Jak obstojí Světová banka a Mezinárodní měnový fond v konkurenci nových finančních institucí?

Zkratku BRICS vytvořil v roce 2005 Jim O’Neill, ekonom z Goldman Sachs, z prvních písmen Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jižní Afriky. Označení, které se vyslovuje stejně jako anglické slovo cihly, mělo napovědět investorům, do kterých rozvojových zemí je bezpečné vložit kapitál.

Uskupení BRICS, v němž žije víc než 40 procent světové populace, během 10 let posílilo vzájemné styky a značně se osamostatnilo. Když bylo v červenci 2014 schváleno založení Nové rozvojové banky, viděli v tom BRICS optimisté doplněk k mezinárodním finančním institucím.

Jedním z BRICS optimistů je i Fabiano Mielniczuk, ředitel institutu Audiplo pro mezinárodní vztahy v brazilském Porto Alegre. Tvrdí, že založení Nové rozvojové banky byla reakce na neschopnost USA a některých evropských států uvést do praxe opatření Mezinárodního měnového fondu.

„Země BRICS pomohly rozvinutým zemím překonat finanční krizi z roku 2008. Svoji pomoc podmínily reformou systému kvót, rozvojové země chtěly mít při hlasování větší sílu než doposud. Na reformu nikdy nedošlo. Na summitu BRICS v červenci 2014 lídři zemí podepsali zakládající dokument Nové rozvojové banky a v červenci 2015 začala banka fungovat se sídlem v Šanghaji. První půjčku poskytne začátkem roku 2016. Takže banka doplňuje funkce stávajících finančních institucí typu Světové banky v tom smyslu, že tyto instituce nedokázaly poskytnout to, co se od nich čekalo.“

Nová rozvojová banka si nebude klást reformní podmínky jako Mezinárodní měnový fond. „Možná reformy umožní rychlejší splacení dluhu, ale dlouhodobě taková politika poškozuje ekonomický rozvoj zemí. Krom toho se tu prosazují i politické hodnoty spjaté se specifickou interpretací ekonomického liberalismu, jako jsou demokracie nebo lidská práva. Tyto hodnoty považují rozvojové země za strategii, jíž si Západ udržuje světovou hegemonii. Nová rozvojová banka podle této logiky nepracuje a nediktuje podmínky, jak se má daná země rozvíjet.“

Logo|foto:Český rozhlas

Souběžně s Novou rozvojovou bankou byla v roce 2014 založena i Asijská banka pro infrastrukturní investice (AIIB). Ta se jeví jako výraznější protiváha Světové bance než Nová rozvojová banka. „Je za tím velká motivace podílet se na něčem novém. Evropské země si myslí, že je lepší být uvnitř než venku. ČR si třídí svoji pozici a vyhodnocuje, kam se tento trend ubere," upozorňuje specialistka na Čínu z Asociace pro mezinárodní otázky Alice Rezková.

Účast evropských zemí v AIIB je garancí, že Čína nebude financovat sporné projekty. „AIIB se bude orientovat pouze na infrastrukturní projekty,“ tvrdí Jan Hornát z Fakulty sociálních věd UK.