Z Kirkúku obsazeného iráckou armádou uprchlo sto tisíc lidí

20. říjen 2017

Server zpravodajské agentury Reuters informuje, že podle kurdských představitelů ze severoiráckého města Kirkúk utekly tisíce civilistů. K odchodu z města je přiměly obavy z možného pronásledování ze strany příslušníků irácké federální armády. Ta v reakci na referendum o kurdské nezávislosti, které Bagdád odmítá, převzala kontrolu nad městem doposud ovládaným právě iráckými Kurdy. Jejich představitelé teď tvrdí, že z města odešlo na sto tisíc lidí. Toto číslo ale není možné ověřit z nezávislých zdrojů. Situace v řadě kurdských čtvrtí Kirkúku se zdá být klidná a jejich fungování se na první pohled nevymyká běžnému provozu, dodává Reuters.

Kurdské síly se stáhly z oblasti u íránských hranic, aby se vyhnuly střetu s postupujícími iráckými jednotkami. Právě armáda centrální vlády v Bagdádu na začátku tohoto týdne obsadila město Kirkúk obývané více než milionem lidí různého původu.

Pešmergové, tedy členové kurdských milic, nekladli v podstatě žádný odpor a raději se stáhli. Irák svým postupem převzal kontrolu nejen nad městem samotným, ale také nad přilehlými oblastmi ropných polí. Právě nerostná surovina, která se v okolí severoiráckého města těží, podtrhuje jeho strategický i ekonomický význam.

Obavy o civilisty

Spojené národy vyjádřily obavu nad zprávami o civilistech, především kurdského původu, kteří jsou vyhánění ze severních částí Iráku, které jsou teď pod kontrolou Bagdádu. Objevují se také informace o ničení domů a obchodů kurdských civilistů. OSN centrální vládu požádala, aby jakémukoliv podobnému násilí zabránila.

Irácký premiér Hajdar Abádí na výtky reagoval ujištěním, že o bezpečnostní situaci v zemi se stará místní policie podporovaná protiteroristickými jednotkami, které v minulosti vycvičili Američané především k boji proti ozbrojencům takzvaného Islámského státu. „Jakýmkoliv jiným ozbrojeným složkám by nemělo být umožněné zůstat,“ dodal Abádí.

Věc minulosti

Irácké Kurdy vyzval k dialogu a ti jeho nabídku jednání přivítali. Irácký premiér konstatoval, že sporné referendum o kurdské nezávislosti považuje za „věc minulosti“ a požádal kurdskou samosprávu, aby výsledek anulovala. Takový krok je podle něj podmínkou irácké vlády pro další jednání.

V severoiráckém Kirkúku začíná další válka, v níž Kurdové a Arabové stojí proti sobě

Kurdské vedení v severním Iráku v reakci vydalo následující prohlášení: „Nebude možné vyřešit vzájemné otázky a případné problémy silou a vojenskými operacemi. Požádali jsme mezinárodní společenství, aby oběma stranám pomohlo zahájit dialog k vyřešení sporných otázek v souladu s iráckou ústavou,“ cituje ze zprávy agentura Reuters.

"Všechno nám spálili"

Katarská televizní stanice Al-Džazíra na svém portálu popisuje příběhy některých kurdských obyvatel, kteří Kirkúk opustili. Přináší třeba slova 67leté ženy, která z města uprchla. „Kam teď máme jít. Přišli do našeho domu a vše spálili,“ postěžovala si.

Je přitom jen jedním člověkem z desítek tisíc lidí, kteří byli nuceni Kirkúk kvapně opustit. Její slova podtrhují situaci, ve které se řada obyvatel regionu nachází. „Přihodilo se nám hodně věcí. Teď už nemáme ani vlastní dům, žádný domov, nevíme ani, jestli nám zbyly nějaké věci. Od dětství jsem nepoznala štěstí. Jen jednu válku za druhou,“ dodala uprchlice.

Novináři s ní mluvili na předměstí města Arbíl, které je správním centrem kurdské regionální vlády. Tamní guvernér novinářům řekl, že do Arbílu a okolí přišlo z oblastí nedávno obsazených Bagdádem na osmnáct tisíc rodin, informuje závěrem televize Al-Džazíra.

autor: thk
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.