USA dávají Putinovi na Ukrajině zelenou
Když Rusko podniklo invazi na Krym a anektovalo jej, Západ je varoval, aby se nepokoušelo o stejný trik i v ukrajinském vnitrozemí. A teď se Rusko pokouší o stejný trik i v ukrajinském vnitrozemí, konstatuje server americké stanice CNN.
Ozbrojenci obsadili státní úřady v několika městech, zřídili vojenská stanoviště a zničili vysílací věže mobilních telefonů, aby umlčeli nevojenskou komunikaci. Rusové v posledních týdnech a měsících infiltrovali ukrajinské speciální jednotky a teď intenzivně vytvářejí „nestabilitu“, která by poskytla záminku k ruské intervenci. Ta by zřejmě vedla k rozdělení Ukrajiny a přičlenění východu země k Rusku.
Na Krymu po ruské invazi následovala série „zmizení“ představitelů opozice i potenciální opozice. I v Rusku teď úřady volí mnohem represivnější postup a na proputinovských demonstracích je podle CNN stále častěji vidět vlajky se srpem a kladivem.
Evropa s výjimkou Balkánu zažívá od roku 1991 hluboký mír, který neohrozily dokonce ani vražedné války v bývalé Jugoslávii. Postup Ruska na Ukrajině však mír ohrožuje. Kromě svých obvyklých nástrojů v podobě zastrašování, korupce a politických vražd zde Moskva používá i vojenskou sílu, aby se zmocnila bývalého sovětského území. Zahájila na Ukrajině dobyvačnou válku a lze jen těžko předpovědět, kde tato válka skončí.
Americký prezident Barack Obama se ve svém projevu z 26. března v Bruselu velice mýlil, když uvedl, že Spojené státy nemají na Ukrajině žádné národní zájmy. Na Ukrajině je totiž v sázce mír a stabilita celého evropského kontinentu, tedy něco, za co Spojené státy bojovaly ve dvou válkách. Přesto Obama Rusku naznačil, že se nemusí obávat žádné výraznější reakce Ameriky nebo Severoatlantické aliance na své kroky na Ukrajině.
A co si z toho vzal Putin? Že má zelenou. To, co na Ukrajině provádí, by tak nikoho nemělo překvapit. Jedinou americkou odpovědí na nejnovější separatistické akce bylo oznámení, že Ukrajinu navštíví viceprezident Joe Biden, ale až 22. dubna. To už může mít Putin hotovo.
Veškerý prospěch, který jsme měli mít z Obamova zlepšení amerických vztahů s Ruskem, se nám rozpadá před očima. Ze Sýrie přicházejí zprávy o nových chemických útocích režimu Bašára Asada, který má dodnes v rukou většinu svého chemického arzenálu, jehož se měl po dohodě zprostředkované Ruskem vzdát do začátku února.
Moskva také oznámila, že ulehčí Íránu mezinárodní sankce a bude od něj nakupovat 500.000 barelů ropy denně, což íránský export patrně zvýší o polovinu. Rusko své darebáctví rozpoutalo i daleko za jihovýchodní Evropou. Přestože však hrozba míru zesiluje, západní politikové i NATO, které existuje proto, aby mír chránilo, váhají, ošívají se a mlží.
Místo toho by měli rozmístit pozorovatele NATO v ukrajinských městech, jež jsou cílem ruské aktivity, protože Severoatlantická aliance potřebuje mít oči a uši v terénu a Rusko musí vědět, že podněcuje mezinárodní krizi. NATO by rovněž mělo rozšířit svou stálou přítomnost v zemích svých východních členů, zejména v pobaltských republikách. Takový krok by porušil podmínky dohody s Ruskem z roku 1997 o rozšiřování Aliance, ale přesně to je vhodná odpověď na ruské porušení dohody o celistvosti Ukrajiny z roku 1994.
Ukrajina potřebuje pomoc s vylepšením vojenských a policejních schopností. Rusko tam žalostně snadno posílá své agenty i jednotky, částečně i proto, že špatně placení ukrajinští představitelé se dají snadno uplatit a že ukrajinské vojsko je příliš malé, špatně vybavené a nevycvičené a bez úplatků toho moc neudělá.
Příští dávka protiruských sankcí by se měla zaměřit na banky a finanční instituce, které převádějí nezákonně nabyté bohatství ruských zkorumpovaných vůdců do bezpečí na Západě. Putin nemá svůj majetek v rublech. Dobře ví, že by ho jednou mohla svrhnout stejná vzpoura, jaká zničila jeho Ukrajinu. Nebude snadné jeho peníze najít, ale Západ by je měl začít hledat.
A mezitím by měl zacílit sankce na ruské i západní instituce, které odvádějí peníze z Ruska anebo mají podezřelé ruské klienty. V dlouhodobém výhledu pak musí Evropa přeorientovat své dodávky zemního plynu tak, aby nebyla na Rusku závislá, a Spojené státy a Kanada by měly usnadnit vývoz svého plynu do Evropy.
Zpracováno ze zahraničního tisku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
