Věčná studentka obhájila doktorát téměř v jednadevadesáti

18. březen 2016

Doktorandi na celém světě vědí, jak těžké je vydobýt si titul PhD. Na vlastní kůži se o tom přesvědčila i Francouzka Colette Bourlierová, která tento týden obhájila doktorát bezmála v jednadevadesáti letech.

Její příběh popisuje deník Le Figaro. Pracovat na něm začala před třiceti lety – tehdy zahájila práci o imigrantech ve francouzském Besançonu v druhé polovině 20. století. Nakonec napsala rukou čtyři sta stran textu. V úterý zodpovídala dvě hodiny otázky akademického senátu, a získala doktorát z geografie.

Bourlierová se narodila 3. dubna 1925 v Lyonu, a celý život učila zeměpis a dějepis. Do doktorátu se pustila až po odchodu do penze v roce 1983. Na dotaz, proč jí to tak dlouho trvalo, odpověděla, že si od tématu musela několikrát odpočinout. „Ale konzultanti mě podporovali a všemožně mi pomáhali. Oponenti byli spokojeni a já dojatá,“ řekla listu. Přiznala také, že ztrácí sluch, a zkoušející museli sedět blízko a mluvit hodně nahlas, aby si s nimi porozuměla.

Čtěte také

Proděkan univerzity ve Franche-Comté Serge Ormaux zdůraznil, že akademický titul nebyl v žádném případě darem z milosti. „Paní Bourlierová odevzdala pečlivou, analytickou a aktuální práci,“ uvedl.

Soustavný výzkum integrace přistěhovalců, zejména žen z Alžírska, Itálie, Portugalska a dalších zemí v průběhu 70. let podle něj přinesl velmi cenné postřehy zejména v kontextu nynější migrační krize. Bourlierová se s ženami scházela v kavárně a získala v terénu mnoho potřebných informací. A co plánuje nyní? „Jsem stará. Potřebuji si od toho všeho oddechnout,“ řekla Figaru.

List nicméně připomíná, že přes svůj úctyhodný věk Francouzka není nejstarším člověkem, který si kdy vydobyl doktorát. Loni na jaře jej získala 102letá německá Židovka Ingeborg Rapoportová, téměř 80 let poté, co jí v roce 1938 Hitlerovy antisemitské zákony znemožnily ústní obhajobu práce z oboru neonatologie.

Své bádání tehdy věnovala záškrtu, který ve své době představoval globální hrozbu. Přípravu na loňskou obhajobu proto věnovala Rapoportová především aktualizaci medicínského pokroku při léčbě záškrtu za posledních 80 let.

autor: rma
Spustit audio