V Kodani vyčistili vodu v přístavu a jezdí po cyklodálnicích. Jak se mění veřejný prostor měst?

9. srpen 2016
Trendy

Hlavní město Dánsko - Kodaň - je v podstatě plackou. Leží u moře a široko daleko nepotkáte pořádný kopec. „Když jsem tam byla před dvaceti lety, tak mě úplně šokovalo, že si lidé mohou přímo na ulici půjčit kolo a vrátit ho na druhém konci města.“ říká autorka pořadu Trendy Eva Kézrová. Mezitím se tzv. bikesharing, tedy sdílení kol, dostal i do některých našich měst. Dánská Kodaň se ovšem za ty roky posunula ještě dál.

PODÍVEJTE SE V ČLÁNKU, JAK SE PROMĚŇUJÍ EVROPSKÁ MĚSTA


Posun vidím obrovský. V devadesátých letech jsme se bavili stylem – prosím, začněme budovat cyklostezky. Pak jsme se bavili o tom, že existují nějaké cyklistické pruhy a zkoušeli je rozšířit. Ale dnes – neměla by už města být tvořena tak, abychom vytvářeli klidné a bezpečné město pro lidi? Město není jen o cyklistech. Ale to je problém měst – že se izolovaně přemýšlí. Městská mobilita je ale o tom, zkusit vše propojit. Veřejný prostor, parkování, kanceláře, parky.Jaroslav Martinek, zakladatel projektu Města s dobrou adresou

„Nový koncept, se kterým přišla kodaňská radnice, jsou takzvané cyklodálnice. Přivádějí cyklisty z okolních předměstí a vesnic a to rychle a bezpečně. Jsou tady tunely, takže cyklisté nemusí jet přes hlavní silnice, nebezpečné křižovatky a vlastně se na cyklodálnici s auty vůbec nepotkají,“ přibližuje zásadní proměnu cyklistické Kodaně politický rada dánského velvyslanectví u nás Per Brixen.

Kolo je tady zároveň snadno kombinovatelné s veřejnou dopravou. A například metro jezdí po celých 24 hodin, protože díky moderním technologiím nepotřebuje řidiče.

„Zvedla se kapacita parkování pro cyklisty, kolo si můžete vzít do metra nebo autobusu, takže nemusíte celou trasu po městě jet jenom na kole. Vzdálenosti napříč městem zkracují také mosty přes přístav, které jsou určené výhradně cyklistům a chodcům.“

PŘED A PO: Prostor před radnicí v Kodani v roce 2009 a v roce 2016

Kodaňská radnice ale neřeší jen cyklistiku. Například v přístavu nechala vyčistit vodu, že se tam lidé mohou i koupat. Při výstavbě nových či rekonstrukci starých čtvrtí myslí na to, aby se tady žilo po celý den a ne jako dříve, že na předměstí se jen bydlí a jinde pracuje. Samozřejmostí je využívání moderních technologií při stavbě pasivních domů nebo při hledání volného parkování či čekání na autobus. A tak se z Kodaně pomalu, ale jistě stalo Město s dobrou adresou. A jak potvrzuje rada dánského velvyslanectví Per Brixen, v podobném duchu k tomu přistupují i další města dánského království.

„Myslím, že je to obecný trend ve všech dánských městech, samozřejmě Kodaň je největší a má nejpropracovanější plán, ale třeba podpora cyklistiky to je něco, co prosazují všechna města a opravdu se dá mluvit o obecném trendu.“

V nizozemském Groningenu a švýcarském Curychu jezdí shodně autem jen třetina lidí, ale zatímco Groningenu dominují cyklisté, Curychu zase veřejná doprava. Každé město a lidé v něm si žádají své. Ostatně i u nás dlouhé kolony v ranních špičkách některé lidi už víceméně donutily vyměnit čtyři kola za dvě.

Jen loni projelo po pražských cyklostezkách přes tři a půl miliónů lidí, jak poměrně přesně dokládají sčítače kol. Ta už dávno neslouží jen k výletům, ale je to regulérní dopravní prostředek. A víte, kde slouží k dopravě do zaměstnání nejčastěji? Možná vás to překvapí, ale je to moravské městečko Uničov. Jak potvrzuje jeho starosta Dalibor Horák z ODS, kolo je dopravním prostředkem pro 42 procent tamních obyvatel:

„My jsme za těch posledních 10 let vybudovali páteřní systém cyklostezek. Jeden z mých předchůdců Zdenko Vodička na počátku 20. století dokonce vybudoval pruh zvlášť vydlážděné dlažby, který sloužil výhradně pro cyklisty. A v té době se jednalo zřejmě o jednu z prvních, možná vyložené první cyklostezku na světě. Provoz v Uničově na kolech byl takový, že se přezdívalo Uničovu malá Čína.“

V současnosti je naší republice kolem tři a půl tisíce kilometrů cyklostezek a téměř 40 tisíc kilometrů cyklotras. Cyklistům jsou u nás nakloněna především rovinatější města a to hlavně ve východních Čechách a na střední a jižní Moravě.

Jak vlastně vypadá Město s dobrou adresou? Podle ředitele Centra dopravního výzkumu Jindřicha Friče je to jednoduché - je to město, kde se lidem dobře žije. A je jedno, jestli mají více prostoru cyklisté anebo chodci, jde jen o to, co lidé chtějí a tamní zastupitelé jsou schopni zrealizovat. Podle Jaroslava Martinka je to především o jejich odvaze.

Přičemž inspiraci je na stránkách www.dobramesta.cz a například Olomouc, Otrokovice nebo Zlín se už k této značce hrdě hlásí.

autor: evk
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.