Tsipras vyzval Řeky, aby řekli NE „ultimátu“ věřitelů

29. červen 2015

Evropa s napětím sleduje nejnovější vývoj kolem zadluženého Řecka. Tamní premiér Alexis Tsipras se rozhodl uspořádat 5. července referendum, ve kterém mají voliči rozhodnout o přijetí návrhů mezinárodních věřitelů na řešení dluhové krize.

Předseda aténského kabinetu vyjádřil přesvědčení, že v referendu „řecký lid řekne důrazně NE ultimátu“ věřitelů.

Euroskupina v sobotu reagovala oznámením, že Řecku neprodlouží současný záchranný program, který končí už v úterý v noci. Vláda Alexise Tsiprase Jeho vláda se také rozhodla až do 6. července uzavřít všechny banky.

„Zázrak se nestal – jednání o druhém záchranném balíčku pro Řecko ztroskotala,“ konstatuje španělský deník El País. „Přitom už se zdálo, že se jednotlivé strany blíží dohodě.“

Podle listu je ještě možné pochopit, že se lidé okolo Tsiprase cítí rozpolceni mezi svými utopickými sliby a politickou realitou. Ale to nemůže zajít až do takových krajností, kdy se mezinárodním věřitelům nadává do kriminálníků a kdy jsou používány výrazy, jako je vydírání,“ je přesvědčen El País.

Čtěte také

Německý deník Der Tagesspiegel ve svém komentáři reaguje na Tsiprasovu výzvu směrem k řeckým voličům, aby v referendu požadavky mezinárodních věřitelů odmítli: „Pravděpodobnost, že Řekové Tsiprase poslechnou, je vysoká,“ předpovídá list.

„Pokud voliči řeknou NE programu „institucí“, potom není z právního hlediska jasné, jestli s tím bude spojeno vyloučení země z eurozóny. Pokud řeknou ANO, ještě zdaleka to neznamená, že Tsipras bude muset odstoupit.“

Omezení kapitálové kontroly v Řecku by podle analytiků mohlo vést k odchodu Řecka z eurozóny

„Právě naopak: Vzhledem k tomu, že při kladení osudové otázky - ba co víc: otázky století – je právě on tím, kdo chce po řeckých voličích odpověď, bude muset jednat. Kdo jiný? Kdo jiný než ten, který v Řecku svedl dohromady radikální levici a radikální pravici – a drží toto spojenectví při životě?“ ptá se Der Tagesspiegel.

„Je svobodnou volbou vlády strany Syriza zeptat se Řeků, zda podporují její politiku. Jenže kabinet tak činí dvě minuty po dvanácté, takže to vypadá jako nějaká finta,“ konstatuje jiný německý list Süddeutsche Zeitung.

A připomíná, že vzhledem k tomu, že věřitelé z Evropské unie ještě ani neformulovali nějaký návrh, nemůže takový neexistující návrh být ani předmětem nějakého referenda.

Tsipras navíc Řekům dal návod, jak mají hlasovat – tedy proti údajným „ultimátům“ a „ponižování“.

Čtěte také

„Pokud se plebiscit v neděli opravdu uskuteční, možná Tsiprase posílí – tedy jeho pozici v Řecku. Ale nic nezmění na tom, že zbylých 18 vlád zemí eurozóny, které mají taktéž demokratickou legitimitu, mají na celou věc jiný názor,“ dodává Süddeutsche Zeitung.

Podle polského listu Gazeta Wyborcza si část Řeků myslí, že v referendu půjde o to, zda si mají utáhnout opasek ještě o něco více.

Alespoň bankomaty Řecké národní banky peníze vydávají. Z řeckého účtu je možné vybrat jen 60 eur denně

„Každý chce mít vyšší životní úroveň, proto nelze vyloučit, že většina Řeků bude souhlasit s návrhem vlády a bude hlasovat PROTI,“ píše deník.

„Možná ale většina voličů naopak dojde k názoru, že za technikáliemi se ve skutečnosti skrývá prostá volba: Buďto jsme pro setrvání Řecka v eurozóně, nebo ne. A většina Řeků je pro setrvání své země ve spolku zemí platících eurem. Odchod od společné evropské měny a návrat k drachmě by totiž znamenal ztrátu části úspor, inflaci a snížení příjmů,“ vypočítává Gazeta Wyborzca.

Italská La Repubblica varuje, že rozhodnutí Tsiprasovy vlády uspořádat referendum o reformních návrzích řeckých věřitelů by mohlo mít fatální důsledky – a to jak pro Řecko, tak pro Evropskou unii:

„Situace se rychle všem zúčastněným vymkla z rukou – a Řecko se ocitlo v začarovaném kruhu, v důsledku čehož se v neděli tamní vláda rozhodla zavřít všechny banky v zemi,“ píše italský deník.

Tuto situaci podle listu La Repubblica způsobilo rozhodnutí Alexise Tsiprase uspořádat referendum, které bylo věřiteli chápáno jako přerušení jednání.

„Od tak dlouhých a složitých rozhovorů ale nejde v poslední minutě jen tak odejít. Tedy pokud člověk není naprosto pevně přesvědčen o tom, že své protistraně už vůbec nemůže důvěřovat,“ poznamenává deník.

Zpracováno ze zahraničního tisku.

autor: Šárka Daňková
Spustit audio