V Německu dramaticky ubývá hmyzu a ptáků. Jsou na vině zemědělci?
Dvě různé studie poukazují na znepokojující trend, který v Německu pozorujeme: počty létajícího hmyzu se snížily za posledních zhruba 30 let o tři čtvrtiny, a ptáků je dnes o patnáct procent méně než před dvanácti lety.
Informuje o tom německá stanice Deutsche Welle.
Studie Německého spolku pro ochranu přírody NABU došla k závěru, že v posledních letech se v Německu podstatně klesl počet ptáků. Během dvanácti let ubylo skoro 13 miliónů párů hnízdících opeřenců. To je zhruba patnáct procent ptačí populace.
Tato studie o ptácích se objevila jen den poté, co jiný tým výzkumníků uveřejnil v americkém odborném časopise PLOS ONE své poznatky o tom, jak v Německu ubývá létajícího hmyzu.
V případě těchto šestinohých živočichů jsou čísla ještě mnohem dramatičtější. Hmyzu je o tři čtvrtiny méně než před 27 lety. Podle studie NABU se úbytek ptáků nejvíc týká druhů, které nejsou ohrožené, například špačka. Mezi další zasažené ptáky patři vrabci, králíčci, pěnkavy, skřivani a strnadi. Naopak populace některých zvlášť chráněných vzácných a ohrožených ptáků se v posledních letech stabilizovala a někdy dokonce i vzrostla.
Pokles o osmdesát procent
Obě studie poukazují na to, že mezi úbytkem hmyzu a ptáků je bezprostřední souvislost. „Skoro všechny druhy ptáků, kterých se úbytek týká, krmí svá mláďata hmyzem,“ říká Lars Lachmann, ornitolog z NABU.
Studie o hmyzu se zakládá na celkové váze létajícího hmyzu, zachyceného od roku 1989 do speciálních pastí. Dobrovolníci je umístili v 63 různých chráněných oblastech ve třech různých německých spolkových zemích – pasti se nacházely na vřesovištích, pastvinách i na ladem ležící půdě.
Vždy na konci ročního období dobrovolníci nástrahy vyprázdnili, aby zjistili, kolik se tam za tu dobu zachytilo hmyzu. Celková hmotnost takto nasbíraného hmyzu klesla o více než tři čtvrtiny. Pokud porovnáme údaje jenom pro léto, kdy je hmyzu obvykle nejvíc, snížila se hmotnost shromážděných živočichů dokonce o 82 procent.
Studii vedl Caspar Hallmann z university v nizozemském Nijmegenu, který analyzoval data shromážděná německými entomology. I když badatelé pokles očekávali, jeho míra je překvapila, podotýká Hallmann.
Studie ukázala, že ubývání není omezeno na určité oblasti, ale že jde o širší problém, tvrdí Josef Settele z Helmholtzova centra pro výzkum životního prostředí v Halle. Ekolog Settele se na studii nepodílel, ale považuje ji za metodologicky spolehlivou, píše Deutsche Welle. Výsledky prý znamenají, že hmyz masově vymírá.
Globální oteplování, nebo pesticidy?
Důvody poklesu populací hmyzu i ptáků jsou ale nejasné. Není prý pravděpodobné, že by jev souvisel se změnou klimatu. Naopak, teplejší klima je pro hmyz a tím i pro ptáky příznivější. Nedávné zvýšení průměrné teploty o jeden stupeň Celsia by proto naopak mělo vést ke zvýšení populací.
Negativní trend by mohl mít spojitost s moderním zemědělstvím. Hraje tu roli několik faktorů. Například pesticidy, zvlášť insekticidy, ale i hnojiva mění biologii půdy a rostlin. Svůj význam má i to, že farmáři pole osévají každý rok a nikdy je nenechají odpočinout. Ubývají také neobdělávaná místa, třeba jako keře a živé ploty kolem silnic.
Lachmann říká, že „pokles nejvíc zasáhl ptáky, kteří žijí v zemědělské krajině. Příčinou tak prudkého úbytku jejich počtů je pravděpodobně vývoj území, na kterých se hospodaří.“
Podle Teja Tscharntkeho, ekologa z univerzity v Göttingenu, který se věnuje zemědělství, pokles výskytu hmyzu dokonce i v chráněných oblastech naznačuje, že tyto rezervace ztrácejí funkci místa, kde úspěšně vyrůstají nové hmyzí generace. Jakmile hmyz chráněné území opustí, ztrácí možnost se dál rozmnožovat.
Německé sdružení farmářů ale došlo k docela jiným závěrům. „S ohledem na fakt, že měření výskytu hmyzu se provádělo jenom v chráněných oblastech, bylo by předčasné hned za viníka poklesu označit zemědělství,“ myslí si Bernhard Krüsken, generální tajemník sdružení. A dodává: „nová studie výslovně uvádí, že abychom mohli určit závažnost a příčiny úbytku hmyzu, potřebujeme další výzkum.“
Na jedné věci se shodnou všichni: pokud je situace špatná pro hmyz, bude to mít následky i pro ptáky a další zvířata. Dobré to není ani pro zemědělství – hmyz má nenahraditelnou roli při opylování rostlin, konstatuje článek na stránkách Deutsche Welle.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
