V Japonsku prošel zákon trestající plánování zločinů. Odpůrci varují před návratem temné minulosti

Za hlavní cíl zákona japonský premiér Šinzó Abe označil především ochranu životů a majetku japonského obyvatelstva - Foto:  Kremlin.ru

Za hlavní cíl zákona japonský premiér Šinzó Abe označil především ochranu životů a majetku japonského obyvatelstvaFoto:  Kremlin.ru

Horní komora japonského parlamentu schválila hlasy vládních zákonodárců návrh zákona, který označuje za zločin i samotné přípravy ke spáchání trestného činu.

Přijatý zákon se vztahuje na organizované zločinecké skupiny sestávající ze dvou nebo více lidí podílejících se na konkrétních přípravách trestné činnosti. Mezi nimi je i nákup a shromažďování zbraní a peněz, nebo předběžné seznamování se s potenciálním místem činu. 

Nový zákon počítá i s tresty za skutky, které nesouvisí s terorismem. Původní zákon počítal s úpravou trestů pro víc než 600 skutků, ve schválené verzi je jich ale zhruba 300.
Přísnější tresty budou například za nelegální kopírování hudby, vyhýbání se placení daní nebo například sbírání hub v chráněných rezervacích.
Lidé si stěžují na to, že nový zákon počítá i s takovými úpravami. Vláda ale tvrdí, že by zločinecké gangy mohly například díky nelegálnímu sbírání hub financovat své zločinecké aktivity.
www.irozhlas.cz

Japonská vláda zákon obhajuje jako preventivní opatření, které má zabránit případným teroristickým činům. A to zejména v souvislosti s olympijskými hrami, jejichž hostitelem bude v roce 2020 japonské hlavní město Tokio. 

Za hlavní cíl zákona ale japonský premiér Šinzó Abe označil především ochranu životů a majetku japonského obyvatelstva. Píše o tom na svém webu americká televizní stanice CNN

„Tokijské olympijské hry jsou jen tři roky daleko," řekl Abe po hlasování. „Tato legislativa umožní Japonsku spojit se s mezinárodním společenstvím v úsilí o předcházení teroristickým útokům." 

„Zákon je naprosto nezbytný pro bezpečnost naší země,“ tvrdil po přijetí nové legislativní úpravy i ministr spravedlnosti Katsutoshi Kaneda. Zákon je prevencí proti příštím teroristických útoků, které probíhají po celém světě a šíří tak obavy z islámského extremismu a samozvanců z takzvaného Islámského státu, dodal člen japonské vlády. 

Návrat Velkého bratra 

Přijetí zákona umožňujícího trestat už samotné plánování trestného činu před jeho spácháním, ovšem připomnělo japonským občanům zážitky z období před druhou světovou válkou. V myšlenkách se vrátili zpět k temné předválečné době, kdy byli aktivisté a odboráři zatýkáni ve jménu „bezpečnosti“, na základě neblaze proslulého zákona o zachování míru z roku 1925, píše japonský deník Nikkei

Japonce dodnes straší neblaze proslulý předválečný zákon o zachování míru, na základě kterého byli ve jménu bezpečnosti zatýkáni odboráři a aktivisté - Foto: CC0 Public domain

Japonce dodnes straší neblaze proslulý předválečný zákon o zachování míru, na základě kterého byli ve jménu bezpečnosti zatýkáni odboráři a aktivistéFoto: CC0 Public domain

Odpůrci zákona tvrdí, že může být zneužit k omezování občanských svobod, jako je svoboda slova a shromažďování. A také nové úpravě vyčítají, že umožní sledování japonských občanů. A jak uvádí deník Nikkei, mohlo by se stát, že díky tomuto zákonu se dojde až k neustálému špehování lidí ve stylu Velkého bratra. Tyto obavy vyvolává možnost, že by policie mohla kontrolovat online poštu nebo telefonní hovory na základě pouhého vágního podezření. 

