Ženy džihádu. Mladé Evropanky odházejí do Sýrie, i když nesmějí bojovat

8. březen 2015

10 až 15 % mladých lidí ze Západu, kteří se přidali k bojovníkům Islámského státu, tvoří ženy. Britský týdeník Economist uvádí tato čísla s odkazem na Petera Neumanna z Mezinárodního centra pro studium radikalizace se sídlem v Londýně.

Je to podstatně vyšší číslo než počet bojovnic, které se přidaly k džihádistům v Afghánistánu v 80. letech.

V současnosti odcházejí do Sýrie nebo Iráku mladí z Ameriky, Velké Británie, Finska, Francie, Německa a Švédska. Většinou jde o muže, ale mnozí jsou svobodní, což je nový trend, píše Economist.

Centrum cituje Britku, která napsala na sociální sítě ze Sýrie: „Setkala jsem se v Turecku s jinými sestrami, některé jsou tady s dětmi, některé jsou vdané. Jiné si zase hledají mezi bojovníky Islámského státu manžela.“

Před odchodem do Turecka uvedená Britka sledovala extremisty na sociálních sítích, zejména na Twitteru. Ten slouží k lákání dalších žen, aby se připojily.

Čtěte také

Ty, které už žijí v Islámském státě, si ho pochvalují. Píší o mikrovlnkách nebo mixérech, které zabavily „nevěřícím“.

Vyjadřují však i lítost nad tím, že opustily své blízké, a zmiňují, že se na Blízkém východě cítí jako cizinky.

Jedna těhotná žena umístila na sociální síť fotografii svého zatím nenarozeného dítěte z ultrazvuku. Obává se však, že by se manžel mohl stát v bojích mučedníkem, i když by to přijala jako Boží vůli.

Vytvořením chalífátu se snaží Islámský stát, na rozdíl od předchozích džihádistických skupin, budovat vládní struktury.

Ženy nesmí bojovat. Mají být matkami a zůstat v domácnosti. Kdyby byla role muže a ženy stejná, základ života by byl nestabilní.

Když tedy ženy v Sýrii nesmí bojovat, proč tam odjely? Některé tím vyjádřily hněv vůči syrskému prezidentovi Bašáru Asadovi kvůli perzekuci Syřanů. Nebo je to hněv vůči Západu.

Lamentují nad tím, jak se k muslimům chovají nemuslimské země. Jedna žena na Twitteru popisuje, jak si dokola pouští video se stínáním hlav a vyžaduje další podobné snímky.

Zpracováno ze zahraničního tisku.

autor: Anna Budajová
Spustit audio