Zeman očima zahraničních médií: Proruský muž z lidu, odpůrce migrace a novinářů

V titulcích světových médií, která informují o znovuzvolení Miloše Zemana prezidentem, se nejčastěji objevuje adjektivum „proruský“, ale i „protipřistěhovalecký“ a „populistický“ a autoři článků si všímají i jeho pročínského postoje.

Evropská mutace serveru Politico tvrdí, že bude volební výsledek zřejmě špatnou zprávou pro Brusel, protože podle portálu Zeman s Evropskou unií „téměř neustále nesouhlasí“, zejména v otázce přistěhovaleckých kvót a protiruských sankcí.

Naopak uvádí, že český premiér z hnutí ANO Andrej Babiš „bude nepochybně se Zemanem oslavovat. Většina politických stran odmítla podpořit jeho vládu, protože je obviněn z podvodného získání vysoké evropské dotace pro svůj konglomerát Agrofert, ale Zeman dal jasně najevo, že mu dá k sestavení stabilního kabinetu tolik času, kolik bude potřebovat“, píše Politico.

Porážka městských liberálů

Jiří Drahoš podle něj naopak vyjádřil rozhodný odpor proti tomu, aby vládu vedl člověk obviněný z trestného činu. Server si také všímá, že předvolební kampaň provázely nepříjemné útoky na Drahoše. „Na sociálních sítích se objevila falešná obvinění z pedofilie, spolupráce s bývalou komunistickou tajnou policií a odcizení některých vědeckých patentů, které má Drahoš na svém kontě.“

Nejvíc ale kandidáta poškodily billboardy s nápisem „stop imigrantům a Drahošovi“, které ho líčily jako zastánce hromadného přistěhovalectví, soudí Politico. Drahoš prý přitom nejednou zopakoval, že je proti povinným evropským kvótám, i když omezené množství běženců by přijal. Každopádně zhruba tři čtvrtiny Čechů jsou proti přijímání uprchlíků ze zemí s muslimskou většinou, zdůrazňuje Politico.

Cituje také zástupce ředitele think-tanku Evropské hodnoty Jakuba Jandu, podle kterého Zemanova kampaň čelí obvinění, že byla částečně financována z Moskvy. Podle Jandy, který se prezidentovým vazbám na Rusko věnuje, pochází nejméně třetina peněz na Zemanovu kampaň od neupřesněných dárců, kteří k utajení zdroje prostředků využili nějaké netransparentní nevládní organizace, popisuje Politico.

Neúspěšný kandidát na prezidenta Jiří Drahoš

Server katarské televize Al-Džazíra je přesvědčený, že Zemanovo vítězství „zmařilo naděje, že se Česká republika vrátí k zemím vyznávajícím liberální evropské hodnoty. Česko se stále víc přibližuje ke státům jako Polsko a Maďarsko, kde je na vzestupu ultrapravicová politika,“ tvrdí server.

Cituje také profesora politologie z brněnské Masarykovy univerzity Lubomíra Kopečka, podle kterého „zvítězil populismus“ a volby „patrně znamenají porážku západně orientované, městské a vzdělané části české společnosti“.

Odškodnění za Krym

Ze Zemanova vítězství se neraduje ani ukrajinský portál Věsti, který svůj článek uvádí titulkem „Putinův přítel vyhrál volby“ a text doplňuje fotografií Zemana se sklenicí piva. Server se věnuje hlavně dopadu na Ukrajinu a všímá si i českých voličů.

„Stejně jako na Ukrajině jsou rozděleni podle regionů. Obyvatelé těch východních jsou považovaní za více ‘socialistické‘ a příznivěji nakloněné bývalému komunistovi Zemanovi. Prezidenta bez ohledu na jeho zdravotní problémy a pověst ‘ruky Kremlu‘ v Evropě milují lidé na venkově a starší generace, protože se prezentuje jako ‘muž z lidu‘. Drahoše podporovali obyvatelé hlavního města a mladí lidé,“ vysvětluje ukrajinský server.

Věsti soudí, že Zemanovo znovuzvolení není pro Kyjev příliš dobrou zprávou. „Současný prezident opakovaně podpořil uznání Krymu za ruské území a zrušení sankcí proti Moskvě. Řekl také, že otázku Krymu lze vyřešit dohodou s Ruskem o odškodnění. Přátelské vztahy s Ruskem označuje za prioritu zahraniční politiky země… a, mírně řečeno, nepodporuje Evropskou unii. Drahoš by naopak ponechal protiruské sankce v platnosti. Zeman nejen uznává Krym za ruský, ale je také proti hospodářské pomoci Ukrajině, přestože jsme dosud nevyřešili konflikt na východě. Navíc se český prezident opakovaně vyslovil proti vstupu Ukrajiny do NATO, a před třemi lety dokonce řekl, že by bylo hezké, kdyby Rusko vstoupilo do Evropské unie,“ připomíná server Věsti.

A pokračuje s tím, že Zemana podporuje premiér Andrej Babiš, vítěz podzimních parlamentních voleb. „Mají podobné názory, takže není divu, že se vzájemně podporují ve volbách. I Babiš je pro zrušení protiruských sankcí; považuje je za neefektivní, protože Rusko k vrácení Krymu nepřiměly… Zeman i Babiš navíc nemají rádi přistěhovalce a část Čechů spatřuje v Ukrajincích potenciální ilegální imigranty,“ soudí ukrajinský server Věsti a v závorce dodává, že mnoho Ukrajinců pracuje v Česku bez povolení. V závěru konstatuje, že „za vlády tandemu Zeman-Babiš jsou šance na pomoc a podporu Ukrajiny ze strany Evropy výrazně menší“.

Prezident Miloš Zeman přijal na Pražském hradě demisi premiéra Andreje Babiše

Milovník urážek

Podle serveru Rádia Svobodná Evropa – Rádia Svoboda Zeman „vyvolává spory protipřistěhovaleckými názory, osočováním muslimů a sbližováním s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v době, kdy se mnoho lidí v Evropě obává, že se Moskva vměšuje do voleb a záležitostí na Západě. Rovněž usiluje o těsnější vztahy s Čínou,“ píší stránky rozhlasové stanice.

„I Zemanovy názory na konflikt na východní Ukrajině se ostře liší od pohledu, který převažuje v Evropě. Ruskou anexi Krymu například Zeman označil za nezvratnou,“ dodává Rádio Svobodná Evropa.

Agentura AFP si všímá i Zemanových urážek a cituje jeho výrok, že „někteří novináři a politici mají podstatně nižší inteligenci, než je inteligence normálních občanů“. Uprchlickou krizi z roku 2015 český prezident označil za „organizovanou invazi do Evropy“ a tvrdil, že muslimové se nedokážou začlenit do společnosti.

Už rok po svém prvním zvolení dal najevo, že prioritou jeho zahraniční politiky je návštěva Číny a účast na debatě na jednom řeckém ostrově, kterou organizoval Vladimir Jakunin, jenž je ve Spojených státech persona non grata, píše AFP v jiném článku. Zeman působil pozdvižení už jako premiér v letech 1998 až 2002, například když přirovnal palestinského předáka Jásira Arafata k Adolfu Hitlerovi, připomíná zpravodajská agentura.

Zeman podle ní chová k novinářům silnou averzi. Použil vůči nim výrazy jako „hnůj“ nebo „povrchní“ a loni v květnu řekl Putinovi, že by se měli „zlikvidovat“. AFP poukazuje i na Zemanovo přátelství s „bývalým komunistickým aparátčíkem Miroslavem Šloufem, který má údajně blízko k české mafii a ruským korporacím, včetně energetického gigantu Lukoil“.

Vítězství antiestablishmentu

Agentura nezapomíná ani na Zemanovy neřesti. „Je náruživý kuřák a jednou se přiznal, že denně vypije šest sklenek vína a tři skleničky tvrdého alkoholu… Nechvalně proslul, když krátce po svém prvním zvolení očividně opilý zakopl v místnosti s českými korunovačními klenoty. Incident později vysvětlil virózou a tento výraz se pak stal populárním ironickým označením pro alkoholické opojení,“ píše AFP.

Britský deník Guardian si všímá, že Zemanovu silně protipřistěhovaleckou kampaň symbolicky završila oslava volebního vítězství. „Miloš Zeman byl obklopen svými příznivci, včetně předsedy tvrdě protiimigrační strany Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury, který jeho kampaň podporoval. Okamura před měsícem v Praze uspořádal konferenci ultrapravicových stran, které se zúčastnila předsedkyně francouzské Národní fronty Marine Le Penová, vůdce nizozemské Strany pro svobodu Geert Wilders a další evropští populističtí politici,“ rozepisuje se Guardian.

Agentura Bloomberg shrnuje Zemanovo znovuzvolení slovy, že jde o „vítězství politických sil, které jsou proti establishmentu a bojují proti liberálním a multikulturním hodnotám Evropské unie stejně jako maďarský premiér Viktor Orbán nebo polská vládní strana Právo a spravedlnost“.

autor: gzb
Spustit audio