Wall Street Journal: Barmští muslimové jsou nejpronásledovanější menšinou na světě

Vláda Rohingům odmítá udělit občanství. Tvrdí, že jsou původem z Bangladéše, a mají proto odejít tam. To přelidněný a velmi chudý Bangladéš odmítá - Foto:  Foreign and Commonwealth Office, flickr.com   ,  CC BY-ND 2.0

Vláda Rohingům odmítá udělit občanství. Tvrdí, že jsou původem z Bangladéše, a mají proto odejít tam. To přelidněný a velmi chudý Bangladéš odmítáFoto:  Foreign and Commonwealth Office, flickr.com , CC BY-ND 2.0

Organizace spojených národů nedávno vydala zprávu o brutálním násilí, které bezpečnostní síly Barmy už čtyři měsíce páchají na příslušnících menšiny muslimských Rohingů. Dopouštějí se hromadného znásilňování žen, upalují celé rodiny a zabíjejí děti.

V komentáři pro americký deník Wall Street Journal to píše zvláštní zmocněnec Evropské unie pro svobodu vyznání ve světě Ján Figeľ. Spoluautor komentáře je Benedict Rogers, lidskoprávní aktivista a publicista, který se specializuje na oblast Asie. 

Organizace spojených národů nedávno vydala zprávu o brutálním násilí, které bezpečnostní síly Barmy už čtyři měsíce páchají na příslušnících menšiny muslimských Rohingů. Dopouštějí se hromadného znásilňování žen, upalují celé rodiny a zabíjejí děti, píší autoři komentáře v deníku Wall Street Journal. 

Děsivá svědectví 

Vyšetřovatelé Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva (UNHCR) vyslechli na dvě stovky Rohingů, kteří uprchli do Bangladéše. Většina z nich byla svědky zabíjení. Více než polovina z nich přišla nejméně o jednoho rodinného příslušníka. 

V Myanmaru neboli Barmě vládla od roku 1962 vojenská diktatura. Junta také v roce 1989 změnila jméno země ležící v jihovýchodní Asii z původního názvu Barma na Myanmar. Od svržení junty v roce 2011 se země vydala na cestu demokratizace. Na základě ustanovení barmské ústavy armáda stále ovládá několik silových rezortů.

Více než polovina ze stovky dotázaných žen vyšetřovatelům UNHCR řekla, že se staly oběťmi znásilnění anebo sexuálního obtěžování.  

Příslušníci barmských bezpečnostních složek nejednou zabíjeli malé děti přímo před očima jejich rodičů, vypočítávají autoři článku a pokračují citací vysokého komisaře OSN pro lidská práva Zaída Raáda Zaída Husajna. 

„Krutost, jaké jsou tyto děti vystaveny, je nesnesitelná. Jaká nenávist vede člověka k tomu, aby bodl nemluvně, které se pláčem dožaduje mateřského mléka? A jaké to musí být pro matku dítěte, dívat se na tuto vraždu, zatímco ji hromadně znásilňují příslušníci bezpečnostních sil, které by ji měly chránit? Co je to za operaci? Jakému účelu z hlediska národní bezpečnosti by takové akce mohly posloužit?“ citují autoři slova vysokého komisaře OSN Zaída Raáda Zaída Husajna.  

A pokračují další částí vyjádření vysokého komisaře OSN pro lidská práva: „Zabíjeli lidi, kteří se modlili, rybáře, co lovili ryby, aby nakrmili rodinu. Brutálně bili děti, i dvouleté, zbili i osmdesátiletou ženu. Ti, kdo takové násilnosti spáchali, i ti, kdo je nařídili, se ze svých činu musí zodpovídat před soudem,“ prohlásil vysoký komisař OSN pro lidská práva. 

Rwanda, Dárfúr, Bosna... Barma 

Rohingové v Barmě žijí už po celé generace. Zákonem z roku 1982 je junta zbavila občanských práv. Stali se z nich občané bez státní příslušnosti. Potom následovala omezení týkající se pohybu osob, svateb, vzdělávaní a náboženských svobod - Foto: Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivs 2.0 Generic, flickr.com

Rohingové v Barmě žijí už po celé generace. Zákonem z roku 1982 je junta zbavila občanských práv. Stali se z nich občané bez státní příslušnosti. Potom následovala omezení týkající se pohybu osob, svateb, vzdělávaní a náboženských svobodFoto: Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivs 2.0 Generic, flickr.com

Jak Wall Street Journal dodává, muslimští Rohingové jsou dlouhodobě nejvíc pronásledovanou menšinou na světě. A to i přesto, že v Barmě žijí už po celé generace. Zákonem z roku 1982 je junta zbavila občanských práv. Stali se z nich občané bez státní příslušnosti. Potom následovala omezení týkající se pohybu osob, svateb, vzdělávaní a náboženských svobod, uvádějí v komentáři Figeľ s Rogersem. 

