V ruském pohřebnictví řádí obchodníci se smrtí. O nebožtíkovi se často dozví dřív než pozůstalí

27. květen 2017

Málokterá branže je v Rusku tak zkorumpovaná a tak málo regulovaná jako pohřebnictví. Chystá se nový zákon, který snad zajistí, že takzvaní černí agenti pověsí své řemeslo na hřebík.

Hrozí ale, že zákon zneužijí moskevští monopolisté, píše švýcarský list Neue Zürcher Zeitung.

Potřebovali bychom černočerný humor nebo hodně bujnou fantazii, abychom si dokázali představit všechny hrůzostrašnosti, k nimž v Rusku během pohřbívání dochází.

Ve městě Čeljabinsk na úpatí Uralu předal jeden podnikatel v pohřebnictví truchlící rodině rakev s cizí babičkou.

Když si pozůstalí stěžovali, zaměstnanec pohřební služby tvrdil, že je všechno v pořádku. Jejich babičku prý už pohřbila jiná rodina, která si záměny nevšimla, i když se v Rusku pozůstalí přicházejí rozloučit k otevřené rakvi.

Vnučku z rodiny, která si na záměnu nebožky stěžovala, nedávno pozvali do státní televize, aby vystoupila ve vysílání věnovaném chaotickému pohřebnictví. Moderátoři i hosté se v něm podivovali, jak je možné, že ruští občané se právě ve chvíli největšího zármutku stávají oběťmi gaunerů a podvodníků. V zemi skoro nenajdete jiné odvětví, které by bylo tak zkorumpované a zanedbané úřady, jako je pohřebnictví. Jak se ale zdá, blýská se na lepší časy.

Rvačka na hřbitově

První předzvěstí byl dohra rvačky na Chovanském hřbitově, největším místě posledního odpočinku v Moskvě, a snad i celé Evropě. V květnu 2016 se na hřbitově zničehonic objevili ozbrojení muži a zaútočili na Tádžiky, kteří si tam zjara nelegálně vydělávali pohřbíváním. Napadení muži se bránili lopatami a kameny. Do rvačky se údajně zapojily více než dvě stovky lidí. Výsledkem byli tři mrtví a tři desítky zraněných. Potyčka se nejdřív interpretovala jako etnický konflikt, respektive jako vyřizování účtů mezi gastarbeitery.

Jenže pak se ukázalo, že mezi zadrženými byl i nacionalisticky orientovaný rváč, který se nechal najmout od ředitele hřbitova, aby na Tádžicích vymohl výpalné, nebo je vyhnal. Média tehdy případ popisovala jako „válku“ o hřbitov. Nakonec bylo padesát zaměstnanců vyhoštěno a ředitel hřbitova skončil za mřížemi, píše švýcarský list.

Logo

Boj o přerozdělování

Moskevský sociolog Sergej Mochov označuje případ z Chovanského hřbitova za důkaz stavu, který se snad pomalu změní. Přesněji, tento stav popisuje jako boj o přerozdělování na vysoce výdělečném pohřebnickém trhu.

Ministerstvo stavebnictví mělo krátce před rvačkou na hřbitově předložit vládě návrh zákona o pohřebnictví. Skandál způsobil, že zákon mohly začít ovlivňovat různé zájmové skupiny, myslí si Mochov, který se v rámci své dizertace zabýval sovětskou a postsovětskou pohřební kulturou v Rusku. Návrh zákona se mezitím ještě přepracoval a teď je údajně krátce před schválením.

Podle Mochova sahají kořeny současného byznysu v pohřebnictví hluboko do minulosti. Před revolučním rokem 1917 spravovala v carském Rusku hřbitovní půdu církev, která od pozůstalých vybírala poplatky a zesnulé pohřbívala podle jejich postavení. Obyvatelé velkých měst se orientovali na evropské tradice a zakládali hřbitovy podobné parkům po vzoru pařížského hřbitova Pèr Lachaise. Bolševici obě tradice zrušili a ve městech začali propagovat krematoria. Ve skutečnosti ale pečovali jen o hroby hrdinů. Ačkoliv se o pohřbívání měl starat stát, na hřbitovech vládla anarchie. Lidé si hroby hloubili sami a náhrobní kameny vyráběli ze zbytků kovu a dřeva.

Za prezidenta Borise Jelcina tato anarchie pokračovala. Zákon, který podepsal v roce 1996, neupravoval skoro nic až na jednu výjimku: hřbitovy a krematoria měly zůstat ve veřejných rukou a každý občan měl právo na bezplatný hrob. Všechny detaily měly řešit místní samosprávy. Jenže obce nechtěly investovat peníze, ani převzít odpovědnost. Kolem 90 % všech hřbitovů v Rusku proto nemělo ani katastrální číslo, říká sociolog Mochov. Z právního hlediska neexistovaly. Nikdo nemohl ověřit, kde jsou pohřbeny miliony Rusů.

Stejně tak vláda neregulovala ani soukromé pohřebnictví, a tak si celá řada vynalézavých podnikatelů začala přivydělávat na často upadající státní infrastruktuře. Mnozí soukromníci se posadili přímo do foyer státních krematorií a vybírali peníze za služby, které měly být ze zákona zdarma, píše švýcarský list.

Krematorium v Brně

Moskva je zvláštní případ

Moskva představuje z určitého hlediska výjimku. Všech 136 hřbitovů v hlavním městě oficiálně registruje a spravuje úřad s názvem Ritual, který sám poskytuje pohřební služby.

Podle údajů ředitele úřadu Artoje Jekimova se v Moskvě každý rok provede na 100 tisíc pohřbů.

Celkový roční obrat na pohřebnickém trhu v hlavním městě činí v přepočtu více než dvě miliardy korun. Podle Jekimova připadne 15 % této enormní částky jeho úřadu. Dalších 15 % si vydělá zhruba dvacítka legálních pohřebních služeb a zbytek skončí na černém trhu, kde se pohybuje odhadem 2000 nelegálních agentů.

Tito „černí agenti“ se o smrti Moskvana dozví ještě dřív, než nebožtíkovi přátelé. Policisté, lékaři a zaměstnanci márnic si své špatné platy vylepšují tím, že pohřebním službám prodávají jména a adresy zesnulých v přepočtu zhruba za deset tisíc korun. Soukromé pohřební firmy pak zavolají pozůstalým nebo rovnou zazvoní u jejich dveří a nabídnou své služby. Téměř pravidelně za své mizerné služby požadují horentní částky, do nichž se promítá i provize pro osobu, která je o zesnulém informovala.

Nejnovější návrh zákona je už teď asi pětkrát delší než předchozí zákon z 90. let. Mnoho věcí, jako například státní péče o zesnulé bez příbuzných, je v něm regulována detailněji než v platném zákoně. Návrh také počítá se soukromými krematorii a urnovými háji. Obojího je totiž v Rusku nedostatek. Naopak soukromé hřbitovy nepřipouští. Zatím není jasné, jak přesně by mělo vypadat udílení licencí podnikatelům. Znalci z branže ale upozorňují, že pokud budou dodržování práva hlídat místní úřady, zůstane vše při starém.

Státní monopol

Ilja Boltunov, mladý podnikatel v pohřebních službách z města Kaluga ležícího asi 200 kilometrů jihozápadně od Mosky, se zná se sociologem Mochovem.

Rakev s cenovkou

Společně jezdí do západní Evropy na konference, aby zjistili, jak je pohřebnictví regulované v jiných zemích. Boltunov by byl nejraději, kdyby se jeho branže mohla rozvíjet stejně svobodně a sama se regulovat jako v Americe.

Tlak konkurence by se už podle něj postaral o patřičnou kvalitu. V Rusku to tak do jisté míry funguje například ve stavebnictví.

Moskevský úřad Ritual, pod nějž spadal i ředitel Chovanského hřbitova, vyvázl z loňského skandálu až překvapivě lehce. Teď úřad oznámil, že v příštích letech převezme až polovinu moskevského trhu. Navíc v centru Moskvy právě staví multifunkční pohřební středisko o rozloze tři tisíc metrů čtverečních.

Vzorem pro stavbu je Čína, kde podobná zařízení už existují. Podle podnikatele Boltunova to ale nemá se skutečnými potřebami zákazníků nic společného. Zákony se vždycky dělaly v Moskvě a jedině pro Moskvu. Zbytek země si s tím musí nějak poradit, říká Boltunov v rozhovoru pro švýcarský deník Neue Zürcher Zeitung.

autor: kult
Spustit audio