Svobody médií ubývá v Česku i ve světě. Může za to propad příjmů i Trumpovy výpady
Svoboda tisku ve světě klesla na nejhorší úroveň od začátku nového tisíciletí. Novináře ohrožuje vládní cenzura, organizovaný zločin i komerční tlaky v důsledku rozšíření internetu. Zprávu britské nevládní skupiny s názvem Článek 19 (Article 19), která svobodu vyjadřování sleduje ve 172 zemích světa, cituje britský deník Guardian.
Upozorňuje, že porušování svobody médií už není typické jen pro autoritářské a diktátorské režimy, ale stále častěji k němu dochází i v zemích s křehkou demokracií. Nejhorší propad v oblasti svobody slova zaznamenalo v posledních deseti letech Turecko, ale došlo k němu i v Brazílii, Polsku nebo Venezuele.
Autoři studie posuzovali svobodu slova podle dvaatřiceti společenských a politických kritérií, jako je například předpojatost médií, korupce, internetová cenzura, přístup ke spravedlnosti, šikanování novinářů nebo rovnost společenských tříd a pohlaví.
Analýza konstatuje, že vloni bylo zabito 79 novinářů a 259 se jich ocitlo ve vězení. Obzvlášť zranitelní jsou žurnalisté, kteří informují o boji proti pašování narkotik na Filipínách, v Mexiku a Hondurasu, nebo jejich kolegové v Turecku, kteří kritizují režim prezidenta Erdogana. K letošnímu dubnu jich tam bylo ve vězení 152.
Od nezdařeného puče v červenci 2016 bylo zrušeno přes 170 mediálních organizací a propuštěno 2 500 novinářů. Skupina Článek 19 naopak chválí Tunisko, Srí Lanku nebo Nepál, kde na poli svobody vyjadřování došlo ke zlepšení.
Média nejsou nedotknutelná
Další podobné americké uskupení s názvem Komise na ochranu novinářů upozorňuje i na zhoršení situace ve Spojených státech. Podle něj tam „novinářské povolání nebylo nikdy nebezpečnější“. Slovní útoky Donalda Trumpa na americká média, která podle něj šíří „falešné zprávy“, vysílají signál autoritářským režimům, že zásahy proti tisku jsou přijatelné.
Komise uvádí jako příklad nedávnou kritiku stanice CNN egyptskou vládou kvůli zpravodajství o atentátu na mešitu na Sinaji. Na rostoucí řadu omezení narážejí i západní stanice v autoritářských zemích. Pod obzvláštním tlakem je třeba BBC v Íránu, který zmrazil majetek více než 150 místním spolupracovníkům redakce a předvolal si rodinné příslušníky britského personálu k výslechům.
V řadě zemí „mizí“ místní média. V Maďarsku například vloni zanikl známý deník Népszabadság. Prakticky ze dne na den bylo zaměstnancům řečeno, že se list ruší z ekonomických důvodů, a za několik týdnů přešly další publikace této mediální skupiny do rukou oligarchy Lörince Mészárose, spojence premiéra Orbána. Podobné politické a ekonomické síly vystavují tlaku média v celé střední a východní Evropě.
Klesající příjmy vedou k cenzuře
K příčinám patří klesající příjmy tištěných novin nebo touha pravicových vlád média ovládnout, jako je tomu v Polsku. Tam si například státní instituce hromadně přestaly předplácet Polityku, Newsweek a Gazetu Wyborczu, které kritizují polskou vládu, a už si v nich také neplatí inzerci a reklamy. Totéž se děje i v Maďarsku a na západním Balkáně a najít finanční prostředky na nezávislou žurnalistiku je stále obtížnější.
V posledních pěti letech klesly příjmy tištěných periodik celosvětově o skoro osm procent, cituje Guardian údaje Světové asociace novin (WAN-IFRA). Toto číslo ale zkresluje skutečnost, že v Číně a Indonésii naopak náklad stoupl o čtvrtinu a v Indii dokonce o 71 procent.
Ve většině zemí světa je však realita chmurná – ve Španělsku počet prodaných výtisků klesl o 34 procent, v Austrálii o 32 a v Itálii dokonce o 39 procent. Klesají i výdaje na reklamy v tisku – zatímco v roce 2012 činily celosvětově 79 miliard dolarů, letos je to jen 58 miliard.
Výsledkem je, že média jsou oslabená a nucena k závislosti na příjmech, které jsou svázány s určitými podmínkami. Ty mohou často vést k určité cenzuře nebo autocenzuře novinářů, zdůrazňuje Guardian.
Index svobody slova vydává každoročně také organizace Reportéři bez hranic. Letos se na prvních místech umístily Norsko, Švédsko, Finsko, Dánsko a Nizozemsko a hned za nimi Kostarika.
Ze zemí bývalého socialistického bloku si nejlépe vede Estonsko, které je dvanácté a jako jediné z těchto států si oproti loňsku o dvě místa polepšilo. Druhou nejúspěšnější středoevropskou zemí je Slovensko na 17. místě, což je ale o pět příček horší umístění než vloni.
Česká republika skončila jako třetí z těchto států na 23. pozici, kam spadla z loňského 21. místa. Naopak Polsko kleslo na 54. příčku z loňské čtyřicáté sedmé a Maďarsko skončilo až na 71. místě, o čtyři horším než loni. Turecko je na 155. příčce ze 180 hodnocených zemí. Státem s nejhorší svobodou slova na světě je Severní Korea, která z tohoto místa vytlačila o jednu příčku vzhůru Eritreu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
