Středomořská strava je zdravá především pro příslušníky středních vrstev, říká tým vědců

S nečekaným zjištěním přišli vědci v odborném magazínu International Journal of Epidemiology. Poněkud poopravili tradiční tvrzení, že člověk neudělá chybu, pokud v životě vsadí na středomořskou stravu. Stačí prý jíst jako Italové a Španělé a dlouhověkost se dostaví. Strava těchto národů je složena hlavně z čerstvého ovoce a zeleniny, olivového oleje jako hlavního tuku, vína, ryb a omezeného množství červeného masa.

„Efekt středomořské diety je ale podle nejnovějších zjištění složitější, než si lidé myslí. Cesta ke zdravé stravě je mnohem náročnější. Nestačí pojídat těstoviny a extra panenský olivový olej,“ píše magazín. Vědci zjistili, že pozitivní dopady jídelníčku jihoevropských národů vykazují pouze příslušníci střední vrstvy.

Jinými slovy, pozitivní dopady jídelníčku a ochrana před kardiovaskulárními nemocemi zřejmě souvisí s konzumací čerstvých a vysoce kvalitních potravin. Pouhá příslušnost k určité kulinářské tradici nestačí. Studie sice opakovaně prokazují, že lidem na jihu hrozí méně často mrtvice, demence i některé druhy rakoviny, italští badatelé však nyní tato zjištění korigují. Klady jsou patrné jen u bohatých a vzdělaných, zatímco u chudých vrstev se pozitivní dopad stravy neprokázal.

Snížení rizika srdečních chorob

Badatelé prozkoumali výsledky studie mezi 19 tisíci Italy a Italkami, kteří informovali o svém zdraví a jídelních návycích v rámci čtyřletého časosběrného projektu. I při započtení rizikových faktorů, jako jsou obezita a kouření, vykazuje středomořská dieta o třetinu nižší riziko kardiovaskulárních onemocnění.

Když ale badatelé rozdělili výsledné skupiny podle příjmu, ukázalo se, že pozitivní dopady jsou koncentrovány především v příjmové skupině, v níž rodina bere měsíčně v přepočtu 80 tisíc korun. Bohatší italské rodiny konzumovaly daleko více celozrnného chleba a podomácku vypěstované zeleniny. Jejich strava byla také pestřejší a využívaly zdravějších metod úpravy potravin.

Olivový olej, ovoce a zelenina

Autorkou studie je Marialaura Bonnacciová ze Středomořského neurologického institutu v italském Pozzilli. Podle ní je rozhodujícím faktorem kvalita potravin. „Týká se to hlavně olivového oleje. Těžko věřit, že levná lahev oleje za dvě eura má stejné nutriční hodnoty jako kvalitní olej za deset eur,“ říká badatelka. Stejně tak je nezbytné vynaložit hodně peněz na kvalitní ovoce a zeleninu.

Autorka nicméně přiznává, že zveřejněná data jsou jen předběžná. Studie trvala relativně krátce a ve sledované skupině se vyskytlo jen 20 hospitalizací se srdečními problémy a 49 případů mrtvice. „Vědci musejí přinést další a důkladnější důkazy o tom, že socioekonomický status rozhoduje. Zatím se držme toho, že jde o dietu celkově přínosnou,“ komentoval výsledky Mike Knapton z britské nadace pro srdeční choroby.

autor: rma
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.