Výhled do zeleně člověka omlazuje
V roce 1984 provedl profesor architektury v americkém Texasu Roger Ulrich pozoruhodnou studii: Pozoroval rekonvalescenci pacientů, kteří měli ze svého nemocničního lůžka různé výhledy. Jedna skupina pozorovala z okna cihlovou zeď, druhá park.
Jak na svých stránkách píše rakouský deník Der Standard, to, co se může zdát jako banalita, mělo obrovský dopad na uzdravovací proces pacientů.
Ti z nich, kteří měli výhled do zeleně, byli propouštěni do domácího ošetřování v průměru o den dřív než ti, kteří se ze svého nemocničního pokoje museli dívat na cihlovou zeď.
Roger Ulrich z toho vyvodil, že vnímání přírody má velmi pozitivní efekt na proces uzdravování. V nadcházejících letech tuto domněnku potvrdila řada dalších studií. Vždy se však jednalo o výzkumy zaměřené na velké skupiny osob.
Jak ale ovlivňuje strom v ulici nebo v našem blízkém okolí naši subjektivní pohodu? Tuto otázku si před časem položil mezinárodní tým odborníků pod vedením psychologa Marca Bermana z Chicagské univerzity.
V rámci studie, jejíž výsledky byly nyní zveřejněny v odborném časopise Scientific Reports, vědci srovnali rozmístění stromů ve městě Chicago s údaji o nemocnosti obyvatel této americké metropole.
Za pomoci satelitních snímků s vysokým rozlišením a dat, která jim poskytl magistrát, vytvořili experti mapu stromoví v jednotlivých ulicích. Další důležitý zdroj potom představoval reprezentativní průzkum o všeobecném zdravotním stavu obyvatel Chicaga.
„Výsledky studie byly ohromující,“ konstatuje Der Standard. Vědci totiž prokázali, že zvýšení počtu stromů v jednom obytném bloku jde ruku v ruce se zvýšením kvality života jeho obyvatel.
„Došli jsme k závěru, že deset dalších stromů v jednom obytném bloku zvýší subjektivní životní pocit místních lidí v průměru tak, jako by jejich roční plat stoupil o 10.000 dolarů,“ tvrdí autoři výzkumu.
„Namísto zvýšení platu tedy zjevně postačí, když magistrát vysadí pár stromků. Stromy ale nejen že nás obohacují v podstatě materiálně, ony nás také omlazují,“ píše Der Standard.
To v rozhovoru s rakouským deníkem potvrzuje i autor studie Omid Kardan.
„Když si vezmeme dva dospělé lidi se stejným příjmem, stejným způsobem stravování, stejným vzděláním, ale s věkovým rozdílem sedmi let, očekávali bychom, že ten mladší se bude cítit zdravější. Ale pokud má ta o sedm let starší osoba ve svém obytném bloku deset stromů navíc, bude se subjektivně těšit témuž zdraví,“ vysvětluje Omid Kardan.
Ohromující výsledek mezinárodní studie má ovšem jeden háček: Vědci nebyli schopni konstatovat kauzální vztah mezi pozorovanými jevy. To znamená, že nasbíraná data spolu pouze korelují.
Badatelé ale nenašli důkazy, zda stromy přímo způsobují lepší zdraví. Vědí jen, že spolu přítomnost stromů a lepší zdraví souvisejí.
Jak tedy výsledky své studie interpretují? Podle psychologa Marca Bermana, který zmiňovanou studii vedl, jsou možná celkem tři vysvětlení:
Zaprvé víme, že stromy čistí vzduch. Zadruhé přítomnost zeleně člověka přímo vyzývá k procházkám. A zatřetí mají stromy něco, co lze nazývat „estetickou kvalitou“.
To všechno se příznivě odráží na celkovém zdraví lidí. Fakt, že stále více městských ploch je zastavováno obchodními centry a výškovými domy, považuje Marc Berman za velmi závažný problém.
Podle jeho názoru by měla vedení měst věnovat více prostoru stromům a zeleni obecně.
Jde totiž o relativně levnou záležitost, která je ale velmi efektivní při zvyšování kvality života obyvatel.
„Stromy jsou totiž pro lidi velkým obohacením – nejen materiálním, ale také mentálním,“ dodává rakouský deník Der Standard.
Zpracováno ze zahraničního tisku.
Audiozáznam celého příspěvku si poslechněte od 11:58 minuty.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
