Za Asada v Sýrii bojují ruští veteráni z východní Ukrajiny. Putin se k mrtvým žoldákům nehlásí

V noci na 8. února zabily americké síly v Sýrii zřejmě nejvíc Rusů od konce druhé světové války – celkem přes dvě stě vojáků, píše ruský novinář Leonid Beršidskij na serveru Moscow Times. Přesto to nebude mít žádné mezinárodní důsledky a žádný z mrtvých Rusů taky nedostane posmrtně vyznamenání jako ruský pilot, který byl sestřelen nad Sýrií a raději se odpálil granátem, než by padl do zajetí. Ani přesný počet obětí amerického útoku nebude nikdy zveřejněn. Rusové totiž byli žoldáci.

Snažili se dobýt ropné a plynové pole v provincii Dajr az-Zaur a ruské ministerstvo obrany je označilo za „členy syrských milicí“, kteří údajně prováděli operaci proti spící buňce takzvaného Islámského státu. V Sýrii pravděpodobně bojovali za Bašára Asada na komerční bázi a nejspíš i za nějaký podíl na obchodu s ropou. Rusko dnes vede v Sýrii dvě války – jednu s řádnými vojáky za geopolitické priority Kremlu a druhou prostřednictvím žoldáků za obchodní zisky.

Občas se obě roviny prolínají. Na jedné straně stojí oficiální ruské vojsko, které slaví úspěchy a chlubí se bojovými zkušenostmi. Na druhé je Vagnerova soukromá vojenská společnost se sídlem v jižním Rusku, která najímá fyzicky zdatné muže, často bývalé vojáky, za plat často vyšší než v armádě. Bojují však bez její nejmodernější výzbroje i podpory státu, který nicméně může hradit jejich mzdu. Ta ale možná plyne i z vedlejších akcí, jako je dobytí ropných zařízení pro Asada.

Oficiální vojáci i Vagnerovi muži musí bojovat na stejné straně; posiluje to geopolitickou agendu. Míra koordinace mezi oběma skupinami je však malá, analyzuje Beršidskij v Moscow Times. Vagnerovi muži totiž pracují v Sýrii pro Asada, nikoli Rusko. Kdyby se jim podařilo ropnou rafinerii dobýt, oslavoval by vítězství syrský diktátor.

Veteráni z východní Ukrajiny

Milovník historických bitev Igor Girkin je pyšný na to, že rozpoutal válku na Donbasu

Důvodem, proč se ztráty v řadách Vagnerovy skupiny dostaly na veřejnost, je ten, že mnoho z těchto mužů bojovalo i na východní Ukrajině.

Proto dostává zprávy bývalý vojenský velitel v takzvané Doněcké lidové republice Igor Girkin a díky tomu také jména zjišťují amatérští pátrači. Situace na východě Ukrajiny a v Sýrii je podobná, i když na Ukrajině se akce oficiálních vojáků a žoldáků víc překrývají – Kreml má v oblasti geopolitické zájmy, ale nemůže o nich veřejně mluvit.

V Sýrii se však geopolitické zájmy Kremlu a komerční zájmy žoldáků stoprocentně nekryjí. Přesto nesmí žoldáci udělat nic, co by poškodilo Putinovu agendu, jinak jsou přísně potrestáni. Incident v Sýrii ukazuje, jak nesmírně riskantní může vysílání žoldáků do zahraničních konfliktů být. Liberální politik a prezidentský kandidát Grigorij Javlinskij požaduje, aby se Putin ze smrti Rusů zodpovídal.

Vojáci druhé kategorie

Zprávy o pohřbech a truchlících rodinách budou kolovat na sociálních sítích a mnoha Rusům bude jedno, že mrtví měli soukromé postavení. Budou stejně jako Girkin a jeho nacionalističtí spojenci upozorňovat na Putinovu neschopnost reagovat na zabití tolika ruských občanů zemí, kterou Rusko považuje za svého největšího nepřítele, myslí si ruský publicista.

Až se budou žoldáci vracet domů, budou podle něj vyprávět o lhostejnosti oficiálních míst; ani oni sami zřejmě úplně nechápou, jak volné vazby mezi nimi a řádnými vojáky existují. Možná jsou přesvědčení, že bojují ve válce Ruska, a ne soukromé skupiny.

„Všechny tyto aspekty pomalu ale jistě přispějí k nespokojenosti Rusů s režimem, jenž rozděluje bojovníky, kteří za něj dělají špinavou práci, na prvořadé a druhořadé. Případ zabitých ruských žoldáků je další, který ukázal, jak vypočítavý Putin nesplňuje očekávání obyčejných Rusů,“ má jasno Leonid Beršidskij na serveru Moscow Times.

autor: gzb
Spustit audio