Zemřel Stanislav Petrov, který zachránil svět před světovým jaderným konfliktem

Bývalý důstojník sovětských raketových vojsk, který se zapsal do historie, dožil s měsíční penzí v hodnotě 300 eur v anonymitě v zanedbaném panelovém domě v městečku nedaleko Moskvy, připomíná zase na svém webu slovenský list Hospodárske noviny.

Hvězdná hodina Stanislava Petrova udeřila po půlnoci 26. září roku 1983. Tehdy se ve středisku včasného varování ve vojenském komplexu Serpuchov-15, asi sto kilometrů od hlavního města, rozezvučelo poplašné zařízení. Systém hlásil, že se k území Sovětského svazu blíží pět balistických střel.

RT: zemřel Stanislav Petrov. Muž, díky kterému svět ještě existuje. Jeho chladnokrevnost zabránila jaderné válce https://t.co/3mR6mBy5AT

— Michal Kubal (@MichalKubal) 18. září 2017

Patnáct sekund šoku

„Nejdříve to byla jedna střela, pak rychle následovaly další. Patnáct sekund jsme byli v naprostém šoku. Museli jsme se ale okamžitě rozhodnout, jak zareagovat,“ popsal později své zážitky Petrov, kterému bylo v době incidentu 44 let a ve středisku sloužil jako operační důstojník.

Jeho povinností bylo v případě útoku okamžitě informovat nejvyšší stranické orgány, které měly rozhodnout o případném odvetném jaderném úderu. „Je potřeba připomenout, že v té době byly vztahy mezi Východem a Západem na bodu mrazu a platila doktrína vzájemné jaderné odvety,“ podotýká USA Today.

Pár týdnů předtím sestřelily ruské stíhačky jihokorejské civilní letadlo, které se odchýlilo od letového plánu a dostalo se do sovětského vzdušného prostoru. A berlínská zeď stále neochvějně stála. Za své vzala až o několik let později.

„Nejvyšší jistota útoku!“

Před 34 lety ale Petrov dělal vše pro to, aby pravost varování prověřil. Satelit, který detekoval záblesky motorů domnělých raket, podle všeho fungoval, jak měl. „Nejvyšší jistota útoku!“ zněl nekompromisní verdikt počítače.

Logo|foto:Český rozhlas

Přesto Petrov vyhodnotil poplach jako falešný, píší Hospodárske noviny. "Jednoduše jsem měl zvláštní vnitřní pocit, intuici, že jde o chybný údaj. Bylo to jen a jen mé rozhodnutí,“ vzpomínal později Stanislav Petrov. Za pár okamžiků se ukázalo, že jeho pocit byl správný.

Kdyby šlo o skutečný útok, už by o něm věděly i další vojenské složky. Petrov totiž kontaktoval i personál obsluhující satelitní radary. A ten na obrazovkách žádné střely neregistroval. Ale v první chvíli záleželo jen a jen na Petrovově úsudku. „Bylo to tak padesát na padesát, ale nakonec mě zaplavila obrovská úleva,“ přiznal s odstupem.

Odměnou trest

Později se ukázalo, že záblesky „raket“ byly ve skutečnosti špatně vyhodnocené odrazy slunečních paprsků od mraků. Sovětský satelit je naneštěstí zachytil v prostoru, odkud se dal očekávat úder nepřátelských střel.

A Petrovova odměna? Byl potrestán za to, že nevypracoval správné písemné protokoly. „Moji nadřízení cítili chybu a nechtěli si přiznat, že se někdo rozhodl správně. Místo toho na mě svalili vinu,“ řekl mnohem později po události Petrov.

Deset let totiž o incidentu mlčel. Podle slovenského serveru i proto, že ho považoval za zahanbující pro sovětskou armádu. Po rozpadu Sovětského svazu se ale jeho příběh dostal do médií a z Petrova se stal mezinárodně oceňovaný hrdina. On sám ale takové označení odmítal.

Mírová cena a filmový přepis

„Byla to moje práce. Ale bylo štěstí, že jsem měl službu právě já,“ osvětloval po letech muž, který zachránil svět. A svět si toho byl vědom. V roce 2013 Petrov získal prestižní Drážďanskou mírovou cenu, která vyzdvihuje odvážné lidské činy.

Před třemi lety se ze Stanislava Petrova stal i filmový hrdina. Ve snímku „Muž, který zachránil svět“ ztvárnil jeho osud slavný hollywoodský herec Kevin Costner, připomíná na závěr článek na severu amerického listu USA Today.