Sledujeme v Barmě etnickou čistku, nebo boj proti teroristům?

Existují ale i odlišné pohledy na celou krizi. Jeden takový zevnitř Barmy nabízí neziskový zpravodajský server Irrawaddy. Podle něj 25. srpna napadla povstalecká Arakanská armáda za spásu Rohingů v severním Arakanském státě na třicet policejních stanic a zabila skoro sto lidí. Vláda označila skupinu za teroristickou a armáda zahájila operaci s cílem likvidace rebelů.

Nutnost politické strategie

Už dva dny nato situaci zhodnotila Mezinárodní krizová skupina se sídlem v Belgii, která barmské vládě doporučila, aby kromě vojenského zásahu přijala také nějakou politickou strategii. Bez ní prý bude použití síly jen nahrávat do rukou povstalců. Podle serveru se přesně to také stalo.

Zdá se, že rebelové počítali s tím, že armáda použije nadměrnou sílu a to vyvolá kritiku mezinárodního společenství stejně jako loni v říjnu. Tehdy kauza Rohingů skutečně upoutala celosvětovou pozornost. I v říjnu 2016 povstalci zaútočili na policejní stanice v Arakanském státě a armáda proti nim nemilosrdně zasáhla. Útoky a protiútoky trvaly skoro měsíc a objevila se „přehnaná obvinění z genocidy,“ píše server Irrawaddy.

Dorazil terorismus

Označením Arakanské armády za spásu Rohingů za teroristickou skupinu Barma oficiálně uznala, že do země dorazil terorismus, a vyhlásila mu válku. Místní novináři, které server oslovil, přirovnávají současný stav k situaci, která nastala ve Spojených státech po teroristických útocích z11. září 2001. Atentáty přiměly Ameriku k invazi do Iráku a Afghánistánu.

Také Washington zpočátku čelil obvinění, že bojuje proti muslimům, a Spojené státy musely vysvětlovat, že válčí proti teroristům. V Barmě je to prý stejné. Mezinárodní krizová skupina má ale pravdu, že bez širší politické strategie se krize v Barmě nevyřeší a bude jen vyvolávat nařčení z genocidy, uznává server Irrawaddy.

Obtížná pozice

Když se tato obvinění objevila loni v říjnu, vycházela z tvrzení západních médií, že armáda při svých operacích střílí i do civilistů. Podle portálu Irrawady ale povstalci někdy používají ženy a děti jako lidské štíty, a bezpečnostní složky jsou tak v obtížné pozici. Názory na situaci komplikuje i to, že média nemají do oblasti povstání povolený vstup. Po loňských násilnostech vznikla Poradní komise Arakanského státu v čele s bývalým tajemníkem OSN Kofim Annanem.

Barmská menšina žije v Mizoramu nelegálně|foto: Jaromír Marek

Arakanské politické strany její šetření odmítly, ale vláda jí dovolila situaci zhodnotit a vydat doporučení. Jakmile je ale komise minulý měsíc zveřejnila, povstalci zaútočili znovu. Nejvyšší státní poradkyně, bývalá disidentka a nositelka Nobelovy ceny míru Su Ťij, která zemi de facto řídí, prohlásila, že její vláda přesto uvede doporučení komise do praxe. Server Irrawaddy neupřesňuje, co komise Kofiho Annana vládě doporučila.

Krizi provázejí dezinformace

Su Ťij vždycky odmítala, že by se v Arakanském státě konaly etnické čistky. V úterý se ke konfliktu vyjádřila znovu v telefonickém rozhovoru s tureckým prezidentem Erdoganem. Řekla mu, že krizi provází množství dezinformací, které pouze podporují zájmy teroristů, informuje článek na portálu britské televizní stanice BBC. Barmská vláda se podle Su Ťij snaží v Arakanském státě chránit všechny. „Víme velmi dobře a lépe než většina ostatních, co to je být zbavený lidských práv a demokratické ochrany,“ zdůraznila Su Ťij. Proto podle ní dbá vláda na to, „aby obyvatelé země měli nárok na ochranu svých práv a zároveň právo na politickou, ale i sociální a humanitární obranu“.

Podle Su Ťij se objevilo mnoho zfalšovaných fotografií, které jsou prý „jen špičkou obrovského ledovce dezinformací vykalkulovaných tak, aby vyvolávaly problémy mezi jednotlivými komunitami“ a nahrávaly teroristům. BBC připomíná, že řada uprchlíků z řad Rohingů tvrdí, že arakanští buddhisté plenili vesnice a zabíjeli civilisty, jen aby je z Myanmaru vyhnali. Su Ťij byla dlouho terčem kritiky, že se ke konfliktu nevyjadřuje. Někteří zastánci Rohingů dokonce vyzývají, aby jí byla odebrána Nobelova cena míru, píše BBC.

Doložení identity

Server katarské stanice Al-Džazíra doplňuje, že Rohingové jsou etnická skupina, která v převážně buddhistické Barmě žije už řadu staletí. V současnosti je jich více než jeden milion. Přesto je země nepovažuje za jedno z více než stovky oficiálně uznávaných barmských etnik.

Mnoho buddhistů je označuje za Bengálce a označení „Rohingové“ odmítá, podle nich si ho tato skupina vymyslela teprve nedávno z politických důvodů. Po zásahu barmské armády proti muslimským povstalcům loni na podzim OSN vládu obvinila z „etnických čistek“ a nebylo to poprvé. Nejvyšší státní poradkyně Su Ťij armádu neovládá, ale mezinárodní společenství ji přesto kritizuje za vojenské zásahy, upozorňuje Al-Džazíra.