V Neapoli mají plné zuby mafie. A tasí neobvyklé zbraně
V nejnebezpečnější a nejzanedbanější lokalitě Neapole se odehrává malá revoluce. Místní obyvatelé, kteří už mají plné zuby drogových gangů a bezohledných praktik stále vlivné Camorry, tasí nezvyklé zbraně – občanské a kulturní aktivity všeho druhu. A také knihy.
V neutěšených kulisách nechvalně proslulé čtvrti se objevilo malé knihkupectví. Na tomto místě poprvé za posledních padesát let, informuje italská odnož evropského serveru Local.
Kultura v betonové džungli
Scampia byla, a stále ještě zůstává, baštou zločinecké organizace Camorra. I proto si vysloužila si pověst nejhorší čtvrti v Evropě. V 70. letech minulého století tu vyrostla betonová džungle s bloky panelových věžáků, plných azbestu a letitého nepořádku.
Místní život výstižně popsal v roce 2006 investigativní novinář Roberto Saviano v knize s příznačným názvem Gomora. Zločiny vraždy, drogy a všudypřítomná chudoba a úpadek. Není to věru pěkné čtení. Kniha si přesto vysloužila filmové zpracování, a na jejím základě vznikl úspěšný televizní seriál.
Jak ale podotýká server Local, zřejmě se začíná blýskat na lepší časy. Jedna z nejchudších lokalit v jižní Itálii se pokouší odhodit tíživé dědictví a skoncovat se stigmatem násilí, dětských ozbrojených gangů a beznaděje. Namísto toho se pár nadšenců snaží dětem a mladým lidem nabídnout divadelní představení, filmové projekce a čtenářské kluby.
„Po desetiletí tu nebylo žádné knihkupectví. Pokud jste si chtěli koupit knihu, museli jste urazit nejméně deset kilometrů,“ osvětluje v rozhovoru s agenturou AFP Rosario Esposito La Rossa. Právě on si nedávno otevřel ve Scampii knihkupectví. A hodlá tu provozovat i další kulturní aktivity.
„Mnozí nám prorokovali, že během několika týdnů zavřeme,“ vzpomíná La Rossa a poukazuje na to, že ve Scampii skoro nikdo nečte. A vůbec celá jižní Itálie vykazuje nejvyšší míru negramotnosti v zemi. Plány devětadvacetiletého knihkupce přitom podle serveru Local nejsou výjimkou. Změny na severním předměstí Neapole nelze přehlédnout.
Víc než jen Camorra
Vláda se zavázala zbourat tři ze čtyř zbývajících věžáků, které podle původních představ architektů měly připomínat obří lodní plachty. Ty ale namísto optimismu a naděje byly po desetiletí napínané spíše vichry zločinu a násilí.
Neapolská univerzita, založená roku 1224 císařem Fridrichem II. Štaufským jako první státní univerzita na světě, plánuje ve čtvrti otevřít svou pobočku. A i když má celý projekt zpoždění, stále vzbuzuje optimismus. Stejně jako plány na rekonstrukci podzemní dráhy. Knihkupec La Rossa ale říká, že nejdůležitější roli tu hraje na sto dvacet nejrůznějších kulturních spolků, které vstupují do prostoru, kde stát zatím selhává.
Daniele Sanzone spoluzaložil vyhledávanou turistickou atrakci Scampia Trip Tour, s cílem napravit katastrofální obraz místní čtvrti. A ukázat její zajímavou tvář. „Jistě, je tady Camorra, jsou tady drogy. A byli bychom blázni, kdybychom to popírali. Máme toho ale tady mnohem víc, originální aktivity, fotbalové kluby, první romskou restauraci v Itálii,“ vypočítává Sanzone.
Naděje na obrat k lepšímu
Jím organizované turistické prohlídky se staly hitem nejen pro zahraniční návštěvníky, ale i pro Italy. Právě oni mají ponejprve z návštěvy Scampie velký strach, který ale postupem času mizí, podotýká agentura AFP a dodává:
„Před deseti lety to byla lokalita nechvalně proslulá jako největší trh s drogami v Evropě. Ale věci se začaly měnit v roce 2006. Tehdy tu vrcholil krvavý konflikt drogových dealerů, který si během krátké doby vyžádal ve Scampii a okolních čtvrtích přes stovku mrtvých, a to nakonec vyvolalo masivní policejní operaci.
„Kšeftování s drogami a násilné střety kdysi byly všudypřítomné, dneska ale můžeme chodit po ulicích beze strachu,“ osvětluje Sanzone. Připouští ale, že možnosti občanských aktivistů jsou omezené. V místní populaci má práci jen asi 37 procent dospělých.
„Narodit se tady není žádná výhra,“ dodává Sanzone. Obchodník s knihami La Rossa zase poukazuje na fakt, že polovinu místních tvoří lidé mladší 25 let. „Jsem přesvědčený o tom, že za deset let tu bude všechno úplně jiné. Lidé sem budou přicházet, studovat a z dřívější bašty Camorry se stane bezpečné místo pro život našich dětí,“ cituje knihkupce na závěr agentura AFP.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
