Ruský umělec vymýšlí „revoluční“ parfémy s vůní gulagu

25. březen 2017

Vasilij Slonov, umělec z ruského Krasnojarsku, vytvořil ve spolupráci s uživateli sociálních sítí umělecký projekt Parfémy gulagu, informuje Rádio Svobodná Evropa.

Slonov začal nejprve sérií osvěžovačů vzduchu do aut, mezi kterými najdeme vůně jako Aroma kácení, Vůně čerstvých sibiřských muchomůrek, Aroma výstřelu, Mech, Aroma střelného prachu nebo Vůně čerstvého hrobu.

Svou novou práci chce umělec věnovat stému výročí říjnové revoluce a řadu „revolučních“ vůní plánuje ještě rozšířit.

„Myšlenka vytvořit Parfém gulagu se zrodila úplně přirozeně,“ řekl Rádiu Svobodná Evropa Slonov. „Už mám sérii gulag-fashion. A kde je móda, tam by měly být i parfémy: materiální kultura je komplexní jev, který musí mít svou logiku a teoretický základ.“

Stalin voní po tabáku a krému na boty

„Co se týče nových vůní, provedl jsem už průzkum na sociálních sítích, lidé mi navrhli spoustu věcí,“ pokračuje umělec. „Téma jako gulag se podle mě musí promýšlet v diskusi. Návrhy to jsou zajímavé. Vezměme si aroma Stalin. Čím může vonět Stalin? Lidé soudí, že směsí tabáku papiros Hercegovina Flor a krémem na boty. Budu o tom přemýšlet.“

Z dalších nápadů od uživatelů sociálních sítí Slonov zmiňuje aroma vězeňské polévky, silného čajového odvaru – čifiru, onucí, kbelíku, do kterého vězni vykonávají potřebu, cely, tajgy a sibiřského mužika. Slonov nevylučuje, že osvěžovače vzduchu s podobnými vůněmi nezůstanou jenom v podobě konceptu, ale skutečně se dostanou na trh.

„Proč ne? Chystám se v nejbližší době představit Parfémy Gulagu v Londýně. Je docela dobře možné, že se někdo rozhodne tato aromata skutečně vyrábět. Téma gulagu neopustím, protože gulag je nevyčerpatelný, je všude. Je to silnější než Kantovo univerzum. Kant by myslím nepřežil, kdyby věděl, co to je gulag.“

„Gulag u nás z nějakého důvodu není obchodní značkou, to je podle mě chyba, mohl by přece přinášet státu zisk. Podívejte se na Čínu, tam na Mao Ce-tungově těle vydělávají miliardy, stánky se suvenýry začínají už kilometr před jeho mauzoleem a končí kilometr za ním. A u nás na Lenina jenom vyhazujeme peníze z rozpočtu. Gulag může státu taky přinášet příjmy, měli bychom ho víc propagovat. Jako značka to je lokomotiva, která za sebou táhne spoustu obrazů.“

„Vůně Stalina, no… Stalin, i to je výborná značka. Dá se říct, že co do úrovně značkovosti se mu mezi jeho současníky nikdo nevyrovná. Moc nechápu, proč by mělo existovat nějaké tabu na využívání obrazu Stalina v umění. Pro umělce by neměly zákazy vůbec existovat. Umělci by si měli držet odstup od věcí, které jsou lidem svaté, které souvisí s vírou, ale politiky se to zjevně netýká. Rád bych trochu popracoval se Stalinem jako s materiálem,“ řekl umělec Rádiu Svobodná Evropa.

Tančí po kostech mrtvých

Někteří uživatelé sociálních sítí Slonova obvinili, že oběti gulagu zesměšňuje a že „tančí na jejich kostech.“ Například Alexej Babij, předseda krasnojarské pobočky sdružení Memorial, který se celý život věnuje studiu historie gulagu, sovětských represí a jejich obětí, říká:

Hřbitov na Vorkutě

„Je to jeho věc, já proti jeho dílům protestovat nebudu, i když se mi nelíbí. Ani po umělecké stránce, ani jako nápady, ani z hlediska obsahu. Mám spíš pocit, že se rozhodl udělat si reklamu na tématu, které přitahuje pozornost, které je dnes aktuální, o kterém se mluví. Upřímně řečeno mi přijde jako dítě, které uvidělo nějakou blýskavou věcičku a vrhlo se po ní, aniž by chápalo, co to vlastně je. Ale je to jeho věc.“

Vasilij Slonov se gulagu věnoval už v několika projektech. Mezinárodní slávu si získal v roce 2013 díky výstavě WELCOME TO SOCHI 2014, připomíná na závěr Rádio Svobodná Evropa.

V ní propojil olympijskou symboliku s ruskou popkulturou a prapodivnými rekvizitami, odkazujícími na sadomasochistické praktiky. Kritiku olympiády tak změnil na kritiku celé ruské společnosti a represivního ruského státu. Úřady výstavu brzy uzavřely, prý proto, že autor bez potřebné autorizace využil olympijskou symboliku. O práci tehdy přišel i známý ruský galerista Marat Gelman, kurátor permské galerie, která výstavu uspořádala.

autor: mit
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.