Vladimir Putin upevňuje moc nad Donbasem

Maří tím evropské naděje na naplnění minské mírové dohody a zmírnění protiruských sankcí v nejbližší budoucnosti, soudí agentura Bloomberg. Putin dohodu z roku 2015 navenek podporuje, ale ve skutečnosti chce obě pohraniční oblasti Donbasu zcela odříznout od Ukrajiny a postupně je přičlenit k Rusku. Agentuře to řekli tři lidé z okruhu moskevského vedení. Podle nich ale Putin nemá v úmyslu tato území oficiálně uznat nebo anektovat.

Rusko se k svému cíli přibližuje pomalu a využívá blokády ukrajinských aktivistů jako politické zástěrky, aby ovládlo hlavní hospodářské trasy do separatistických oblastí. Moskva v minulých dnech výrazně snížila ceny přepravy uhlí a železné rudy do míst v blízkosti povstaleckých republik, kde většinu pracovních míst nabízí kovodělný průmysl.

Podněsterský scénář

Rusku to umožní nahradit ukrajinské dodávky, které Kyjev zastavil, a zajistí tím, že donbaské ocelárny zůstanou v provozu, vysvětlily agentuře dva zdroje. Jedním je poslanec za vládní stranu Jednotné Rusko Konstantin Zatulin a druhým Alexej Česnakov, poradce Kremlu pro Ukrajinu. Třetí citovaný zdroj pochází z ruské vlády, ale nepřál si být jmenován.

Putin už dříve rozhněval ukrajinského prezidenta Petra Porošenka, když začal uznávat pasy a další dokumenty vydané separatistickými vládami Luhanska a Doněcka. Ty navíc prohlásily za oficiální měnu rubl. Kreml rovněž zvažuje, že usnadní dvěma milionům obyvatel obou samozvaných republik přijetí ruského občanství.

Kyjevu by tím značně zkomplikoval každý pokus o uplatnění kontroly. Podle náměstka vedoucího Porošenkova úřadu Kostjantina Jelisjejeva Moskva na východní Ukrajině realizuje „scénář z Podněstří“. V této odštěpenecké oblasti Moldavska jsou dnes ruští vojáci, ale dohodu o ruském občanství Podněstří nemá.

Logo|foto:Český rozhlas

Putinovy kroky na Ukrajině jsou provokací namířenou proti Spojeným státům a Evropské unii, které podporují dohodu z Minsku. Krach této úmluvy by znamenal velkou ránu pro německou kancléřku Angelu Merkelovou, která do ní investovala značný politický kapitál. Donald Trump naopak reaguje nejednoznačně, a někdy dokonce dělá dojem, že ho ukrajinský konflikt vůbec nezajímá, soudí jeden ruský diplomat.

Trumpova rétorika je drsná, ale své stanovisko k Ukrajině zatím Bílý dům nezformuloval. Zdá se, že za naléhavější problémy považuje Sýrii a Severní Koreu. A ministr zahraničí Rex Tillerson zpochybnil význam Ukrajiny pro americké daňové poplatníky. Zároveň však trvá na tom, že protiruské sankce musí zůstat v platnosti.

Veteráni nahrávají Putinovi

Podle dvou západních diplomatů z Moskvy patří k Putinově strategii i vytvoření pák, které by se daly použít k okamžitému upevnění kontroly nad Donbasem. A podle poradce Kremlu Česnakova jsou vždycky po ruce odvetná opatření, která Rusko uplatní pokaždé, když mu dá Ukrajina příležitost.

V lednu zablokovali ukrajinští nacionalističtí veteráni nákladní železniční spojení s povstaleckým východem a dva měsíce nato Porošenko blokádu formalizoval, přestože ukrajinskou ekonomiku to stojí zhruba jedno procento hospodářského výkonu. Zákaz obchodování s východem chce Porošenko zrušit, až separatisté vrátí zabrané ukrajinské podniky, kterých v březnu ovládli asi čtyřicet. Putinovi to vyhovuje, protože Rusko si nemůže dovolit obě separatistické oblasti dotovat.

Minská dohoda je tak v podstatě ve slepé uličce a Donbas směřuje ke stavu zamrzlého konfliktu, který může trvat i řadu desetiletí. Porošenko má svázané ruce přesně tak, jak se to Putinovi líbí.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov a jeho americký protějšek Rex Tillerson|foto: U.S. Department of State, CC0 Public domain

Domácí odpůrci ukrajinského prezidenta mu brání v udělení širší autonomie Luhansku a Doněcku, jak požaduje mírová dohoda, a o nic blíž se k naplnění nepřiblížily ani její dvě další podmínky – úplné příměří a navrácení pohraničních oblastí Ukrajině. Rusko tak stále víc upevňuje nad oběma republikami kontrolu, varuje agentura Bloomberg.