V Aténách funguje antifašistická posilovna. Rasisté, sexisté a policisté mají vstup zakázán

24. září 2017

V jedné aténské posilovně kombinují antifašisté nadšení pro thajský box s politickým aktivismem. Uplatňovat politické principy sebeorganizace a odporu proti autoritářství je možné i ve sportu, rasismus a sexismus nelze tolerovat ani v tělocvičně, míní zakladatel podniku.

O politicky angažovaném sportovním klubu Bílý tygr píše server katarské televize Al Džazíra.

Bílý tygr vznikl před čtyřmi lety jako jedna z prvních antifašistických posiloven v Athénách. Specializuje se na muaythai, plnokontaktní bojové umění také známé pod názvem thajský box.

Zakladatelem posilovny a zároveň instruktorem je devětatřicetiletý anarchista Ilias Lamprou. S bosýma nohama a založenýma rukama dává pokyny skupině asi čtyřiceti nováčků, kteří se právě rozcvičují. V jeho kanceláři visí fotografie z doby, kdy se sám účastnil turnajů.

Bojovému umění se Lamprou začal věnovat ve dvaceti letech, původně čistě z „praktických důvodů“ – aby se mohl bránit při střetech s policisty a členy krajně pravicové politické strany Zlatý úsvit, která je známá násilnými útoky na migranty a antifašisty. Strana má v současnosti sedmnáct poslanců v řeckém parlamentu.

Celoživotní aktivista

Před dvaceti lety nebylo umění muaythai v Řecku rozšířené, doporučil mu ho tehdy kamarád. „Jednou jsem to zkusil a hned mě to chytlo, tak jsem pokračoval,“ vzpomíná Lamprou. Zhruba stejně dlouho je muž aktivním příznivcem anarchistického hnutí. Podílí se na protifašistických demonstracích, akcích proti policejní brutalitě nebo úsporným opatřením a také na shromážděních, která vyjadřují solidaritu s politickými vězni.

V roce 2008 se účastnil masivních antiglobalizačních protestů v italském Janově, které provázely tehdejší summit G8. Podnikl také cesty do palestinských uprchlických táborů v Libanonu. V roce 2010 vypravili pro-palestinští aktivisté flotilu tří civilních a tří nákladních lodí s humanitární pomocí, na kterých se plavili do Pásma Gazy s cílem přerušit izraelskou blokádu. Izraelské vojenské složky ale provedly na výpravu zátah a při následném incidentu na lodi Mavi Marmara zemřelo devět aktivistů. Lamprou se účastnil výpravy na lodi Free Mediterranean.

Logo

Lamprou také pravidelně cestuje do Thajska, kde se dále vzdělává v umění muaythai. Založení antifašistické posilovny pro něj bylo způsobem, jak své dva hlavní zájmy zkombinovat.

„Mám za sebou dlouhou historii jako anarchistický aktivista. Nemůžu své politické závazky nechat před posilovnou,“ říká instruktor. Klub Bílý tygr navazuje na evropskou tradici antifašistických sportovních oddílů. Když podnik před čtyřmi lety vznikl, Řecko zažívalo prudký nárůst násilí namířeného proti migrantům. Řečtí pravicoví extremisté považovali uprchlíky za příčinu ekonomické obtíží země.

Evropané s imigranty

Krize rozpoutala pouliční střety mezi antifašisty a Zlatým úsvitem v období před volbami v roce 2012. Strana se tehdy poprvé dostala do parlamentu, násilí ale pokračovalo i po volbách. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky bylo od ledna do září toho roku nahlášeno 87 rasisticky motivovaných útoků. Šestadvacetiletý Pákistánec Šazád Luqman a řecký antifašistický rapper Pavlos Fyssas byli v roce 2013 zavražděni členy Zlatého úsvitu.

„Vznikla tak potřeba samoorganizovaných sportovních klubů, kde fašisté a policisté nejsou vítaní,“ říká Lamprou a dodává, že jiné posilovny běžně navštěvují pravicoví extremisté a policisté. „Bylo potřeba sportovních klubů, které by učily sebeobranu a zároveň se otevřeně hlásily k antifašistickému hnutí,“ říká Lamprou. Násilí páchaného pravicovými extremisty od té doby sice ubylo, ale nevymizelo úplně. Do Řecka za posledních několik let dorazily tisíce uprchlíků a stoupenci Zlatého úsvitu podnikli útoky na uprchlické tábory na řeckých ostrovech i na pevnině.

Sportovní klub Bílý tygr má více než sto dvacet členů, kteří jsou podle pokročilosti rozdělení do tří kategorií. Mnoho z nich trénuje několikrát týdně a účastní se soutěží. Skupina zhruba třiceti svěřenců nejvyšší kategorie tvoří tým, který závodí i na mezinárodní úrovni. Národností složení je různé, v posilovně se potkávají Řekové s dalšími Evropany, Američany i migranty ze Sýrie, Iráku nebo Afghánistánu.

Demonstrace příznivců Zlatého úsvitu v Athénách

Lamprou podotýká, že bojová umění vyžadují respekt vůči soupeřovi a všem, kteří mají jiné názory. Z tohoto důvodu by své svěřence nikdy nepostavil do ringu proti členům nebo přívržencům Zlatého úsvitu.

Pro sexismus není místo

Zavrhuje také patriarchální uspořádání, které je podle něj v mainstreamových posilovnách běžné. V antifašistické posilovně ale není pro projevy sexismu místo. „Anti-sexismus pro nás není ideologie, je to způsob života,“ říká anarchista. Zhruba polovinu návštěvníků posilovny tvoří ženy.

Sportovní klub Bílý tygr se nachází v aténské čtvrti Exarchia a je součástí tamější antifašistické kultury. V době druhé světové války bylo Řecko okupované nacistickým Německem, fašistickou Itálií a s nimi spřízněným Bulharskem. V letech 1967 až 1974 zemi vládla pravicová vojenská junta. Tato období řeckých dějin zůstávají v kolektivní paměti, což podporuje dlouholetou tradici boje proti pravicovému extremismu, vysvětluje sociolog Nicholas Apoifis, autor knihy Anarchie v Aténách.

Sociolog připomíná incident z roku 1984, jeden z nejzásadnějších momentů v novodobé historii protifašistického hnutí. V prosinci toho roku se v Aténách shromáždily tisíce anarchistů a zastánců krajní levice. Při konfrontacích v hotelu Caravel, kde se konala pravicová konference, na které vystoupil francouzský populista Jean-Marie Le Pen, použili demonstranti taktiku známou jako black bloc.

Athénská čtvrť Exarchia

Ta spočívá v tom, že jsou všichni protestující oděni v černé, včetně masek, helem nebo šál, aby znemožnili identifikaci jednotlivců ze strany policie nebo protivníků. Apoifis v rámci svého průzkumu zaznamenal tendenci antifašistů bránit území, kde jsou silně zastoupeni, a to i za použití násilí. Je to podle něj forma politické aktivity.

Lamprou sice zatím nikdy nepoužil své bojové schopnosti v přímé konfrontaci se členy Zlatého úsvitu. Při střetech s policií na demonstracích ale podle něj trénink přijde vhod. Anarchista odmítá myšlenku, že by posilovny a sportovní kluby měly být apolitické. Boj proti fašismu a sexismu je pro něj a jeho svěřence životním posláním. Stejně jako nelze tolerovat fašismus a sexismus na pracovišti, nelze ho tolerovat ani v posilovně, domnívají se podle serveru katarské televize Al Džazíra členové klubu.

Spustit audio