Turecko používá vězněné cizince jako rukojmí. Amerického misionáře chce vyměnit za Gülena

15. říjen 2017

Neochota Turecka propustit občany cizích států, zatčených při čistkách po loňském neúspěšném vojenském puči, vyvolává obvinění, že je Ankara využívá jako rukojmí. Chce tím přinutit své spojence z NATO, aby jí vydali Turky žijící v zahraničí, píše evropská odnož serveru Politico.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan tyto obavy víceméně potvrdil, když nedávno naznačil ochotu vyměnit vězněného amerického misionáře Andrewa Brunsona za tureckého islámského duchovního Fethulláha Gülena. Ten žije v americké Pensylvánii a Ankara ho považuje za strůjce převratu.

Křesťan gülenistou?

Brunson vedl malý protestantský kostel v tureckém Izmiru. Turecké úřady ho zatkly loni v říjnu s tím, že pastor představuje „hrozbu národní bezpečnosti“. Podle tureckého tisku je obžalován z napojení na Gülenovo hnutí, které Ankara označuje za „teroristické“. Obvinit křesťanského misionáře z příslušnosti k islámskému hnutí zní poněkud zvláštně, ale v Turecku může být za „gülenistu“ označen doslova kdokoli.

Turečtí státní zástupci považují za důkaz členství i ty nejbanálnější maličkosti, jako třeba jediný rozhovor s někým podezřelým. Brunson byl také obžalován z pokusu o svržení turecké vlády, parlamentu a ústavního pořádku. Pastor, který žije v Turecku dvacet let, samozřejmě všechna obvinění popírá.

Turecko zřejmě zadržuje několik amerických občanů, ale zveřejnilo jména jen dvou. Kromě Brunsona je ve vězení také turecko-americký vědecký pracovník Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA) Serkan Gölge. Ankara požádala Spojené státy o Gülenovo vydání hned po neúspěšném pokusu o puč, ale Washington považuje předložené důkazy za nedostačující.

Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Heather Nauertová minulý týden naznačila, že k žádnému dalšímu pokroku nedošlo. A k případné výměně Gülena za Brunsona uvedla, že si „neumí představit, že by se Washington touto cestou vydal, protože Brunson je v Turecku vězněný protiprávně“.

Německý novinář tureckého původu Deniz Yücel na snímku z roku 2014

Brunsonův obhájce ale už v srpnu uvedl, že američtí a turečtí činitelé o výměně vězňů jednali. Erdogan má pravomoc ji nařídit – umožňuje mu to výnos o výjimečném stavu, který vydal v srpnu. Kromě Gülena Ankara rovněž požaduje turecko-íránského podnikatele Rezu Zarraba, který je napojený na tureckou elitu. Americká policie ho vloni zadržela v Miami kvůli napomáhání Íránu vyhnout se sankcím.

Nejezděte do Turecka

Ještě kritičtější jsou k turecké formě vydírání pomocí rukojmí politici v Německu. Ministr zahraničí Sigmar Gabriel označuje za rukojmí také vězněného německo-tureckého novináře Denize Yücela. Německý Bild už v červnu napsal, že Erdogan Berlínu nabídl Yücelovo propuštění, pokud Německo vydá Ankaře dva turecké generály, kteří v zemi požádali o azyl.

Takových Turků byly po puči stovky, zejména vojáků a diplomatů, kteří se do Turecka odmítli vrátit poté, co vláda pozatýkala tisíce údajných gülenistů. Zhruba 200 Turků už azyl v Německu dostalo, což Ankaru nesmírně rozčílilo.

Ministr Gabriel řekl jasně, že žádná výměna vězňů nebude. Yücel je jedním z dvanácti Němců zadržovaných v Turecku z údajných „politických důvodů“. Patří k nim i novinářka Meşale Toluová, která je v ženské věznici v Istanbulu i se svým dvouletým synem.

Kurdský povstalec ze Strany kurdských pracujících (PKK) v Turecku

Ona i Yücel jsou obviněni z „teroristické propagandy“ ve prospěch Strany kurdských pracujících (PKK), kterou Turecko považuje za teroristickou. Stejné obvinění používají státní zástupci, když chtějí uvěznit kurdské novináře a poslance.

Dalším vězněným Němcem je lidskoprávní poradce Peter Steudtner. Turecký státní zástupce před týdnem oznámil, že bude pro něj a desítku dalších zadržovaných, včetně švédského aktivisty Aliho Gharaviho, požadovat patnáct let vězení za příslušnost k teroristické organizaci. Německo v poslední době varuje své občany, aby do Turecka nejezdili, protože jim prý hrozí zadržení a neexistují záruky, že jim úřady umožní styk s konzulární službou.

K Yücelovi a Toluové pustily německé diplomaty až po dvou měsících. A Erdogan dál trvá na výměně vězňů. Už v srpnu prohlásil: „Když vy dáte něco nám, pak za to něco dostanete. Staré Turecko už neexistuje, tohle je Turecko nové,“ cituje prezidenta Politico.

autor: gzb
Spustit audio