Severokorejský režim drží u moci strach a nenávist obyvatel k USA. O ideologii už nejde

Prvomájové oslavy v KLDR - Foto: John Pavelka, flickr.com   ,  CC BY 2.0

Prvomájové oslavy v KLDRFoto: John Pavelka, flickr.com , CC BY 2.0

Na to, jak je stalinistická Severní Korea malou a chudou zemí, budí zcela mimořádnou pozornost, píše britský deník Guardian. „Ani tento zvýšený zájem nás ale neposunuje o mnoho dál v poznání, jak to v této diktatuře chodí a co si její obyvatelé myslí. S cizinci se stýkají jen příslušníci privilegovaných vrstev, a i když něco řeknou, hrozí jim trest. Stejně nepřesné jsou i výpovědi zběhů a emigrantů – to jsou zase lidé, kteří dlouhodobě plánovali útěk a jejich výpovědi z podstaty věci nejsou typické,“ píše list.

Zřejmě nejblíže pravdě jsou výpovědi Severokorejců ilegálně zaměstnaných v Číně, ačkoli u nich je zase sdělení zkresleno tím, že se pohybují po obou stranách hranice. Informovat o dění uvnitř země teoreticky lze s pomocí čínských mobilů v pohraniční oblasti, ale i tam mohou lidé mluvit jen pár minut, než je zachytí odposlechy. 

Světu už je co závidět 

Podle Guardianu je jisté, že obyvatelstvo KLDR má velký strach ze Spojených států. Ty severní část Korejského poloostrova během války zasáhly mohutným bombardováním. Ostatně celá struktura společnosti je konstruována okolo ideje, že země je pořád ve válce.  

Pchjongjang svaluje veškeré ekonomické těžkosti na zahraniční vměšování. Na základních školách se děti učí sčítat a odečítat množství „amerických imperialistických mizerů“, které armáda KLDR zabila v Korejské válce. 

Země kdysi byla v rámci regionu relativně průmyslová, a propaganda omílala fráze o tom, že okolnímu světu „není co závidět“. Ránu tomu všemu zasadil hladomor v 90. letech, kdy zahynuly statisíce lidí. Režim od té doby bojuje o přežití - Foto:  (Stephan), flickr.com   ,  CC BY-SA 2.0

Země kdysi byla v rámci regionu relativně průmyslová, a propaganda omílala fráze o tom, že okolnímu světu „není co závidět“. Ránu tomu všemu zasadil hladomor v 90. letech, kdy zahynuly statisíce lidí. Režim od té doby bojuje o přežitíFoto:  (Stephan), flickr.com , CC BY-SA 2.0

Ačkoli aura Kimovy dynastie za vlády zatím posledního představitele poněkud povadla, režim pořád ještě umí být krutý a bezohledný a elita spojuje svou budoucnost právě s ním.  

Spojené státy však nemají dostatek zpravodajských informací o dění v nejvyšších patrech severokorejské politiky. V Jižní Koreji zřejmě složitému předivu vztahů a vazeb rozumějí víc, ale i Soul má potíže zmapovat zájmy jednotlivců a mocenských klik na severu. 

Je zřejmé, že severokorejské střední stranické kádry nemají ani zdaleka tolik možností jako jejich bossové a že je to frustruje.  

Země kdysi byla v rámci regionu relativně průmyslová, a propaganda omílala fráze o tom, že okolnímu světu „není co závidět“. Ránu tomu všemu zasadil hladomor v 90. letech, kdy zahynuly statisíce lidí. Režim od té doby bojuje o přežití, píše Guardian. 

Režimní elity dnes lidem brání v jakžtakž normálním způsobu života. „Komunistická strana diktuje občanům, jak se mají oblékat a jak si stříhat vlasy, ale dopravit jim na stůl jídlo nedokáže,“ píše deník. Jediný, kdo v Severní Koreji tloustne, jsou dnes vládní představitelé. Diktátor Kim Čong-un se pokusil rozběhnout výstavbu v metropoli a zlepšit dodávky potravin. Rozpor mezi rétorikou a realitou však zůstává kolosální. 

Dvojí myšlení 

Navzdory přísné kontrole se do země podařilo proniknout západním novinářům, a ti pak ještě více zpochybnili oficiální propagandu. Stále více Severokorejců tuší, jak se žije za hranicemi jejich země. Lidé si ještě pořád dávají pozor na jazyk, ale z toho, co unikne, je zřejmé, že obyvatelstvo je rozhněvané a cynické. 

Severokorejci vědí, že jinde se žije lépe, ale současně umí být hrdí na svou zemi, na její vojenské úspěchy a na to, že teď osamoceně čelí Spojeným státům. Právě tyto nálady umožňují vládě násobit úsilí v oblasti jaderného a raketového programu - Foto: Stefan Krasowski, flickr.com   ,  CC BY 2.0

Severokorejci vědí, že jinde se žije lépe, ale současně umí být hrdí na svou zemi, na její vojenské úspěchy a na to, že teď osamoceně čelí Spojeným státům. Právě tyto nálady umožňují vládě násobit úsilí v oblasti jaderného a raketového programuFoto: Stefan Krasowski, flickr.com , CC BY 2.0

„Nikdo ovšem netuší, jak rozsáhlá je tato nespokojenost,“ píše Guardian. A není pravděpodobné, že by se mohla promítnout do reformního hnutí zdola, které by tlačilo na mocenské struktury. Režim drží pohromadě strach, informátoři a hrozba drakonických trestů, nikoli víra v oficiální ideologii. V trestních lágrech jsou prý desítky tisíc lidí. Zpráva OSN z roku 2014 dospěla k závěru, že rozsah porušování lidských práv v Severní Koreji nemá v dnešním světě obdobu. 

Přesto je v Severní Koreji možné, aby lidé zastávali dva a více názorů, které se navzájem vylučují. A tak lidé viní vládu z bídy, v níž žijí, nenávidí krutost Kimovy mocenské kliky, a moc dobře tuší, že jinde se žije lépe. 

Ale současně umí být hrdí na svou zemi, na její vojenské úspěchy a na to, že teď osamoceně čelí Spojeným státům. Právě tyto nálady umožňují vládě násobit úsilí v oblasti jaderného zbrojního programu. „Hrozby a výpady amerického prezidenta Donalda Trumpa tak možná ještě více sjednotí obyvatelstvo za Kim Čong-unem,“ předvídá britský deník Guardian. 

Pořad: Svět ve 20 minutách  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 19:10; sobota a neděle 14:10 (repríza 06:07)  |  Délka pořadu: 20 minut  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Radiofórum

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace