Vědci stále tápou: Setkali se „Hobiti“ s moderním člověkem?
Řeč je o kostře podivuhodně malé, ale nepochybně dospělé ženy, kterou v roce 2003 objevila skupina vědců pod vedením Mikea Morwooda, původem novozélandského profesora archeologie a paleontologie působícího v Austrálii.
„Velmi, velmi dlouho ležela ukryta hluboko v zemi, asi šest metrů pod jejím povrchem, v jedné malebně krásné jeskyni na odlehlém indonéském ostrově Flores a svět o ní neměl ani tušení. A nejeden paleontolog si dnes možná ve skrytu duše říká: Proč tam jen nezůstala?“ konstatuje redaktor německého listu Süddeutsche Zeitung.
Morwoodův tým záhadnou kostru nalezl ve vápencové jeskyni Liang Bua na již zmiňovaném indonéském ostrově Flores. Tam vědci původně hledali důkazy o pravěké migraci Homo sapiens z Asie do Austrálie.
Objev malé ženské kostry vyvolal ve vědeckém světě senzaci. Odborníci nejdřív předpokládali, že se jedná o pozůstatky těla dítěte, to však záhy vyloučila analýza chrupu i jednotlivých kostí. Podrobné testy také prokázaly, že se nejedná o zakrslého jedince, ale kostru dospělé ženy.
Mike Morwood spolu se svými kolegy dospěl k názoru, že se jedná o nový druh hominida, který nazvali Homo floresiensis. Díky malému vzrůstu se ale vžil mediálně vděčnější název Hobit. S představitelem populární románové a nově také filmové ságy přitom tento druh nemá - kromě malé tělesné výšky - nic společného.
Objev záhadné kostry mezi odborníky vyvolal bouřlivou debatu: Jak tento podivuhodný objev interpretovat? Trpasličí žena měřila přesně106 centimetrů, její mozek byl stejně malý, jako je mozek šimpanze. V jeskyni Liang Bua na ostrově Flores byly později nalezeny pozůstatky dalších 13 těl – všechny byly stejně malého vzrůstu.
Záhada tím ale rozhodně vyřešena nebyla. Nové objevy jen vyvolaly další a další otázky: Patřily bytosti z jeskyně Liang Bua přece jen k druhu Homo sapiens a byly tak malé proto, že trpěly nemocí? Například mikrocefalií, tedy těžkou vývojovou poruchou, která se projevuje zakrněním a předčasným ukončením růstu mozku?
Nebo jejich extrémně malá výška souvisela s tak zvaným ostrovním nanismem (nanysmem)? Tento stav je vědcům dobře znám ze zvířecí říše, kde se někdy těla velkých druhů živočichů v prostředí s omezenými potravinovými zdroji a nedostatkem přirozených nepřátel po několika generacích zmenší.
Mike Morwood se nakonec prosadil s názorem, že se jedná o nový druh hominida, jehož předchůdcem byl Homo erectus (homo erektus) a jehož současníkem byl Homo sapiens.
Tento nový druh dosahoval tělesné výšky pouze o něco více než jeden metr, což Morwood připisoval ostrovnímu nanismu. Své závěry zveřejnil v roce 2004 v odborném magazínu Nature. Trpaslíci z ostrova Flores tak vešli do učebnic jako samostatný druh Homo floresiensis – pro média „Hobit“.
Pokud panovaly spory o to, zda se v případě trpaslíků z ostrova Flores jedná o nový druh hominida či ne, zajedno byli odborníci od začátku v určení stáří kosterních nálezů. Pozůstatky první ženy byly podle expertů 18 tisíc let staré, stáří ostatních koster vědci odhadli na nejméně 12 tisíc a maximálně 95 tisíc let.
Jenže právě to se teď stalo předmětem obrovských pochybností, informuje redaktor Süddeutsche Zeitung. Skupina vědců, které vedl Thomas Sutikna z univerzity v australském městě Wollongong (volongong), v letech 2007 až 2014 provedla nové vykopávky a dospěla k jiným datům: Podrobné analýzy vrstev zeminy ukázaly, že Hobiti z ostrova Flores žili mnohem dříve: spíše před 100 až 60 tisíci lety.
Tím pádem je mnohem méně pravděpodobné, že se tito Hobiti setkali s moderním člověkem. Představitelé Homo sapiens před zhruba 50 tisíci lety cestovali přes Indonésii do Austrálie. Podle původních propočtů přitom měly mít oba druhy zhruba 40 tisíc let času na příležitostnou interakci.
Setkali se tedy Hobiti s moderním člověkem, nebo ne? Bohužel, na tuto otázku stále neexistuje uspokojivá odpověď. Vědcům se totiž dosud nepodařilo získat z nalezených kosterních pozůstatků kvalitní DNA, jejíž analýza by záhadu s konečnou platností vyřešila. A aby toho nebylo málo: Paleontologové stále neumějí vysvětlit, proč Homo floresiensis před oněmi 60 tisíci lety z ostrova Flores náhle zmizel.
Alespoň něco ale vědci vědí: Ať už zmizeli Hobiti z jakéhokoliv důvodu, jejich osud v téže době a na témže místě sdíleli také další živočišné druhy: mimo jiné supi, trpasličí sloni a ještěři z druhu varana komodského. Tolik Süddeutsche Zeitung.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
