Richard Seemann: Britská královna při návštěvě Německa poprvé vyjádřila svůj vlastní politický názor

Čtyřdenní návštěva, která skončila v pátek položením věnce k památníku koncentračního tábora Bergen-Belsen, potvrdila výjimečnost oproti předcházejícím.

Po prvé dnes 89letá královna Alžběta II. na vlastní žádost zavítala na území koncentračního tábora, který byl před 70 lety jako jediný osvobozen britskou armádou.

Zcela výjimečné pak bylo její vystoupení na berlínském státním banketu, kde proti všem zvyklostem pronesla projev nikoliv z pera britského premiéra za jeho přítomnosti.

Na jeho začátku Alžběta II. vyzdvihla britsko-německé přátelství. „Z nepřátel od roku 1945 jsme se stali nejlepší přátelé a na tom se nic nezmění,“ prohlásila britská panovnice.

Čtěte také

„Spolupracujeme úzce v politice, ve vzdělání a vědě,“ zmínila a poté přešla k samotné Evropě. Zdůraznila, že ostrovní království se účastní na politice evropského kontinentu a bude tak tomu i nadále.

V této souvislosti pak přešla k současnému vzájemnému problému, o kterém se nyní ve Spojeném království diskutuje. Doslova konstatovala, že dobře ví, jak nebezpečné by bylo štěpení Evropy: „Musíme tomu zabránit jak na západě, tak východě tohoto kontinentu.“

Britská královna Alžběta II. a německý prezident Joachim Gauck|foto: ČTK/AP, Michael Probst,ČTK

Političtí analytici se nyní dohadují, zdali se tato slova týkala jen současné řecké krize, nebo jak někteří zdůrazňují, současně královna varovala, aby její země nevystoupila z Evropské unie.

Buckinghamský palác k tomu pouze suše poznamenal, že tento projev nelze politicky interpretovat.

Bezprecedentní však zůstává, že královna poprvé za své vlády řekla svůj vlastní politický názor, což neučinila ani při nedávném referendu o skotské nezávislosti.

Jistá symbolika byla i v následné návštěvě kostela svatého Pavla ve Frankfurtu nad Mohanem, který v revolučních létech 1848 až 1849 položil základy německého demokratického parlamentarismu.

Pro německou stranu měla návštěva anglického královského páru právě v této době velký význam a nebyl pouhou formalitou.

Spolkové kancléřce Angele Merkelové, která se setkala s Alžbětou II. v budově kancléřství, umožnila v rozhovoru „mezi čtyřma očima“ vysvětlit německé obavy o další osud Evropy.

Otevřeně se pak vyslovil na státním banketu spolkový prezident Joachim Gauck. Apeloval na britské hosty, že Evropská unie potřebuje Velkou Británii, i když Německo je připraveno diskutovat o požadovaných reformách.