Aplikace místo úřední nástěnky. Jak se dají využít otevřená data?

22. červen 2016
Trendy

V oblasti otevřených dat čeká českou státní správu v následujících letech velice pravděpodobně značná proměna díky chystaným změnám v zákonu o svobodném přístupu k informacím. K čemu lze ale otevřená data od státní správy využít?

Otevřená data nejsou úplně totéž, co otevřené dveře. Jsou to spíše dveře, které lze otevřít v případě, že tomu nebrání například zákon na ochranu osobních údajů. Dveře, za nimiž se nacházejí přehledně srovnané informace, neboli informace opatřené metadaty. Ty potom mohou dále využívat výzkumníci, novináři, podnikatelé i široká veřejnost. Analyzovat je, nebo z nich vytvářet aplikace a webové portály.

Aplikace

Lukáš Svoboda si chtěl v Brně koupit garáž, ale na magistrátu o žádné nevěděli. Za pár měsíců zjistil, že se jedna garáž z městského majetku prodala přímo v jeho domě. Právě po neúspěchu s koupí garáže se pustil do tvorby portálu mapasamospravy.cz. Na portálu lze nalézt oznámení z radničních, magistrátních i krajských úředních vývěsek v elektronické podobě, přehledně lokalizovaná na mapě města.


Dopravní data v Česku, hlavně z oblasti veřejné dopravy, jsou kvůli nevýhodně nastaveným smlouvám s dodavateli zatím dostupná jen obtížně. Na červnovém setkání Open Data Expo v Praze to uvedl Aleš Vitinger ze společnosti Seznam.cz.

„Úředníci Mapu samosprávy ocenili, a dokonce ji sami využívají,“ říká Lukáš Svoboda. „Jen si občas stěžují, že jsou informace na ní nepřesné.“ Za to může především nevhodný formát dostupných dat které se na portál automaticky překlápí z webových adres úřadů nebo portálu e-desky.cz.

Lukáš Svoboda momentálně jedná s dalšími městy (Praha a Brno jsou již celkem pokryté) o elektronizaci dokumentů na tradičních nástěnkách a vývěskách. Na první verzi portálu získal grant od Fondu Otakara Motejla a Nadace Vodafone. I nadále by ho ale chtěl provozovat pro občany zdarma.

Geografická a kartografická data od veřejné správy skýtají ale i velký komerční potenciál, potvrzuje Tomáš Vedra a ze společnosti Cleerio. Hlavními zákazníky společnosti Cleerio jsou v Česku obce, těžařské společnosti, národní parky, nebo třeba Akademie věd.

Propagace otevřených dat


Cílem je zpřístupnit informace i těm, kteří nemají čas dohledávat údaje v tabulkách.BENEDIKT KOTMEL, tvůrce aplikace Supervizor

Aplikaci Supervizor, oceněnou vloni Fondem Otakara Motejla, který v Česku propaguje agendu otevřených dat, nejdříve Benedikt Kotmel, Michal Kopeček a Jan Vlasatý zpola vytvořili ve volném čase, teprve poté ji představili svému zaměstnavateli, ministerstvu financí.

Jde v zásadě o vizuálně přehledný seznam faktur ministerstva s řadou platebních detailů. „Je to tedy jen část rozklikávacího rozpočtu, po kterém volají neziskové organizace,“ upřesňuje Benedikt Kotmel. V jednání jsou i další resorty, které by Supervizor mohly začít využívat.

Přitáhnout zájem vývojářů k datům státní správy se aktuálně snaží i Ministerstvo práce a sociálních věcí. Oddělení sociálních inovací a mezinárodní spolupráce vypsalo výzvu na vytvoření aplikace nebo služby, která by zmapovala data o fungování českého sociálního systému.

Novela zákona

Česká republika začala otevřená data používat okolo roku 2012, kdy si postupně ministerstvo vnitra začalo uvědomovat tento moderní trend. Od té doby se práce s otevřenými daty výrazně posunula a od roku 2017 má platit novela zákona, která tento termín poprvé používá.

„Bude povinnost institucí veřejné správy, že pokud budou publikovat veřejná data, musí být v katalogu veřejných dat, aby je uživatel našel všechny na jednom místě,“ říká první národní koordinátor Michal Kubáň.

autoři: Daniela Vrbová , per
Spustit audio