Vyplatí se v práci vtipkovat? Zábavní lidé jsou považováni za schopnější, tvrdí expert

9. červenec 2017

„Podle tradiční zásady jde s úsměvem všechno líp, takže je-li na pracovišti přítomna zdravá míra humoru, je příjemnější i osmihodinová pracovní doba,“ píše server BBC News. Jenomže na každého zaměstnance či šéfa s originálním smyslem pro humor připadají i mnozí, jejichž nevhodné vtípky kolegy spíše hněvají. Vylepší doopravdy schopnost žertovat poměry na pracovišti? A dopomůže k lepšímu postavení tomu, kdo vtípky umí dělat?

Podle BBC šéf kanadské pobočky General Motors Steve Carlisle prý se svými podřízenými ustavičně žertuje. Je přesvědčen, že humor je pro dobrého ředitele nezbytnou vlastností. Lidé se více uvolní, necítí se ohroženi a podávají lepší výkony.

Jeho taktiku uplatňovanou v automobilce opatrně doporučuje i americký profesor podnikatelské etiky Maurice Schweitzer. Nedávno dokončil studii s názvem Riskantní podnik, aneb Jak humor vylepšuje či zhoršuje postavení ve firmě. Během výzkumu zjistil, že smysl pro humor na pracovišti pomáhá.

Vtipní jsou považováni za schopnější

Žertující šéf či zaměstnanec vzbuzuje dojem, že si věří a je schopný, což nakonec vede k jeho povýšení. „Lidé vzhlížejí k těm, kdo srší sebedůvěrou,“ řekl BBC Schweitzer, který působí na univerzitě ve Filadelfii. „Vyprávění každého vtipu s sebou nese určité riziko, a kdo riskuje, získává u lidí body. Říci dobrý vtip tak, aby všechny rozesmál, vyžaduje inteligenci i empatii. Lidé uvěří, že ten, kdo umí dobře mluvit, je schopnější i v práci,“ tvrdí expert.

Podle něj humorista musí dobře vyhodnotit názory ostatních lidí a správně odhadnout, čemu se zasmějí. Smysl pro humor také vyžaduje cit pro načasování, a schopnost pohybovat se těsně mezi tím, co je humorné, a co už by lidi uráželo.

Podle Schweitzera nevhodné žertování a vyprávění urážlivých anekdot sice také zajistí bavičovi pověst, ale zároveň jej lidé mohou považovat za méně schopného. „Kombinace vysoké sebedůvěry a neschopnosti pak poškodí status pracovníka ve firmě,“ uvádí se ve studii. Podle BBC je zřejmé, že si nikdo nepřeje stát se Davidem Brentem, fiktivním šéfem z komedie Kancl, která se stala hitem v Evropě i Spojených státech.

„Humor působí v hierarchicky uspořádané firmě zdravě rovnostářsky,“ říká Jennifer Mossová, která se v laboratoři v Torontu věnuje výzkumu emoční inteligence. Bez humoru se podle ní vedoucí nikdy nesblíží se zaměstnanci. Schweitzer cituje na důkaz svých zjištění příklad bývalého operačního ředitele ve společnosti Twitter Dicka Costola. Ten v roce 2009 tweetoval: „Zítra budu první den ve funkci operačního. Krok číslo jedna – namydlit schody generálnímu a nachystat si převzetí moci“.

„Ironií osudu je, že Costolo se o rok opravdu stal generálním ředitelem Twitteru. Funkci si udržel pět let, pak z firmy odešel,“ píše BBC. Podle Schweitzerovy analýzy Costolo nebyl nijak ostřílený bavič, ale prokázal natolik velkou dávku odvahy a sebedůvěry, že ve společnosti záhy stoupal vzhůru.

Zdravotní sestry (ilustrační foto)

Ti nejvyšší ať radši nevtipkují

Humor v kanceláři může pomoci zejména v případě zvlášť náročných zaměstnání. Podle studie z roku 2006 u zdravotnického personálu vtipkování výrazně snižuje míru opotřebení a vyhoření. Také podle expertů ze Svobodné univerzity v Amsterdamu je v týmu, v němž se žertuje, daleko pozitivnější nálada. Lidé se více povzbuzují a oceňují; nikdo nemá zapotřebí druhé shazovat.

Schweitzer tvrdí, že na zaměstnance dobře působí, když si člověk utahuje ze sebe sama, protože to vypravěče zlidšťuje. Pomáhá prý i sarkasmus, ale profesor Adam Galinsky před ním varuje. Fungovat může jedině tam, kde je už vybudovaná pevná důvěra. Pokud vtip nezabere, působí krutě a zlomyslně. „Sarkasmus vyžaduje velkou flexibilitu myšlení a schopnost bleskově analyzovat, jak budou vaše slova interpretovat. Jde o typ sociální inteligence, kterou není nadán zrovna každý,“ říká Galinsky.

Novozélandská profesorka ekonomie Barbara Plesterová má jednoduché pravidlo: vtip na pracovišti nesmí nikoho urazit. Vysloveně varuje před vtipkováním lidí z nejvyššího managementu firmy. „Žertuje-li člověk ve vyšší pozici, nebezpečí nepochopení je obrovské, i když někteří ředitelé samozřejmě smysl pro humor mají. Poměrně snadno si ale takový šéf může vysloužit obvinění ze sexuálního harassmentu, ačkoli jde opravdu jen o nevydařený vtípek,“ řekla BBC psycholožka.

Navíc platí, že šéf si nikdy nebude před podřízenými jistý, zda se mu podařilo povědět opravdu dobrý vtip. Lidé se mohou smát, jen aby mu udělali radost a zalíbili se mu.

autor: rma
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.