Tým vědců pracuje na Lidském projektu. Vytváří skrze člověka mapu světa
Američtí výzkumníci pracují na projektu, jehož cílem je vytvořit obdobu mapy světa poskytující informace o tom, jaké faktory ovlivňují životy lidí na celém světě. Vědci se s pomocí takzvaných velkých dat pokusí vytvořit databanku, která umožní hlouběji nahlédnout do života lidí. Tématu se věnuje rakouský list Wiener Zeitung.
Kdo onemocní cukrovkou, rakovinou nebo Alzheimerem? Jak působí bydliště, sociální kontakty a výběr školy na životní dráhu jednotlivců? Odpovědi na podobné otázky chtějí nabídnout výzkumníci ve studii s názvem The Human Project - Lidský projekt. Data pro výzkum poskytne s pomocí aplikace v chytrých telefonech, která umožní přenos velkého množství informací, deset tisíc New Yorčanů.
S podporou aplikace získají výzkumníci mimo jiné zprávy o kreditních kartách, výplatních páskách, inteligenční úrovni uživatele, údaje o testech krve a moči nebo lékařské zprávy. List uvádí, že výzkum bude probíhat anonymně a vědci od každého účastníka přijmou více než 250 gigabytů dat ročně. „Studie změní způsob, jakým žijeme naše životy,“ doufá Paul Glimcher, neuroekonom a psycholog z New Yorské univerzity.
Čtyři tisíce rodin
Pro Glimchera je důležité to, že každý účastník výzkumu bude co nejpřesněji o průběhu studie informován. „Způsob, jakým se podobné výzkumy doposud prováděly, je zahanbující, ne-li zločinný,“ řekl listu New York Times.
Glimcher je vedoucí tohoto ambiciózního projektu, který financuje nezisková Kavliho nadace a který po dlouholetých přípravách odstartuje na podzim. Do projektu byly vybrány čtyři tisíce rodin ze všech částí New Yorku, ze všech věkových a příjmových kategorií. Mnohé předchozí studie podobného typu byly problematické, protože výzkumníci během nich pracovali se vzorky malého množství lidí. Glimcher a jeho kolegové však sází na sběr velkých dat a přístupu Think big z oblasti astronomie, píše Wiener Zeitung.
Mikrokosmos New York
„Když se astronomové v devadesátých letech zajímali o takzvané kvasary,tedy aktivní jádra galaxií, zamluvili si teleskop na tři noci v roce. Zpozorovali přitom jen dva, tři kvasary,“ vypráví Glimcher. Astronoma Jamese Gunna však napadla lepší myšlenka. Gunn nechal teleskop klouzat po noční obloze a získal přitom obrovské množství údajů, z nichž vytvořil databanku, s jejíž pomocí dnes astronomové nalézají desetitisíce kvasarů. A to pouze s pomocí počítačů, které přispívají k lepší orientaci na hvězdné obloze.
Mikrokosmos New York s obyvateli různých etnik a sociálního původu se proto zdá být ideálním místem pro podobný výzkum na lidech, během nějž se nevyužijí teleskopy, ale chytré telefony, čteme v listu. A protože ve Spojených státech se kreditní kartou platí i žvýkačky, získají vědci přesný pohled do konzumního chování účastníků studie. Výzkum umožní zjistit, kde a jaké potraviny se kupují, jací lidé upřednostňují rychlé občerstvení před salátovými bary a kde lidé utrácí své peníze ve volném čase.
Během nejméně dvou dekád budou předmětem studie také sociální kontakty, život na sociálních sítích, studium, kariéra a stěhování lidí. Současně budou vědci shromažďovat data z oblasti genetiky a třeba i informace o střevních bakteriích. Celé spektrum nejrůznějších údajů z oblasti biologie, sociologie a ekonomie poté zpracují počítače a vyvodí z nich obecné algoritmy. „Naše odpovědi budou komplexnější než jen ta, že cukr způsobuje cukrovku,“ říká Glimcher.
Zabezpečení identity
Aby byla zajištěna důkladná ochrana dat a účastníků, vzniká na Univerzitě v New Yorku trakt s vysokým stupněm zabezpečení, pokračuje Wiener Zeitung. Do červené zóny budou mít přístup pouze vybraní datoví správci, kteří budou muset projít přísnou bezpečnostní prověrkou. Do žluté zóny získají přístup pouze akreditovaní výzkumníci, navíc jen k některým datům. Vstup jim bude umožněn pouze bez laptopů a datových čteček.
Podle vědců přinese studie první výsledky v roce 2020, kdy by mohly být zodpovězeny otázky, jak působí chudoba na vývoj mozku u malých dětí a které faktory přispívají k onemocnění rakovinou a Alzheimerem. „Vytvoříme mapu, která společnosti pomůže. Každý jedinec se bude moci rozhodnout, jestli chce vědět, kde se na té mapě nachází,“ říká Glimcher a dodává, že projekt se s technologickým vývojem bude v budoucnosti rozšiřovat. Tolik rakouský list Wiener Zeitung.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
