Technologie pro mladé pomáhají seniorům. Doma i na přechodech pro chodce

16. červenec 2017

Průměrná délka lidského života se stále prodlužuje, poslední kapitola ale zpravidla bývá neradostná. Zlepšit kvalitu života seniorů mohou moderní technologie a vychytávky, které byly původně určeny především pro mladé.

O tématu se rozepisuje britský týdeník The Economist. Deník Guardian zase popisuje využití moderních technologií k usnadnění pohybu seniorů ve veřejném prostoru.

Každý pátý člověk bude po osmdesátce trpět nějakou formou demence, každý čtvrtý oslepne a čtyři z pěti budou mít špatný sluch – to jsou odhady pro západní svět.

Z těch, kteří se dožijí devadesátky, bude mít valná většina alespoň jeden zdravotní problém klasifikovaný jako postižení. Chudší a méně vzdělaní lidé zhoršení zdravotního stavu často pocítí dříve, než lépe zaopatření.

Velký bratr

Moderní technologie ale slibují výrazné zlepšení kvality života starších lidí. Největší potenciál pro zlepšení života starších lidí mají paradoxně technologie určené pro mladé. Takzvané chytré domy a sdílená ekonomika vyhovují životnímu stylu mileniálů, mohly by však zároveň výrazně přispět ke zlepšení kvality života seniorů.

List uvádí příklad z malého nizozemského města. Firma Sensara v domě seniora rozmístila osm senzorů a proměnila tak domek v kyber-pevnost. Děti 78letého důchodce díky tomu mají přehled o tom, kdy jejich otec vstává, jde na toaletu, obědvá nebo kdy se vypraví ven. Všechny tyto aktivity monitoruje speciální aplikace, která příbuzné upozorní na případné problémy.

Podobný chytrý domov může být velkou pomocí pro lidi, kteří žijí sami a nepřejí si situaci měnit. Hlavním přínosem podobných zařízení je, že „zaznamenají nenápadné změny předtím, než se z nich vyvinou větší nepříjemnosti pro seniora a výdaje pro jeho zaopatřovatele,“ říká Reinout Engelberts z firmy Sensara.

Chytrá lednička se také může stát obětí hackerského útoku

Častější návštěvy toalety mohou znamenat infekci močových cest, změny ve způsobu chůze mohou varovat před blížícím se pádem. Právě pády patří k častým příčinám smrti u starších lidí. Algoritmus zaznamená symptomy zavčas a uvědomí seniora a jeho příbuzné, že je třeba problém řešit.

Všechno bude chytré

V dnešní době není těžké si takový chytrý domov představit: Zařízení v seniorově uchu monitoruje jeho spánek, dávkovač mu v danou hodinu podává předepsané léky. Lednička sbírá data z různých senzorů a na základě toho mu navrhuje, co si má dát k jídlu. Dále například chytrý sporák se v případě nebezpečí sám vypne a inteligentní potrubí vypne vodu, když člověk omylem nechá otevřený kohoutek. A když zazvoní zvonek, chytré hodinky seniorovi ohlásí příchozího.

Všechna takto nasbíraná data zároveň můžou poskytnout užitečné informace pečovatelům. Přitom nejde o plány do budoucna, mnohé technologie jsou už k dispozici. Otázkou však zůstává, kdo by taková zařízení měl platit. Přimět k tomu rodinné příslušníky není snadné. Zdráhají se platit za vymoženosti, přestože by jejich pomocí mohli v budoucnu ušetřit výdaje za lékařskou péči, píše The Economist.

Dalším výdobytkem moderní doby, který se těší obliby především mezi mladými, jsou sdílené služby. Doručení potravin do domu, hodinový manžel nebo pečovatel na zavolání by přitom mohli být pro starší lidi požehnáním. Současní senioři na ně ale nejsou zvyklí. Naproti tomu generace takzvaných baby boomers tyto služby běžně používá. Lze tedy předpokládat, že je budou používat i ve stáří.

Nové technologie mohou zlepšit kvalitu života seniorů nejen doma, ale i ve veřejném prostoru. Nizozemské město Tillburg se pomocí senzorů a chytrých zařízení snaží zlepšit bezpečnost silnic pro lidi se sníženou mobilitou, píše britský deník Guardian.

Nová křižovatka na náměstí Jana Pernera v Pardubicích

Bezpečnější přechody i plynulá doprava

Deset lidí v současnosti testuje aplikaci Crosswalk, která potřebným prodlužuje notoricky krátké intervaly na přechodech pro chodce. Senzor na semaforu rozpozná signál z telefonu člověka se sníženou mobilitou a nechá zelenou svítit o něco déle. Aplikace používá signál GPS a software, který řídí semafory. Není tedy třeba instalovat žádná přídavná zařízení.

„V minulosti mohl člověk zmáčknout tlačítko, nebylo ale jasné, jestli na zelenou čeká jeden člověk nebo skupina dětí. Pomocí aplikace rozpozná semafor jednotlivé uživatele a může se tak přizpůsobit jejich individuálním potřebám,“ říká Martin de Vries z firmy Dynniq, která aplikaci vyvíjí. Společnost chystá také variantu pro cyklisty, která umožní plynulejší jízdu, a variantu pro nevidomé, která spustí zvukovou signalizaci. Do budoucna si dokáže představit i další kategorie, jako například právě skupinu školních dětí.

Podobným způsobem je možné ovlivňovat dopravní semafory a usnadnit tak například cestu sanitkám. Nebo nechat kamiony snadněji projet městem, aniž by musely často zastavovat, což by mělo pozitivní vliv na životní prostředí. Podle nizozemského ministerstva dopravy lze výměnou tradičních za chytré semafory ušetřit až devadesát milionů euro.

Na chytré semafory začalo minulý měsíc jako první přecházet město Maastricht, do konce roku by se modernizace mělo dočkat více než dvanáct set zařízení po celé zemi. Výsledky testovacího provozu chytrých přechodů pro chodce v Tillburgu budou zhodnoceny na podzim.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.