Zatykač na Erdoganovu ochranku. Ve Washingtonu zaútočila na demonstranty

Recep Tayyip Erdogan se při setkání s Donaldem Trumpem usmíval, na aktuální rozhodnutí amerických úřadů ale reagoval rozčileně. Jeho vláda prý bude proti zatykačům bojovat „politicky i právně“ - Foto: CC0 Public domain

Recep Tayyip Erdogan se při setkání s Donaldem Trumpem usmíval, na aktuální rozhodnutí amerických úřadů ale reagoval rozčileně. Jeho vláda prý bude proti zatykačům bojovat „politicky i právně“Foto: CC0 Public domain

Americká policie oznámila, že vydala zatykače na 12 tureckých bezpečnostních agentů a dvě další osoby. A to za účast při násilné potyčce ze 16. května tohoto roku. Došlo k ní v průběhu návštěvy tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana ve Washingtonu.

Členové jeho ochranky tehdy zaútočili na malou skupinu demonstrantů. Turecký prezident Erdogan na rozhodnutí amerických úřadů reagoval rozčileně. Prohlásil, že jeho vláda bude bojovat proti vydaným zatykačům „politicky i právně“. O tom píše britský deník Guardian

Zatykače se týkají devíti agentů, tří tureckých policejních důstojníků a dvou Kanaďanů, upřesnil šéf washingtonské policie Peter Newsham. Dodal, že ve středu došlo ke dvěma zatčením. „Všichni jsme viděli násilí spáchané na protestujících. Něco takového nebudeme tolerovat,“ cituje slova šéfa policie amerického list Washington Post

Vztahy mezi Spojenými státy americkými a Tureckem byly napjaté už před tímto násilným konfliktem. K němu došlo ve chvíli, kdy turecký prezident Erdogan přijel do rezidence tureckého velvyslance po setkání se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem v Bílém domě. 

Surový útok i na ženy 

Na videozáznamu je jasně vidět, jak Erdoganova ochranka a někteří jeho stoupenci zaútočili na demonstranty. Policii se demonstranty nepodařilo uchránit a devět lidí utrpělo při konfliktu zranění. Případ vzbudil velké pohoršení amerických médií, některých politiků i veřejnosti, připomíná server Business Insider

Útok na demonstrující je považovaný za mimořádně surový. Terčem násilí se staly i ženy. Na záznamech dokumentujících událost bylo vidět muže v tmavých oblecích, kteří napadli účastníky poklidného protestu. Adekvátní zásah americké vlády vůči Turecku po incidentu žádali jak republikánští, tak demokratičtí zákonodárci. 

Vlivný republikánský senátor John McCain vládu vyzval, aby vyhostila tureckého velvyslance. „Tady není Turecko, tohle není žádná země třetího světa. Takové věci tady neděláme,“ řekl senátor k celému případu. 

Turecké velvyslanectví obvinilo demonstranty z napojení na Stranu kurdských pracujících (PKK), která vede už tři desetiletí odboj vůči turecké centrální vládě. Ve Spojených státech je organizace PKK považovaná za teroristickou skupinu. A jak píše americký list Chicago Tribune, neexistují indicie o tom, že by demonstranti byli součástí PKK. 

V Turecku demonstruje opozice 

Největší turecká opoziční strana CHP zahájila čtyř set kilometrový pochod z hlavního města Ankary do Istanbulu. Nazvala ho pochodem „za spravedlnost“, který svolala na protest proti uvěznění a odsouzení jednoho z jejích zákonodárců - Foto: Štěpán Macháček

Největší turecká opoziční strana CHP zahájila čtyř set kilometrový pochod z hlavního města Ankary do Istanbulu. Nazvala ho pochodem „za spravedlnost“, který svolala na protest proti uvěznění a odsouzení jednoho z jejích zákonodárcůFoto: Štěpán Macháček

Politická situace má daleko ke klidu také v samotném Turecku. Největší turecká opoziční strana zahájila čtyř set kilometrový pochod z hlavního města Ankary do Istanbulu. Nazvala ho pochodem „za spravedlnost“, který svolala na protest proti uvěznění a odsouzení jednoho z jejích zákonodárců. Poslanec Enis Berberoglu odešel od soudu s trestem 25 let vězení za odhalení státního tajemství, napsaly na své webové stránce New York Daily News. 

