Ruští Němci se chystají volit Alternativu. Důvodem jsou nízké platy i kremelská propaganda

Podle Achima Goerrese, profesora politologie na univerzitě v Duisburgu, by podpora Alternativy pro Německo mezi Němci ruského původu mohla dosáhnout 15 až 20 procent - Foto:  Oxfordian Kissuth,  CC BY-SA 3.0

Podle Achima Goerrese, profesora politologie na univerzitě v Duisburgu, by podpora Alternativy pro Německo mezi Němci ruského původu mohla dosáhnout 15 až 20 procentFoto:  Oxfordian Kissuth, CC BY-SA 3.0

Protiimigrační politická strana Alternativa pro Německo (AfD) se těší rostoucí podpoře mezi příslušníky ruské menšiny v Německu, a to by jí mohlo pomoci získat křesla v Bundestagu. Parlamentní volby se konají už na konci tohoto týdne. A pokud se trend potvrdí, bude to poprvé od druhé světové války, kdy krajní pravice dostane slovo na celostátní úrovni.

Píše o tom server Politico

Politico píše o mladých Němcích s ruskými kořeny, kteří chtějí naopak dokázat, že obava z xenofobního naladění jejich komunity není zcela oprávněná.  

Jedním z nich je Dmitrij Geidel z berlínské panelové čtvrti Marzahn, kde rusky mluvící obyvatelé tvoří asi 12 procent populace. Muž se snaží oslovit ruskou komunitu, aby volila sociální demokraty a rozptýlit tak nebezpečný mýtus, že se ruští Němci nechávají ovlivnit moskevskou propagandou. 

Nám stát nepomohl 

Podle Gaidela, osmadvacetiletého doktoranda na vysoké škole, se dříve opomíjení voliči ruského původu dají motivovat k volbě demokratických stran důrazem na sociální problémy, kterým čelí – jde prý hlavně o nízké platy nebo penze. Mnoha ruským Němcům kdysi spolkové úřady neuznaly jejich sovětské diplomy a podle reportéra serveru Politico tak tito lidé skončili bez práce nebo jsou zaměstnaní v méně kvalifikovaných profesích. 

Ti, kdo se narodili v bývalém Sovětském svazu a jejich děti, tvoří v Německu nejpočetnější národnostní menšinu. Je jich skoro dva a půl milionu. Podle Achima Goerrese, profesora politologie na univerzitě v Duisburgu, by podpora Alternativy pro Německo mezi Němci ruského původu mohla dosáhnout 15 až 20 procent.  

AfD tvrdí, že stát nechal ruské Němce, ať si poradí sami, zatímco ti syrští si prý můžou dělat cokoliv. Na snímku Němci ze Sibiře v uprchlickém táboře (1988) - Foto:  Bundesarchiv, B 145 Bild-F079037-0017,  CC-BY-SA 3.0

AfD tvrdí, že stát nechal ruské Němce, ať si poradí sami, zatímco ti syrští si prý můžou dělat cokoliv. Na snímku Němci ze Sibiře v uprchlickém táboře (1988)Foto:  Bundesarchiv, B 145 Bild-F079037-0017, CC-BY-SA 3.0

Dmitrij Geidel je ale přesvědčený, že mezi nimi není o moc víc rasistů než ve většinové společnosti. Poukazuje na to, že loni v místních volbách Alternativa pro Německo skórovala i v jiných berlínských okrscích bez rusko-německé menšiny. 

Podle Geidela je sice pravda, že řada přistěhovalců si ze Sovětského svazu přivezla protimuslimské stereotypy a někdy podléhá protiimigrační rétorice. Obyvatelé východoberlínské čtvrti Marzahn ale také třeba před dvěma lety, v roce 2015, nabídli úřadům místní tělocvičnu jako dočasné útočiště pro uprchlíky ze Sýrie. 

Vymyšlené znásilnění 

Server Politico píše o tom, že Kreml názorově dělí ruskou diasporu, která sleduje příspěvky na ruských sociálních sítích a v ruské státní televizi. Příkladem byly zprávy ruských médií z ledna 2016 o údajném znásilnění třináctileté dívky ruského původu migranty. Vyústily dokonce ve spor mezi Ruskem a Německem. Před místním supermarketem Mix Markt, který v Marzahnu stojí v ruském stylu, tehdy protestovaly stovky lidí. 

Někteří demonstranti dokonce hrozili tím, že násilí budou oplácet násilím. Na shromáždění podle serveru Politico přišli totiž i členové Alternativy pro Německo a neonacisté. V rozhovorech pro média ovládaná Kremlem účastníci akce dávali domnělé znásilnění dívky za vinu Angele Merkelové a její migrační politice. Úřady později zjistily, že obvinění byla falešná. Dívka si totiž příběh vymyslela. 

Teď se Německo i ruští Němci chystají k volbám už s povědomím o údajném ruském ovlivňování loňských amerických prezidentských voleb, i o útocích ruských hackerů na Bundestag v roce 2015, píše internetový portál. Aktivista Dmitrij Geidel reakci berlínských etnických Rusů na případ domnělého znásilnění školačky vidí spíš jako důsledek toho, že řada z nich měla děti ve stejné škole a rodinu znala. 

Ruština ve straně vadí 

Ruskou menšinou v Německu otřásla ruská anexe Krymu a následné sankce Evropské unie - Foto:  Voice of America

Ruskou menšinou v Německu otřásla ruská anexe Krymu a následné sankce Evropské unieFoto:  Voice of America

Ruskou menšinou v Německu otřásla také ruská anexe Krymu a následné sankce Evropské unie. Geidel říká, že do té doby místní příliš politiku neřešili, až po zmíněných událostech někteří rodiče označovali své děti za fašisty, když se potomci zastali Ukrajiny. Nakonec se ale obě strany naučily rozdílné názory respektovat, cituje Geidelovo vyjádření server Politico. 

V článku se dočteme i o Medině Schaubertové, jednatřicetileté sociální pracovnici, která je zároveň členkou vedení místní organizace křesťanských demokratů CDU. Organizuje kurzy vaření, kde se ruští Němci setkávají s nově přicházejícími uprchlíky.  

Cílem je vymezit se vůči výrokům Alternativy pro Německo a ruských státních médií, že německý stát nechal ruské migranty, ať si poradí sami, zatímco ti syrští si prý můžou dělat cokoliv. Mnozí etničtí Rusové byli po příchodu do Německa nejdříve k setkávání skeptičtí, ale tváří v tvář se předsudky boří. 

Schaubertová přišla do Berlína v roce 1997. Její rodina patřila k Němcům, kteří odešli v 18. století do Ruska a vrátili se do spolkové země po pádu Sovětského svazu. Říká, že se považovali za Němce, ale lidé v Rusku je vyháněli ze země s výroky o fašistech. Příchod do původní vlasti přesto posílil jejich ruskou identitu.  

Do CDU se žena zapojila z vděčnosti za možnost přesídlit zpět do Německa a tuto stranu dosud volily dvě třetiny rusky mluvících Němců. Schaubertová se ale i ve své straně setkala s předsudky vůči Rusům. Její straničtí kolegové nesouhlasí s tím, že na svém veřejném profilu na sociálních sítích používá ruštinu. Žena jim odpovídá slovy, že ruští Němci nemůžou popřít svou kulturu a historii, uzavírá článek na serveru Politico. 

Autor:  Martina Mašková  (mam)
Pořad: Svět ve 20 minutách  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 19:10; sobota a neděle 14:10 (repríza 06:07)  |  Délka pořadu: 20 minut  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Radiofórum

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace