Římské sochy a oblouky hýřily kýčovitými barvami, zjistili vědci. Další výzkum Italové raději zakázali

Titův oblouk v Římě - Foto: Cassius Ahenobarbus, Wikimedia Commons,  CC BY-SA 4.0

Titův oblouk v ŘíměFoto: Cassius Ahenobarbus, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0

Ačkoli antiku dnes obdivujeme pro dokonalá sochařská díla z bílého mramoru, před tisíci lety tyto artefakty vypadaly úplně jinak.

Sochy, basreliéfy i průčelí chrámů byly obarveny veselými odstíny podle dobové módy, a dnes bychom je v takové podobě dali spíše na bleší trhy s kýčem než do Metropolitního muzea, píše izraelský deník Haaretz

Profesor Steven Fine z newyorské Yeshiva University teď se svým týmem „obarvil“ římský vítězný oblouk vojevůdce a pozdějšího císaře Tita.  

Oblouk mimo jiné zobrazuje kořistění římských vojáků po pádu Jeruzaléma. Haaretz připomíná, že stát Izrael si do svého znaku vzal podobu sedmiramenného svíce, takzvané menory, právě z této římské památky. 

Židovský sedmiramenný svícen je znázorněn na jednom z reliéfu Titova vítězného oblouku v Římě - Foto:  Dnalor 01,  CC BY-SA 3.0

Menora si na triumfálním výjevu podržela žlutý odstín, podle profesora je ale absurdní, že by šlo o jedinou barevnou část. Oblouk byl daleko spíše pestrobarevný až do krajnosti a dnešní západní člověk by se při pohledu na něj otřásl odporem. 

„V západním pojetí černá a bíla symbolizují čistotu. Proto žijeme v bílých městech a Newyorčané se oblékají do práce černobíle, maximálně hnědě,“ poznamenává profesor. Představa obarvených římských soch je nám velmi cizí. Jako první přitom na tento fakt upozornili němečtí kurátoři muzeí, kteří si všimli, že na sochách a artefaktech je možné nalézt zbytky pigmentu. 

Přeplácané byly i synagogy 

Profesor se svým týmem pak požádal o svolení s průzkumem oblouku. Za své závěry se ale vděku nedočkali. „Ihned jsme byli napadeni, že zkreslujeme pravou podobu římského impéria,“ řekl Fine Haaretzu.  

Další průzkum už jim nepovolili, a tak Fine a jeho tým provedli digitální rekonstrukci na základě dostupných informací o barvách ve starém Římě. Tamní paleta byla velmi chudá – například modrou barvu se podařilo syntetizovat až v 19. století, v Římě používali lazurit, který podléhá rychlému zániku. 

Rekonstrukce proběhla jen v počítačové verzi, ovšem velmi důkladně. Například trubky jsou zobrazeny stříbrně, protože to tak uvádí židovský historik Josephus Flavius. Profesor Fine také zdůrazňuje, že smyslem oblouku nebylo především ukázat porážku a pokoření Židů.  

„Ti byli součástí impéria. Oblouk je především propagandistickým dílem Flaviovské dynastie. Císař Vespasian potřeboval posílit svou autoritu tím, že zdůraznil své vítězství v Židovské válce, kterou zahájil už Nero. Skutečná válka se zahraniční mocností to ale nebyla, jen trestná výprava proti povstalecké provincii. Flaviovci ale potřebovali pořádně oslavit sebe sama a zdůraznit svůj význam,“ dodává profesor. 

Podle něj lze také korigovat představy o dobové podobě synagog. Židé rádi zdůrazňují jejich prostotu a střízlivost, jako protiklad pompéznosti například katedrál, píše Haaretz. Antičtí Židé ale byli jiní. Stěny jedné ze synagog objevených v Galileji podle průzkumu rovněž hýřily pestrobarevnými ornamenty. „Nebyl to žádný modernistický Bauhaus, ale pořádně přeplácaná výzdoba,“ konstatuje profesor. 

Pořad: Svět ve 20 minutách  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 19:10; sobota a neděle 14:10 (repríza 06:07)  |  Délka pořadu: 20 minut  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Radiofórum

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace