Trump zvolil omezenou operaci, nechce dráždit syrské spojence
„Nebe nad Damaškem ozářily záblesky explozí a silné výbuchy probudily obyvatele města,“ popisuje noční události v syrské metropoli deník Financial Times. Spojené státy spolu s Británií a Francií více než stovkou střel zaútočily na cíle v Sýrii při úderu, který americký prezident Donald Trump označil za použití „spravedlivé síly proti barbarismu a brutalitě“.
Ostřelování přišlo v reakci na údajné použití chemických zbraní v syrské Dúmě, ze kterého Západ obviňuje režim Bašára Asada. List New York Times si všímá, že Washington a jeho evropští spojenci přistoupili k mohutnější akci, než kterou byl podobný útok před rokem. Místo jediného cíle střely tentokrát zasáhly hned tři zařízení, která jsou prý zapojena do syrského programu výroby chemických zbraní. A i raket teď bylo dvakrát více.
Přesto Trump zvolil jen omezenou operaci, a to i navzdory své nedávné ostré rétorice, poukazuje deník. Kalkul byl podle něj jasný: příliš nedráždit syrské spojence Rusko a Írán a vyhnout se tak nebezpečí eskalace. Ostatně takový záměr potvrdil i šéf Pentagonu James Mattis. Ale i přes limitované prostředky Donald Trump zřejmě doufá, že si Asad propříště už použití chemických zbraní rozmyslí, analyzují úder newyorské noviny.
Co když si však syrský diktátor takovou lekci z dnešní noci nevezme?, ptá se americký server Vox. Největší nebezpečí vidí ve faktu, že moc nad dalším vývojem napětí prý plně leží v Asadových rukou. Podle portálu je teď de facto americkou politikou bombardovat Sýrii po každém chemickém útoku s větším počtem obětí.
Každý zásah syrského cíle ale hrozí tím, že se něco pokazí. Protivzdušná obrana může sestřelit americký letoun, útočící raketa omylem zasáhne civilisty nebo dokonce ruské vojáky či Íránem podporované bojovníky. A to může ze strany Moskvy a Teheránu vést k odvetě. „Válka je vždy nebezpečná a nepředvídatelná. Pro konflikt v Sýrii s tak velkým počtem zapojených aktérů to platí dvojnásob,“ píše Vox.
Také deník Washington Post varuje před další eskalací, která by mohla americkou armádu do dění v Sýrii zatáhnout více, než administrativa ve Washingtonu plánovala. Útok, který jedna strana považuje za omezený, totiž soupeř může vnímat v jiných proporcích.
Pokud jde o případnou odvetu za dnešní úder, vidí noviny hned několik možností. Ozbrojenci podporovaní Íránem můžou zaútočit na americké cíle na Blízkém východě, zesílené agresivitě pak Američané a jejich spojenci mohou čelit i na území samotné Sýrie. V úvahu prý připadá i asymetrická ruská odpověď jako třeba kyberútoky na počítače.
V podobných intencích uvažuje nad možnostmi Moskvy i britský deník Guardian. V minulých dnech sice z nejvyšších ruských míst zněla na Západ varování před možnou tvrdou odvetou. Ve skutečnosti ale Rusko za Západem zaostává prakticky ve všech oblastech vojenské moci, s výjimkou jaderného arzenálu.
Útok v tradicích fašistického Německa, vzkazují Rusové
Jedno porovnání za všechny – zatímco Spojené státy disponují dvaceti letadlovými loděmi, ruské námořnictvo má jedinou, a to ještě obstarožní. Proto Moskvě zbývají zejména nástroje hybridní války, jako jsou právě útoky na počítačové sítě.
A i Guardian upozorňuje na opatrnost nočního úderu. Vojenští plánovači se vyhnuli nejen možným ruským a íránským obětem, ale rakety nezamířily ani proti důležitým syrským cílům. Přestože se palác Bašára Asada tyčí na kopci nad Damaškem, západní spojenci snadný cíl nezasáhli. „Je to jeden z dokladů faktu, že smyslem útoku nebyla změna režimu. A zřejmě se nic nezmění ani na plánu americké administrativy Sýrii opustit po definitivní porážce takzvaného Islámského státu,“ má jasno deník Guardian.
Z oficiálních moskevských míst se k leteckému útoku na Sýrii na svém facebookovém účtu vyjádřila mluvčí ruské diplomacie Maria Zacharovová. Američané podle ní zaútočili na hlavní město země, která se dlouhá léta snaží přežít v podmínkách teroristické agrese. „A za tím vším stojí ti, kdo mají ambici hrát vůdčí morální roli ve světě a přesvědčují nás o své výjimečnosti,“ cituje Zacharovovou portál RBK.
Vasilij Kašin z ruského Centra evropských a mezinárodních studií v souvislosti s nočním úderem vidí za podstatný moment pozastavení platnosti memoranda o prevenci leteckých incidentů v Sýrii. „Naši účast v syrském konfliktu to posouvá na jinou úroveň. Rusku to rozváže ruce. Začne demonstrativně bombardovat všechny americké spojence v Sýrii,“ přináší analytikova slova portál ruského vydání časopisu Forbes.
Většina ruských politologů si myslí, že hlavní bomba neměla vybuchnout v Sýrii, jako spíše přeneseně na televizních obrazovkách, uvádí na svých stránkách ruská státem ovládaná televizní stanice První kanál. Záminku k útoku přitom považuje za fiktivní. Syrský incident má podle televize své nedávné historické analogie: americké invaze do Jugoslávie, Libye a Iráku. Také tyto útoky prý byly vedené pod smyšlenými záminkami.
Podle komentátorů deníku Kommersant se řada ruských expertů domnívá, že ruské ozbrojené síly neodpověděly na útok Spojených států a jejich spojenců dostatečně razantně. S tím ale nesouhlasí předseda Výboru pro mezinárodní záležitosti horní komory ruského parlamentu Konstantin Kosačov.
„Američané si vybrali ten nejminimalističtější scénář. Důsledně a přesně dbali o to, aby nezasáhli ruské cíle. Neriskovali střet s Ruskem, což znamená, že se s námi bojí pustit do křížku. Kdyby nás zasáhli, stoprocentně bychom jim odpověděli. A pak by se roztočila válečná spirála,“ vzkázal Kosačov.
Portál RBK přináší také komentář členů ruské delegace poslanecké skupiny, která se na pozvání syrského parlamentu právě nachází v Sýrii. „Nejde si nevšimnout, že útok byl provedený v nejlepších tradicích fašistického Německa – za svítání. Co si o tom může myslet vedení Francie a Velké Británie, tedy zemí, které si ještě pamatují, jak po nich dupala bagančata hitlerovských vojáků?,“ nebral si podle RBK servítky člen delegace Dmitrij Bělik.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