Stejné obavy v souvislosti se zákonem a z něj vyplývajícím možným ohrožením práv a svobod Japonců projevil v otevřeném dopise osmnáctého května premiérovi Abemu i speciální zpravodaj Organizace spojených národů Joseph Cannataci, který se specializující na právo na soukromí, pokračuje CNN. 

Koichi Nakano, profesor politických věd na tokijské univerzitě Sophia televizi CNN řekl, že nová legislativa „fundamentálně“ změnila japonský právní systém. Domnívá se, že povede k podstatnému rozšíření policejní moci. „Ta bude vyšetřovat lidi tak, aby je měla pod dohledem,“ myslí si Nakano. 

„Vláda se pokouší využít obav a strachu a tím ospravedlnit potlačení občanských svobod a spoutání demokracie. Dávají policii rozsáhlé pravomoci a kriminalizují věci, které by v demokracii neměly být zločinem“ cituje dále slova tokijského profesora CNN. 

Nic mimořádného 

Tobias Harris, japonský analytik společnosti Teneo Intelligence, ale naopak nový zákon nevidí ve špatném světle. Nemyslí si, že jeho důsledkem bude návrat k předválečným podmínkám. Argumentuje, že je pouze výrazem snahy vybudovat „moderní bezpečnostní situaci dvacátého prvního století. Takovou, která by byla na stejné úrovni, jako ve Spojených státech. Byla by chyba považovat tyto změny za transformaci japonského státu v plném rozsahu“, cituje Harrisova slova japonský deník Nikkei. 

Už i pouhá diskuse o aplikaci zákona postihujícím už samotné plánování různých trestných činů ostře rozdělila veřejnost. V nedávném průzkumu veřejného mínění bylo 44 procent obyvatel pro a 37 proti - Foto: Fotobanka Pixabay

Už i pouhá diskuse o aplikaci zákona postihujícím už samotné plánování různých trestných činů ostře rozdělila veřejnost. V nedávném průzkumu veřejného mínění bylo 44 procent obyvatel pro a 37 protiFoto: Fotobanka Pixabay

Zákon se týká také přípravy a plánování těch zločinů, za které se v Japonsku odsuzuje k trestu smrti, nebo více než deseti letům vězení. Schválený návrh zákona se týká i účasti na spiknutí s cílem podpory organizovaných zločineckých skupin nebo s cílem rozšíření jejich sfér vlivu. Vysvětluje deník Nikkei. 

Celkově se zákon zaobírá dvě stě sedmdesáti sedmi případy protiprávního jednání. Původně zákon zahrnoval více než šest set druhů protiprávního jednání. Mnohá z nich však neměla nic společného s organizovaným zločinem nebo terorismem a byla proto při diskusi o návrhu ze zákona vyškrtnuta. Stalo se to například u návrhu zahrnout do tohoto zákona i porušení autorských práv či krádež dřeva z přírodních rezervací. 

Už i pouhá diskuse o aplikaci zákona postihujícím už samotné plánování různých trestných činů ostře rozdělila veřejnost. V nedávném průzkumu veřejného mínění bylo 44 procent obyvatel pro a 37 proti, dočteme se v deníku Nikkei. Opoziční strany a skupiny bojující za občanské svobody vyzvaly vládu, aby přinejmenším poskytla víc času na veřejnou rozpravu. A to i kvůli častým demonstracím stovek lidí. 

Japonská vláda také zdůrazňuje, že nová legislativa není zaměřena na náboženské skupiny nebo odborové svazy. Oponenti se ovšem obávají, že by úřady mohly rozhodit příliš širokou síť, protože definice zločinu a terorismu může být interpretovaná velmi různě. Je také na vládě, aby určila, co přesně označuje pojem „závažný trestný čin“, uzavírá japonský deník Nikkei. 

Pořad: Svět ve 20 minutách  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 19:10; sobota a neděle 14:10 (repríza 06:07)  |  Délka pořadu: 20 minut  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Radiofórum

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace