Rusko pozastavilo všechny lety strojů typu Tupolev Tu-154
Důvodem je vyšetřování nedělního neštěstí, při kterém zahynulo všech 92 lidí na palubě. Stroj se zřítil do Černého moře. Jak uvádí list Moscow Times, zákaz letů se týká pouze strojů bezpečnostních složek, včetně armády. Oznámila to dnes ruská agentura Interfax.
Šéf Federálního úřadu pro leteckou dopravu Alexander Neradko podotkl, že stroje typu Tu-154 v současnosti používá pouze ministerstvo obrany. Až bude jasná příčina nedělní tragédie, resort prý rozhodne, zda bude tupolevy dále používat nebo ne. Neradko zdůraznil, že v civilním letectví se už tyto stroje v Rusku nepoužívají.
Ruské ministerstvo obrany dnes informovalo o nálezu první černé skříňky. Jak uvádí agentura Reuters, na palubě jich údajně bylo několik. První skříňka byla v hloubce zhruba sedmnácti metrů více než kilometr a půl od pobřeží u Soči. Data budou analyzovat moskevští odborníci ministerstva obrany.
Podle leteckého instruktora Andreje Krasnopjorova byly povětrnostní podmínky příznivé, a kdyby měl pilot problémy s motory, byl by se otočil a snažil se vrátit nebo by se pokusil přistát mimo letiště. Stroj se však prostě zřítil. Kdyby měl pilot jakýkoli jiný problém, mohl informovat leteckého dispečera nebo vyslat nouzový signál. To však neudělal. Proto je podle Krasnopjorova jasné, že se stalo něco nečekaného.
V Černém moři mezitím pokračuje rozsáhlá operace. Pátrací týmy vyzvedávají z moře ostatky obětí i kusy letadla. Vojenský letoun mířil z Moskvy do Sýrie, na tamní základnu Hmímím. V Soči doplnil palivo. Havaroval krátce po odletu z ruského letoviska. Pátrání se účastní více než tři tisíce lidí, včetně skoro dvou set potápěčů, kteří byli na místo svezeni z celého Ruska. V akci je také více než 60 plavidel a několik vrtulníků a letadel, ale i bezpilotních letounů a ponorných plavidel, cituje agentura AP ruské ministerstvo obrany. Ministr dopravy Maxim Sokolov uvedl, že havárii nejspíš způsobila chyba pilota nebo technická závada. Jak vyšetřovatelé v neděli uvedli, teroristickému útoku zatím nic nenasvědčuje, ale údajně prověřují všechny možnosti.
Server Russia Beyond Headlines upozorňuje, že letoun nevyslal žádný tísňový signál. Cituje ředitele Společnosti Aeroflotu pro civilní letectví Viktora Gorbačova, podle kterého možná letadlo na okamžik ztratilo výkon. Třeba selhal jeden z motorů a pilot nemohl stoupat. Stáří letadla však podle něj nemohlo hrát roli, přestože bylo vyrobeno v roce 1983. Navíc prošlo před dvěma lety větší opravou a letos v září další kontrolou.
Tento názor však nesdílejí všichni. Vojenský expert Viktor Litovkin tvrdí, že armádní letouny ministerstva obrany určené pro civilní účely nejsou na rozdíl od těch vojenských v nejlepším stavu. V devadesátých letech v Rusku téměř zanikla letecká výroba, řadu let se nevyrobil žádný nový stroj a ministerstvo obrany nechce kupovat zahraniční značky.
BBC zase cituje ruský zdroj, který soudí, že letadlo mohlo být přetížené. Podle svědků, kteří viděli letadlo startovat, a dalších objektivních údajů, nemohl stroj z nějakého důvodu nabrat výšku. Na audionahrávce posledního rozhovoru mezi piloty a leteckými dispečery, kterou odvysílala ruská média, však nikdo o žádných potížích nemluví. Hlasy byly klidné až do zmizení letadla.
Doktorka Líza
Na palubě bylo 64 členů slavného Alexandrovova souboru písní a tanců, novináři a také jedna z nejznámějších ruských humanitárních pracovnic, Jelizaveta Glinková, ředitelka nadace Spravedlivá pomoc. V Rusku byla velmi populární. Lidé jí říkali „doktorka Líza.“ Alexandrovci jeli na novoroční koncert pro ruské vojáky v syrské Latákíji.
„Zbyl jen smutek,“ píše server BBC a dodává, že Rusové během pondělního státního smutku uctili památku obětí. Lidé se modlili v pravoslavných chrámech a také v provizorní modlitebně před sídlem Alexandrovova souboru v Moskvě. Občané také nosí květiny před moskevskou kancelář humanitární organizace Spravedlivá pomoc. Její ředitelka Glinková vezla do Sýrie léky, které chtěla předat univerzitní nemocnici v Latákíji.
Jak server BBC uvádí, Moskvané vzpomínají na „doktorku Lízu“ jako na člověka, který se staral o tamní bezdomovce. Její charita jim poskytovala jídlo, ošacení i zdravotní péči. „Líza Glinková pomáhala lidem, kteří jinde nenašli zastání,“ řekla agentuře AFP humanitární aktivistka a opoziční novinářka Zoja Svetovová, která se s Glinkovou znala.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
