Čidlo v popelnici zavolá popeláře, pouliční lampa řídí dopravu. Tak vypadají chytrá města
Letošní rok by se dal skoro označit za rok takzvaných chytrých měst. Na téma smart cities proběhlo několik konferencí, vznikl Smart City Index, Smart City kuchařka a Praha letos představila iniciativu Smart Prague. Jak vypadá město propojené senzory a moderními technologiemi v praxi?
Jako příklad uvádí Lukáš Malina z O2 IT Services, jak funguje chytrá popelnice. „Je na ní čidlo, které pracuje na bázi ultrazvuku. Třikrát denně je schopno změnit naplněnost popelnice a odesílat informace do aplikace. V té se můžou svozová firma, město i občané podívat, jak jsou na tom odpady v jejich městě.”
Jednou ze součástí smart city je chytré odpadové hospodářství. Projekt v oblasti chytrého nakládání s odpadky odstartoval jako první v Česku v září v Kolíně, potrvá do února příštího roku. Do projektu je zapojeno 330 kontejnerů a obyvatelé Kolína mohou na webových stránkách města sledovat aktuální stav plnosti kontejnerů ve městě. Podle toho si mohou vybrat, kam vyhodit tříděný odpad.
V chytré popelnici je taky senzor teploty. V okamžiku, kdy by popelnice začala hořet, jsme schopní dat vědět bezpečnostním složkám, že se s danou popelnicí něco děje. Lukáš Malina
Tím pádem svozová firma vidí, kde jsou popelnice plnější, a na základě dat ze senzorů bude možné naplánovat optimální svozovou trasu. „Na té ušetří pohonné hmoty a hodiny práce. Zaměstnanci firmy se budou moci zabývat jinými věcmi, než jezdit pro prázdné kontejnery,” vysvětluje Malina. „Firmy taky nebudou moci předstírat, že neví o tom, že mají přeplněné koše,” dodává.
Propagátoři konceptu chytrých měst slibují velké změny hlavně v dopravě a parkování. Chytrý parkovací automat je výjimečný v tom, že dokáže komunikovat s parkovacími čidly, která poskytují informace o volném nebo obsazeném parkovacím stání.
„Prostřednictvím klávesnice na chytrém automatu se parkující identifikuje a jeho místo se stane zaplaceným. Inteligentní je na automatu propojení s celou sítí senzorických prvků tak, aby se i ten, kdo není příliš přítel s IT technologiemi, dostal k parkovacím službám,” popisuje Tomáš Růžička, který je ve společnosti Siemens zodpovědný za inteligentní dopravní technologie.
Lampa, která zajistí plynulou dopravu
Chytré může být také městské osvětlení. „Většinou se setkáváme s chytrým osvětlením, které je možno vzdáleně vypínat a zapínat, lampu po lampě nebo po skupinách, případně úroveň osvětlení tlumit na základě kalendáře. My dodáváme na trh řešení, které jde za tu chytrost. Když už jde někdo nahoru vyměnit výbojku za LED panel, my do toho dodáme technologii, která dokáže tlumit světlo bez kalendáře, případně se rozsvěcet na základě pohybu osob na ulici,” vysvětluje Adam Kapala z firmy Atos.
Inteligentní lampa před vaším domem se dá propojit s chytrým telefonem technologií Bluetooth. Tak bude reagovat jen na váš pohyb po ulici. Podle Kapaly mohou svítidla ovlivňovat i plynulost dopravy.
„Osadím svítidlo zvukovým senzorem, takže můžu měřit úroveň hluku na dané ulici. Příkladem je magistrála v Praze, kde je upravena rychlost z důvodu nadměrného hluku z vozidel. Když budeme měřit úroveň hluku a zjistíme, že je nízká, proč bychom omezovali rychlost na 50 km/h? Ať tam ta auta jezdí sedmdesátkou, ať dříve vyjedou z Prahy a neucpávají ulice,” říká Kapala.
Nymburk není Amsterdam
Zavádět efektivně chytré prvky ve městě může být problematické. Rezervovaný přístup má například Patrick Zandl, odborník na komunikační technologie. „Dnes je to móda i ve světě. Je dobře, že se chytáme moderních trendů, u smart řešení je ovšem otázkou, jestli by nebylo efektivnější nějaké řešení obyčejné. Veškeré tyto smart technologie jsou určené spíše pro obrovské aglomerace, které mají mnoho milionů obyvatel. My tady zas milionových měst nemáme,” myslí si.
K indikátoru naplněnosti popelnic, zmíněném v úvodu, je skeptický: „Představte si třeba chytrý svoz popelnic. V Amsterdamu funguje řešení, kdy popelnice hlásí svoji plnost, aby popeláři nerušili zbytečně obyvatele a neblokovali dopravu. To je řešení pro velkoměsto. Vezměte si třeba Nymburk nebo jiné malé české město, tam provoz není zdaleka takový jako v Amsterdamu. Není nakonec levnější, když to ten popelářský vůz objede všechno?” říká Zandl.
