Trendy3. května  2016  

Filozofická fakulta a experimenty s lidským chováním

Je rozdíl, když člověk dostane na papíře popsanou například stresovou situaci a má říct, jak by na ni zareagoval, než když si ji přímo prožije a s pomocí přístrojů se reakce zachytí - Foto:  HUME lab

Je rozdíl, když člověk dostane na papíře popsanou například stresovou situaci a má říct, jak by na ni zareagoval, než když si ji přímo prožije a s pomocí přístrojů se reakce zachytíFoto:  HUME lab

Pošlete lidi do lesa a tam je necháte, aby se pohybovali po trase. A pak se vyhodnotí, podle čeho se orientovali. Nebo jak se zvýší tepová frekvence, když vidíme krásný obraz. I takové výzkumné cíle si kladou v laboratoři HUME lab na Masarykově univerzitě. Co o nás prozrazuje naše tělo?

Pro zájemce o účast na výzkumech laboratoře HUME lab formulář k přihlášení

Moderní technologie, jakými jsou 3D zobrazování, virtuální realita nebo sledování pohybů očí, tzv. eye tracking, českým vědcům nyní přinášejí možnosti, jak ještě lépe a komplexněji porozumět lidskému chování. 

Přístroje mohou pomoci odhalovat procesy, které probíhají například nevědomě - Foto:  HUME lab

Přístroje mohou pomoci odhalovat procesy, které probíhají například nevědoměFoto:  HUME lab

Jistě známe tradiční výzkumné metody, ke kterým patří dotazníky, pozorování nebo rozhovory. Jak ale uvádí autorka dnešního pořadu Trendy, Tereza Šťastná, tak je rozdíl, když člověk dostane na papíře popsanou například stresovou situaci a má říct, jak by na ni zareagoval, než když si ji přímo prožije a s pomocí přístrojů se reakce zachytí. 

„Přístroje mohou pomoci odhalovat procesy, které probíhají například nevědomě, což mohou být právě fyziologické procesy, kterých si subjekt nemusí být ani sám vědom,“ říká k možnostem výzkumu Eva Kundtová Klocová z experimentální laboratoře HUME lab z filozofické fakulty Masarykovy univerzity. 

Výzkum může probíhat například s pomocí virtuální reality. Kromě té se ale používají i další zobrazovací technologie. Výzkumník Čeněk Šašinka přibližuje, kdy se uplatňuje tzv. 3D zobrazování: 

„Například v kontextu experimentu, který je zaměřený na morální rozhodování. Primární cílem je zjistit, jak lidé reagují v nějakých situacích a jak se rozhodují. Zde nám ta 3D prezentace slouží k tomu, abychom prezentovali nějaké situace, a pokud to prezentujete hodně realisticky, tak je tu jakýsi předpoklad, že ti lidé do toho budou více zaangažování a nechají se tou situací více pohltit,“ říká výzkumník s tím, že se přístroje kombinují, aby popsaly chování komplexně. 

3D zobrazování, virtuální realita nebo sledování pohybů očí, tzv. eye tracking pomáhá výzkumníkům Masarykovy univerzity - Foto:  HUME lab

3D zobrazování, virtuální realita nebo sledování pohybů očí, tzv. eye tracking pomáhá výzkumníkům Masarykovy univerzityFoto:  HUME lab

Zatímco výzkum s použitím některých přístrojů je odkázán do prostor laboratoře, jiná zařízení pomáhají s experimenty přímo v terénu. Ať už se jedná o jednoduchá zařízení monitorující fyziologické projevy lidského těla, až třeba po již zmíněné eye trackingové brýle. 

Jak se nové metody využívají například v pedagogickém výzkumu nebo jaký mají potenciál v galeriích s uměním? I to se dozvíte při poslechu celého pořadu Trendy. 

Uslyšíte například rozhovor s vedoucím laboratoře Pless Markem Vrankou, který odpovídá na to, zda je i podle něj použití nejmodernějších technologií cestou, kterou se budou výzkumy v humanitních vědách ubírat. 

Autor:  Tereza Šťastná, Jan Bartoněk
Pořad: Trendy  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 10:34  |  Délka pořadu: 15 minut  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Radiofórum

Twitter

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace