Skandál v Bundeswehru: Skrývají se pod jeho křídly pravicoví extrémisté?

Vyšetřování ultrapravicového teroristického spiknutí v německé armádě nabírá na intenzitě, uvádí s odvoláním na armádní zdroje server stanice Deutsche Welle - Foto: Wikimedia Commons CC-BY-3.0,  isafmedia

Vyšetřování ultrapravicového teroristického spiknutí v německé armádě nabírá na intenzitě, uvádí s odvoláním na armádní zdroje server stanice Deutsche WelleFoto: Wikimedia Commons CC-BY-3.0, isafmedia

Vyšetřování ultrapravicového teroristického spiknutí v německé armádě nabírá na intenzitě, uvádí s odvoláním na armádní zdroje server stanice Deutsche Welle.

Německé bezpečnostní složky zadržely dalšího vojáka a prokuratura na něho vydala zatykač. Sedmadvacetiletý Maximilian T. je podezřelý z přípravy teroristických útoků a spolupráce s už dříve zatčeným příslušníkem Bundeswehru a dalším mužem. 

„Obviněný pravicový extremista je důvodně podezřelý z plánování závažného násilného činu proti státnímu zřízení. Vyšetřovatelé jsou navíc přesvědčeni, že je komplicem nadporučíka Franka A., který byl zatčen koncem dubna. Stalo se tak poté, co se zaregistroval jako uprchlík a plánoval atentát, který by byl přisuzován imigrantům. V tutéž dobu policie také zadržela 24tiletého studenta Mathiase F., který se měl na plánování útoku také podílet. 

Cíle útoku od A po D 

Z dosavadních výsledků vyšetřování vyplývá, že trojice mužů chystala útoky na vysoce postavené politiky a veřejné činitele, tedy osoby, které z pohledu obviněných extremistů zastávají naprosto chybnou a pro Německo zničující migrační politiku,“ cituje Deutsche Welle zdroje ze Spolkové prokuratury v Karlsruhe. 

Podezřelí si rozdělili své možné „cíle“ do kategorií - A až D. V té nejvyšší se ocitli například bývalý prezident Joachim Gauck nebo současný ministr spravedlnosti Heiko Maas. 

„Představme si, že by se tento hrůzný scénář naplnil a že by došlo k útoku. Na místě činu by se našla zbraň s otisky prstů. My bychom tyhle otisky zadali do systému a našla by se shoda se syrským uprchlíkem,” uvedla v magazínu Der Spiegel německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová. 

Za zbraní do Vídně 

Der Spiegel také napsal, že Maximilian T. zná Franca A. ze společného působení na francouzsko-německé základně v Illkirchu. Všemožně mu pomáhal, aby imigrační úřady nepřišly na to, že se Franco A. vydává za syrského uprchlíka. Spolu s ním se také podle vyšetřovatelů vydal do Vídně získat zbraň. Právě Maximilian T. má být navíc tím, kdo sepsal seznam možných obětí atentátů. 

Angela Merkelová v roce 2011 schválila zrušení branné povinnosti - Foto: Wikimedia Commons CC-BY-3.0,  European People's Party

Angela Merkelová v roce 2011 schválila zrušení branné povinnostiFoto: Wikimedia Commons CC-BY-3.0, European People's Party

V souvislosti s vyšetřováním byla zabavena tisícovka ostrých nábojů. Munici ve svém bytě skladoval student Mathias F., který jako jediný z trojice není voják. Trojice také údajně koupila v Rakousku zbraň. V polovině ledna ji Franco A. ukryl na toaletách na vídeňském letišti, kde ji později našla rakouská policie. 

Skandál už několik dnů otřásá celou německou armádou, kontrolou mají projít všechny německé kasárny. S reformou ozbrojených složek přichází i ministryně obrany von der Leyenová, která odložila dlouho plánovanou cestu do Spojených států. 

Co může být na vině? 

Podle Deutsche Welle jde o neobvyklou reakci, která svědčí o vážnosti situace. I ve světle vyjádření některých armádních expertů, podle nichž může v ozbrojených silách aktivně působit neonacistická síť. Někteří navíc tvrdí, že na vině může být i neuvážené zrušení všeobecné branné povinnosti. 

Právě branná povinnost byla zárukou, že v Bundeswehru bude zastoupen vzorek celé společnosti v souladu s demokratickým pohledem na "občana v uniformě". Kancléřka Angela Merkelová ale v roce 2011 její zrušení schválila. Podle řady politiků a armádních činitelů je právě teď čas jednat. 

Příkladem by mohlo být Švédsko. To po sedmi letech naopak zrušilo profesionální armádu a vrací se k povinné vojenské službě. „Bundeswehru chybí ´normální lidé,´“ říká v rozhovoru s Deutsche Welle Michael Wolffsohn, historik, který působil na mnichovské Akademii Bundeswehru. Jak dodává: „Armáda přitahuje extremisty všeho druhu, kteří se dychtivě chápou zbraní.“ 

Pořad: Svět ve 20 minutách  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 19:10; sobota a neděle 14:10 (repríza 06:07)  |  Délka pořadu: 20 minut  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Radiofórum

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace