Základní problém ruské společnosti je lhostejnost. Po opravdové změně nikdo nevolá, tvrdí novinář Kolesnikov

5. březen 2015

Po vraždě Borise Němcova se představitelé ruské opozice ocitli ve stavu hluboké deprese, říká v rozhovoru pro server stanice Deutsche Welle respektovaný žurnalista Andrej Kolesnikov, který spolupracuje s vlivným Carnegieho centrem v Moskvě.

„A upřímně řečeno, nevidím v tuto chvíli nikoho, kdo by Němcova mohl nahradit.“

„Jde o srdcervoucí událost, emotivně i politicky nejhroznější za poslední léta. Lidé podporující demokratický systém se ocitli v absolutní beznaději. Je to strašlivý šok pro všechny. A přitom se o tom všem mluvilo dlouho před oním zločinem, tušili jsme důsledky rostoucí nenávisti a agrese ve společnosti,“ uvádí Kolesnikov.

A vzápětí odpovídá na otázku o šancích a budoucích krocích ruské opozice, jejíž sympatizanti přišli v neděli v obrovském množství do centra metropole, aby uctili Němcovovu památku.

Čtěte také

Andrej Kolesnikov si ovšem nemyslí, že aktuální vzepětí opozici posílí a stmelí, upozorňuje Deutsche Welle.

„Nedělní pochod byl jen etickou, nikoliv politickou reakcí. Byla to tichá a smutná manifestace, a ta nepřinese reálné důsledky,“ říká.

A pokračuje: „Je nutné si uvědomit, že ruská společnost je k jakýmkoli významným událostem lhostejná. Lidé se prostě snaží přežít, cítí se ohroženi, a v tomto smyslu podporují režim. A samozřejmě i Putina. Neuvědomují si důležitost událostí, které se kolem nich odehrávají. Lhostejnost k těmto jevům – to je základní problém současné ruské společnosti.“

Logo

Mohla by tedy vražda Borise Němcova aktivizovat ty, kdo vyzývají ke změnám? I tady je Kolesnikov skeptický, když říká, že po opravdové změně v Rusku dnes nikdo nevolá.

Jsou to jen jednotlivé hlasy, které ovšem nemůžeme nazvat opozicí v pravém slova smyslu, nejde o hnutí s pevnou strukturou. Opozice v současném Rusku je spíše pomyslnou, nikoliv politickou kategorií.

Ze strany režimu nelze žádné změny čekat, a nikdo nemá dost vlivu na to prosadit změnu ze strany opozice.

„Je to velmi deprimující zjištění, ale musíme si uvědomit, že v zemi prostě panuje právě taková atmosféra.“

Jak by se tedy tyto ojedinělé hlasy mohly proměnit ve skutečnou, plnokrevnou opozici?

„Podle mého názoru jsou opoziční síly v depresi a zatím nejsou akceschopné. Jakékoli aktivity jsou úředně mařeny a blokovány hned v zárodku a justice, často obviněním z ekonomických trestných činů, okamžitě zasáhne proti těm, kdo se byť jen zúčastní protestních akcí,“ říká Kolesnikov.

Čtěte také

Aby získala vliv, musí opozice začít přemýšlet o budoucnosti, vyvíjet program, občanské iniciativy. V jejich čele by měly stát populární a respektované osobnosti.

Po Němcovově smrti už na kolbišti vidíme jen známého bloggera Alexeje Navalného. Nikoho dalšího, kdo by se stal politickým bojovníkem. A Navalnyj je represivními složkami od veřejného dění zcela odříznut.

Je tedy Němcov nenahraditelný? Andrej Kolesnikov je o tom přesvědčen. Němcov měl výsadní postavení, byl totiž jakýmsi prostředníkem mezi režimem a opozicí, byl v kontaktu s mnoha lidmi, dokonce je dokázal sjednocovat.

A v tom jej nedokáže nahradit ani Navalnyj. „Nevím, kdo by to mohl být,“ přiznává v rozhovoru s Deutsche Welle Kolesnikov.

Zpracováno ze zahraničního tisku.

autor: smi
Spustit audio