V roce 2012, tedy už po pádu vojenské junty, propukly dvě vlny násilností. Důsledkem byly tisíce vyhnaných lidí a nesmiřitelně rozdělené komunity barmských etnických menšin Rohingů a Rakhinů. Přičemž prvně jmenovaní jsou muslimové, druzí buddhisté. 

Neschopnost barmské vlády najít humánní a spravedlivé řešení pro muslimy a buddhisty vyústila loni v říjnu v další násilnosti. Malá skupina Rohingů zaútočila na stanoviště barmské pohraniční stráže. Zahynulo tam devět pohraničníků. Tento čin vyprovokoval nepřiměřenou reakci vládních sil, která vyústila v etnicky motivované čistky a zločiny proti lidskosti, tvrdí autoři komentáře. 

V této souvislosti stálé častěji zaznívají hlasy volající po zásahu mezinárodního společenství. Minulý rok v prosinci 23 mezinárodně uznávaných osobností včetně jedenácti nositelů Nobelovy ceny a několika bývalých premiérů varovalo, že situace v Barmě „nese všechny znaky tragédií, které se v nedávné minulosti odehrály ve Rwandě, Dárfúru, Bosně či Kosovu“. Veřejně vyzvali k vyšetřování pod vedením OSN, píší Figeľ s Rogersem ve svém komentáři. 

Poslední uveřejněná zpráva OSN potřebu vyšetřování do jisté míry splňuje. A dodává váhu požadavku na ustanovení řádné vyšetřovací komise. Další možností by mohlo být vyšetřování vedené hlavní žalobkyní Mezinárodního trestního soudu v Haagu (ICC), které by znamenalo naplnění slov vysokého komisaře OSN pro lidská práva Zaída Raáda Zaída Husajna. To znamená, že by zajistilo „přístup obětí k spravedlnosti, odškodnění a bezpečnosti“, píší autoři článku. 

Terčem armády jsou i křesťané 

Su Ťij nemá situaci plně pod kontrolou. Práv menšin by se mohla zastat důrazněji, ale bezpečnostním složkám nevelí - Foto: Jaromír Marek

Su Ťij nemá situaci plně pod kontrolou. Práv menšin by se mohla zastat důrazněji, ale bezpečnostním složkám nevelíFoto: Jaromír Marek

Jakkoliv je situace Rohingů děsivá, není to jediný případ lidskoprávní a humanitární krize v Barmě. Vládní vojáci útočí také na další etnické skupiny v zemi, včetně Kačjinů. V posledních týdnech byly vyhnány z domovů tisíce lidí.  

V prosinci se stal terčem bombardování katolický kostel. Dva kačjinští duchovní byli zatčeni poté, co na místo přivedli novináře za účelem shromažďování důkazů. Čelí obvinění z napomáhání kačjinským rebelům podle zákona o zločinném spolčení. Podle obou duchovních se ale obvinění nezakládá na pravdě. 

K porušování lidských práv v Barmě ale nedochází jen v okrajových částech země, pokračují autoři komentáře. Buddhističtí nacionalisté v minulých čtyřech letech rozpoutali kampaň založenou na vzbuzování nenávisti vůči muslimům v celé zemi. Výsledkem jsou časté projevy násilí a zákony, které omezují náboženskou konverzi a sňatky partnerů s rozdílným vyznáním, čímž porušují právo na svobodu vyznání, míní autoři komentáře. 

O skutečnosti, že politický systém Barmy čeká ještě mnoho práce, svědčí nedávná vražda jednoho z předních právníků, který prosazoval změnu ústavy. Expert na ústavní právo Ko Ni a poradce šéfky vládnoucí strany a držitelky Nobelovy ceny míru Aun Schan Su Ťij byl zastřelený před mezinárodním letištěm v Rangúnu. Jednalo se o jednoho z mála vlivných muslimů v zemi, kde dominují buddhisté. Cílem organizátorů vraždy zřejmě bylo šířit strach a nestabilitu. 

Před rokem celý svět oslavoval pokojný přechod Myanmaru k demokracii. Dnes je ale zřejmé, že armáda, bývalá držitelka absolutní moci, se jí nemíní úplně vzdát. Na základě ustanovení barmské ústavy armáda ovládá několik silových rezortů. To znamená, že státní poradkyně Su Ťij nemá situaci plně pod kontrolou. Práv menšin by se mohla zastat důrazněji, ale bezpečnostním složkám nevelí.  

Zastavit zabíjení a znásilňování může jen vrchní velitel ozbrojených sil – generál Min Aung Hlaing, uzavírají komentář uveřejněný v deníku Wall Street Journal Ján Figeľ a Benedict Rogers. Článek končí výzvou, aby mezinárodní společenství okamžitě konalo a povolalo barmskou armádu za její zločiny k zodpovědnosti. 

Pořad: Svět ve 20 minutách  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 19:10; sobota a neděle 14:10 (repríza 06:07)  |  Délka pořadu: 20 minut  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Radiofórum

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace