Volby na Islandu zřejmě ovládnou piráti. Slibují parlament pro všechny

Popularita strany výrazně vzrostla v loňském roce a dosáhla vrcholu letos na jaře, kdy atakovala 40% hranici. Podle posledních průzkumů se střetne o prvenství s pravicově-konzervativní Stranou nezávislosti.

Spoluzakladatelka a šéfka pirátského parlamentního klubu Birgitta Jónsdóttirová navštívila minulý týden Ženevu, kde vystoupila na konferenci o budoucnosti demokracie. Její teze o změnách, kterými bude muset demokracie v nejbližších desetiletích projít, přináší švýcarský deník Swissinfo.

„Je nesmírně důležité zapojit do rozhodování občany. Musíme prostě jít mezi lidi a ptát se, co považují za důležité,“ říká islandská politička, básnířka a aktivistka. „Demokracie musí být pestřejší a najít odvahu k větším experimentům,“ dodává.

Parlament pro všechny

Pirátskou stranu vynesly do čela průzkumů problémy tradičních politických stran, vzájemný klientelismus a beztrestnost odpovědných politiků a bohaté elity. Lídr dosud vládnoucí Pokrokové strany Sigmundur David Gunnlaugsson byl v květnu donucen odstoupit z premiérského křesla poté, co jeho jméno figurovalo v takzvaných Panamských dokumentech. Tedy seznamu lidí a firem, kteří se snažili vyhýbat placení daní a využívali daňových rájů.

„Poté, co jsem se stala političkou, jsem slíbila, že otevřu dveře do parlamentu tak, aby mohli občané vidět, jak to v něm opravdu funguje. Před velkou krizí v roce 2008 nikdo nevěřil, že bychom mohli něco změnit. Krize je ale paradoxně nejlepší přítelkyní demokracie, pokud se občané dožadují svých práv a vy jste v dané chvíli připravení,“ říká 49letá Birgitta Jónsdóttirová.

Logo|foto:Český rozhlas

Piráti tvrdí, že občané mají ničím neomezitelné právo být zapojeni do rozhodování o věcech, které se dotýkají jejich životů. I běžní voliči mají mít právo navrhovat legislativu a schvalovat ji u volebních uren, uvádí švýcarský deník Swissinfo.

Nové technologie mají podle islandské pirátské strany pomoci k lepšímu zapojení občanů, transparentnosti i odpovědnosti. Otevřenou vládu, dohled občanských iniciativ i možnost zastavit referendem špatné zákony ještě před jejich přijetím, považují za důležitou součást politiky. Přitom si ale nijak neidealizují švýcarský model referend.

„Dlouhodobé snahy Švýcarska převést co nejvíc moci přímo na občany jsme si na Islandu dobře vědomi. Byli jste v tom velmi úspěšní, ale myslím, že se potřebujete zase trochu posunout. Vaše struktura zastupitelské demokracie vede k tomu, že nad politiky ztrácíte kontrolu,“ připomíná Jónsdóttirová potřebné prvky participativní demokracie.

Odvážné experimenty

Od šokujícího finančního krachu v roce 2008 experimentují na Islandu s demokracií v mnoha směrech. Návrh nové ústavy vznikl v roce 2011 za pomoci crowdsourcingu. Také hlavní město Reykjavík začalo využívat prvky přímé demokracie. Kdokoli může navrhnout způsoby, jak město vylepšit. Místní rady vyberou každý měsíc deset až patnáct nejzajímavějších návrhů, o nichž se následně jedná a hlasuje.

„Potřebujeme experimentovat. Po letech stále stejné politiky je zde velká propast mezi veřejností a zvolenými politiky. Jenže demokracie, to jste vy. Systém jste vy. Stále chci hledat cesty, jak zapojit veřejnost a její iniciativy. Vytvořili jsme projekt s názvem ‚Lepší Island‘. Spočívá v tom, že každý může podat návrh. Pokud ho podpoří 2 % občanů Islandu, projednáme ho v parlamentu. Pokud získá podporu 10 % Islanďanů, pak parlament musí připravit zákon a předložit ho lidem v referendu,“ vysvětluje Jónsdóttirová v deníku Swissinfo.

Iceland's Pirate Party could actually win big in the next election pic.twitter.com/aQyCTx4258 https://t.co/7tWHyAcD2s

— Rebecca Eigo (@eigo_rebecca) 4. října 2016

Země, v nichž se demokracie teprve prosazuje, to podle ní mají paradoxně v lecčems jednodušší. „Když pocházíte ze země, která má dlouhou tradici klasické zastupitelské demokracie, je velmi těžké prosadit nějakou zásadní změnu. Na Islandu jsme dnes někde v půlce cesty, bez veřejnosti bychom to ale nedokázali,“ dodává pirátka.

Pokud si na něco islandští piráti opravdu nemohou stěžovat, je to nezájem mladých lidí. „Ve svých 49 letech patřím k nejstarším členům. Je skvělé mít platformu, do níž se zapojuje tolik mladých lidí. V politice prostě potřebujeme co nejvíc rozmanitosti. Potřebujeme kreativní lidi i filozofy.“

„Demokracie je tvrdá dřina. Pokud se na ní občané nepodílejí a předávají veškerou zodpovědnost do rukou hrstky lidí s vírou, že svede zázraky, pak budou vždy zklamaní,“ uzavírá islandská pirátka Birgitta Jónsdóttirová na webu Swissinfo.