Poslance odsoudili za údajné prozrazení utajovaných informací pro špionážní účely. Podle obvinění měl totiž poslanec opoziční Republikánské lidové strany (CHP) v roce 2015 poskytnout tureckým novinám Cumhuriyet informace, dokazující údajnou přepravu zbraní islamistům v Sýrii vozidly tureckého státu, píše o kauze britský deník Telegraph. 

V Turecku také dál probíhají soudní procesy s údajnými strůjci pokusu o puč v zemi. O tom se rozepisuje zpravodajská agentura AFP. Doživotní tresty vězení pro 23 někdejších příslušníků tureckých ozbrojených sil, kteří se údajně účastnili loňském zmařeném pokusu o státní převrat v zemi, vynesl soud v Ankaře. Odsouzené uznal vinnými z trestných činů pokusu o zlikvidování ústavního pořádku v zemi a nezákonného zadržování. Dva z dalších obžalovaných vojáků turecký soud obvinění zprostil. 

Mezi odsouzenými je i někdejší velitel prezidentské gardy, doplňuje agentura AFP. Byl obžalovaný i z toho, že v předvečer pokusu o puč přinutil tajemníka hlavy státu nastoupit do sanitky. Následně ho nechal převézt na leteckou základnu Akinci. 

Soudce členem teroristické organizace? 

Americká televizní stanice ABC News se na svém serveru věnuje případu soudce působícího při OSN, který byl v Turecku odsouzený na sedm a půl roku vězení. Za členství v „ozbrojené teroristické organizaci“ si rozsudek vyslechl turecký občan Aydin Sefa Akay, někdejší velvyslanec a soudce působící v Mechanismu pro mezinárodní trestní tribunály (MICT). Turecký soud rozhodl, že je napojený na exilového duchovního Fethullaha Gülena. 

Turecký soudce působící při OSN Aydin Akay si vyslechl rozsudek tureckého soudu, podle kterého je napojený na exilového duchovního Fethullaha Gülena - Foto: zdroj: YouTube.com,  BBC News

Turecký soudce působící při OSN Aydin Akay si vyslechl rozsudek tureckého soudu, podle kterého je napojený na exilového duchovního Fethullaha GülenaFoto: zdroj: YouTube.com, BBC News

Akaye zadržely turecké úřady vloni v září v rámci rozsáhlých čistek zaměřených proti Gülenovým stoupencům. Ankara duchovního obviňuje, že stál za loňským neúspěšným pokusem o vojenský převrat. Samotný Gülen, který žije ve Spojených státech amerických, obvinění rozhodně popírá. Po vynesení rozsudku byl Akay propuštěn z vazby, musí ale zůstat pod soudním dohledem a nesmí opustit turecké území. 

Theodor Meron, předseda Mechanismu pro mezinárodní trestní tribunály (MICT) se sídlem v Haagu, vydal k případu prohlášení. V něm uvedl, že turecké orgány tímto rozhodnutím porušují chráněný status soudce vyplývající z mezinárodního práva.  

Soud Organizace spojených národů letos v lednu nařídil tureckým úřadům, aby Akaye – vzhledem k jeho diplomatické imunitě – propustily. To se ale nestalo, takže celá kauza byla předložena Radě bezpečnosti OSN, uzavírá server americké televizní stanice ABC News. 

Pořad: Svět ve 20 minutách  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 19:10; sobota a neděle 14:10 (repríza 06:07)  |  Délka pořadu: 20 minut  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Radiofórum

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace