Vdova po Liou Siao-poovi je nezvěstná

Jejich tvrzení nikoho neuklidňuje. Totéž říkali, když byla v posledních sedmi letech v domácím vězení a pod neustálým dozorem a povoleny měla jen občasné návštěvy rodiny a ještě vzácnější procházky. I na těch ji doprovázela policie, ať šla nakoupit, nebo navštívit manžela ve věznici. Někteří lidskoprávní aktivisté se domnívají, že ji úřady proti její vůli odvezly na neznámé místo v jižní provincii Jünnan.

Jiní si myslí, že je stále v Pekingu, ale je zadržována na utajovaném místě. Ať už je kdekoli, je pod velmi přísným dohledem, zdůrazňuje čínský badatel Patrick Poon, který pracuje pro Amnesty International. Podle něj Sia nemá žádné možnosti komunikace jako telefon, počítač nebo iPad, který podle Poona rozhodně dřív měla.

Azyl u bratra

Je pravděpodobné, že Sia je nebo donedávna byla ve společnosti svého bratra Liou Chueje. Ten byl v roce 2013 odsouzen k jedenácti letům vězení za údajný „podvod“ v procesu, který byl všeobecně považován za politicky motivovaný. Brzy byl ale podmínečně propuštěn – a podle některých pozorovatelů je jeho pobyt na svobodě podmíněný tím, že jeho sestra nebude dělat potíže. „Kdyby mluvila se světem, úřady ho mohou znovu uvěznit,“ vysvětluje vědecký pracovník Perry Link z Kalifornské univerzity. Jde tak o „hrubou a primitivní formu zadržování rukojmí“.

Neexistuje prakticky žádná naděje, že bude Liou Sia v dohledné době svobodná, přestože nebyla nikdy obžalována z žádného zločinu. Úřady se zřejmě obávají, že by mohla mluvit se zahraničními médii. Minulý týden ji chtěl u ní v bytě v Pekingu navštívit štáb televizní stanice Sky News a dočkal se hrubého policejního násilí už u vchodu do domu. Aktivisté a přátelé se bojí o její zdraví, především zhoršování depresí.

Z rodiny kovaných kádrů

Liou Sia se narodila v roce 1961 v rodině komunistických kádrů. Její otec pracoval v Bank of China. S manželem se seznámila v osmdesátých letech, kdy byla zaměstnána na statistickém úřadě a Liou byl slibný talent v akademických a literárních kruzích. Vzali se až v roce 1996, kdy měl Liou Sia-po za sebou už druhý pobyt ve vězení a pracovním táboře za otevřený dopis, v němž spolu s dalšími vyzýval k větší demokracii v Číně. Sia po svatbě odešla ze zaměstnání a věnovala se psaní básní.

Před dvaceti lety Sia v rozhovoru s autorkou článku řekla o vztahu s manželem toto: „Když jsme spolu začali chodit, lidé, kteří Siao-poa znali, se obávali, že má na mě moc extrémní názory, protože vypadám tak křehká a citlivá. Pak ale slyšeli moje názory na tenhle politický systém a usoudili, že skutečný extremista jsem já. Jediný rozdíl je v tom, že o tom nepíšu. Po tom, co se stalo na Náměstí Nebeského klidu, nechci být součástí téhle společnosti. Nechci ani, aby mi v Číně vycházely knihy,“ cituje Siu Quartz.

Čínská vlajka|foto: Fotobanka stock.xchng

Když jejího manžela zatkli v roce 2008 naposledy, nesměla být Sia už ničím jiným než samotářskou manželkou nositele Nobelovy ceny míru, o kterou Čína nikdy nestála. Ať už měla Sia jakékoli umělecké ambice, omezoval je nedostatek interakce s vnějším světem. Psala však dál básně a začala dělat pochmurné surrealistické fotografie.

Trpí i další manželky

I když je její osud extrémní, trpí i další manželky čínských aktivistů. Profesorce ekologie Čchen Kuej-čchiou, manželce vězněného lidskoprávního obhájce Sie Janga, se letos podařilo z Číny uprchnout a teď žije se svými dvěma dcerami v Texasu. Do Číny se nesmí vrátit a tamější úřady jí nedovolují ani kontaktovat manžela.

V Kalifornii žije také Ťin Pien-ling, žena dalšího lidskoprávního advokáta Ťiang Tchien-junga. Ten je obžalován z podvracení státní moci a čeká na soudní proces. I Pien-ling z Číny utekla kvůli dceři. Čínské ženy v exilu mají o Liou Siu velké obavy. Zdůrazňují, že úřady vyvíjejí na příbuzné disidentů obrovský tlak, aby jim bylo jasné, že když se postaví proti režimu, ohrozí celou rodinu. Liou Sia má toho nepochybně hodně co říct, ale svět ji nemůže slyšet, uzavírá americký server Quartz.