Švýcaři chtějí postavit další tunel pod masivem Gotthardu

2. březen 2016

V referendu, které se ve Švýcarsku konalo v neděli, obyvatelé konfederace odhlasovali stavbu dalšího tunelu pod Gotthardským masivem.

O referendum a další osudy důležitého silničního spojení mezi středem a jihem Švýcarska se zajímal list Neue Zürcher Zeitung.

Sedmnáctikilometrový tunel vedoucí skalním masivem hory svatého Gottharda byl otevřen v roce 1980. Od té doby prokázal, že plní neocenitelnou roli jako dopravní a hospodářská komunikace. Platí to nejen pro mezinárodní dopravu, ale také silniční propojení jednotlivých švýcarských kantonů.

Díky Gotthardskému tunelu se podařilo provázat italskojazyčný kanton Ticino se zbytkem země. Ticino byl před otevřením Gotthardského tunelu považován za jeden z nejchudších a geograficky nejodlehlejších kantonů Švýcarska.

Čtěte také

Gotthardský silniční tunel ale už přestává stačit. Denně jím projede 18 tisíc aut, která se musejí vměstnat do jediného tubusu. Oba směry odděluje jen středový pruh a v případě havárie se tak může celý tunel zablokovat. Následky mohou být fatální.

V říjnu 2001 se v Gotthardském tunelu srazily dva kamiony a následný požár proměnil sedmnáctikilometrovou silnici vedoucí nitrem skalního masivu v peklo. V kouři a plamenech tehdy zahynulo jedenáct lidí.

Logo

O „druhé rouře“, jak se ve Švýcarsku dostavbě další silnice Gotthardského tunelu říká, se debatuje už deset let. Stavbu druhého tubusu mezitím schválily obě komory federálního švýcarského parlamentu a také kantony, kterých se stavba dotkne.

Posledním nutným souhlasem pak bylo právě referendum, které se konalo v neděli. Ražbě paralelního tunelu, který umožní plynulejší provoz pod Svatým Gotthardem, tak nestojí nic v cestě.

Tunel v hodnotě téměř tří miliard švýcarských franků by se měl začít stavět v roce 2020, dokončen by měl být za dalších sedm let. Ne pro všechny je ale zelená v referendu opravdovým vítězstvím.

Čtěte také

„Ano v referendu znamená zmařenou šanci. Čas zbývající do roku 2020 se mohl využít k tomu, aby se zvážily i varianty, které se chtěly obejít bez druhého tubusu. Takové možnosti se nabízely, zůstaly ale ve stádiu, kdy je v diskusích politici shazovali jako přebytečné divadelní kulisy,“ upozorňuje komentátor švýcarského listu Neue Zürcher Zeitung.

A jaké varianty byly ve hře? Především mnohem levnější sanace současného silničního tunelu pod Svatým Gotthardem. Podle mnohých odborníků by stačilo stávající tubus doplnit o digitální bezpečnostní prvky. Modernizace by se přitom dala zvládnout i za plného provozu.

Čtěte také

Muselo by se ovšem stavět v noci a část kamionové dopravy by musela být odkloněna na železnici. „Takové řešení by ušetřilo stovky milionů franků, které by mohly být použity na opravu už tak přetížené národní silniční sítě,“ dodává deník Neue Zürcher Zeitung.

Sedmnáctikilometrový silniční tubus není jediný, který vede nitrem masivu hory Svatého Gottharda. V sousedství silničního tunelu je už od roku 1881 tunel železniční. A letos v červnu se nedaleko odtamtud otevře třetí spojnice – opět pro vlakovou dopravu. Se svou délkou 57 kilometrů půjde o nejdelší železniční tunel na světě, kudy vlaky pojedou rychlostí až 250 kilometrů v hodině.

Zájem o svezení prvním spojem byl tak obrovský, že švýcarské dráhy musely vylosovat zhruba tisícovku cestujících, kteří se přihlásili do internetové loterie. Nakonec se dostalo jen na každého třístého dvacátého zájemce, uzavírá švýcarský deník.

autor: Blahoslav Hruška
Spustit audio