Stalinova smrt není důvod k smíchu, říká diktátorův pravnuk o zakázané komedii

Ministerstvo kultury nejprve filmu režiséra Armanda Iannucciho povolení vydalo, dva dny před premiérou ho ale zase zrušilo. Kino Pionýr bylo jediné, které se přesto rozhodlo film promítat. Podle očitých svědků policejní fotograf „shromažďoval důkazy“ o tom, že se prodávaly lístky. Nyní hrozí biografu pokuta.

Kreml však podle serveru popřel, že by uplatňoval cenzuru. Mluvčí Dmitrij Peskov hájil rozhodnutí ministerstva kultury tím, že nesouhlas s filmem vyjádřily přední ruské kulturní osobnosti. Také Stalinův pravnuk Jakov Džugašvili prohlásil, že film sice neviděl, ale zákaz ministerstva podporuje. „Jak může být za člověka považován někdo, kdo chápe smrt jako důvod k smíchu?“ zauvažoval pro rádio Govorit Moskva.

Očerňování vítězů nad fašismem

„Proč má vlastně Rusko s tímto filmem problém?“ ptají se Moscow Times. Nelze podle nich tvrdit, že je to z estetických důvodů, takže jediné vysvětlení zní, že jsou příčiny politické nebo ideologické. Ruské ministerstvo kultury se ani netají tím, že zákaz vzešel od něj. O týden dřív odložilo i premiéru britského dětského filmu Paddington 2. Portál si přitom myslí, že by promítání filmu o Stalinovi před prezidentskými volbami Kremlu víc prospělo, než uškodilo. Čeho se tolik bál?

Zmíněné „kulturní osobnosti“ napsaly dopis ministrovi kultury Vladimiru Medinskému, v němž film obvinily ze „zesměšňování dějin země“ a „očerňování památky ruských občanů, kteří zvítězili nad fašismem“. Děj filmu se však odehrává v roce 1953 a o válce se vůbec nezmiňuje. Spojit tato dvě témata dohromady vyžaduje podle serveru „opravdu značnou představivost“.

„Touto komedií se může cítit dotčen jen ten, kdo Stalina podporuje, což znamená, že se ministerstvo kultury urazilo. Autory dopisu očividně netrápí zločiny, které Stalinův režim spáchal a Rusové o nich dobře vědí. Pochybné je i vysvětlení, že úřad zakázal film proto, aby zabránil stalinistům v demonstracích, jaké se konaly v reakci na film Matilda o milostném románku cara Mikuláše s baletkou před nástupem na trůn,“ uvádějí Moscow Times.

Nikita Michalkov - Unaveni sluncem 2: Exodus |foto: MFF KV

Prostě se to stalo

Rozhořčení nad filmem Stalinova smrt vyjádřil i ruský režisér Nikita Michalkov. A to přesto, že jeho vlastní film Unaveni sluncem 2 začíná snem velitele divize Kotova o tom, že Stalinovi vtlačí obličej do dortu, a v další části ho líčí jako šílence, který Kotovovi nařídí, aby své vojáky přiměl k útoku na nepřítele pouze s lopatami.

I řada dalších ruských televizních seriálů a filmů ukazuje Stalina méně lichotivým způsobem a nikdo si nikdy nestěžoval. Ruská televize v podstatě jeho vládnutí nejrůznějšími způsoby zesměšňuje. Podle serveru se tak zdá, že platí pravidlo: kritizovat Stalina můžeme, ale nesmíme se mu smát.

Rusko v posledních 27 letech nikdy nezahájilo debatu o nesmírně důležitém tématu – že totalitní režimy považují užití násilí nikoli za nástroj k dosažení cíle, ale za samotný cíl. Podle oficiální ruské linie spáchaly násilnosti, k nimž došlo, nejmenované „temné síly“ ovlivněné Západem, anebo se staly „jen tak“ a nemůže za ně nikdo.

„Iannucciho dílo odhaluje násilí v pravém světle a nazývá je pravým jménem. U komedie je to nečekané, ale zlo tak o to víc vynikne. Lze klidně říct, že film Stalinova smrt má v Rusku úspěch. I když se v kinech nepromítá, vyvolal veřejnou debatu a upoutal pozornost společnosti. Celý skandál přinesl snímku publicitu a slávu, o jakých se Iannuccimu ani nesnilo,“ uzavírají Moscow Times.