Novodobí „starci na chmelu“: Brigády na chmelnici jsou trendem i dnes

Ročně se při průměrné úrodě sklidí zhruba 6000 tun chmele. Letošní počasí ale chmelu přálo, zemědělci proto čekají úrodu nadprůměrnou. - Foto:  koláž Český rozhlas,  archiv D. Hertla

Ročně se při průměrné úrodě sklidí zhruba 6000 tun chmele. Letošní počasí ale chmelu přálo, zemědělci proto čekají úrodu nadprůměrnou.Foto:  koláž Český rozhlas, archiv D. Hertla

Chmelové brigády jsou i díky filmovému muzikálu Ladislava Rychmana Starci na chmelu spojeny s komunistickou érou a hlubokým socialismem. V kurzu zůstaly pro mnohé překvapivě ale i dnes. Co obnášejí a jak se během své historie změnily?

První zmínky o chmelu v Čechách pocházejí už z 8. a 9. století a dodnes patří mezi komodity, kterými se Česko může pyšnit a o něž je zájem i za hranicemi. Zatímco horko a sucho v minulém roce chmelu nepřálo, letošní úroda vypadá slibně a sklizeň chmele je nejen na Žatecku v plném proudu. A jako každý rok, ani letos se neobejde bez pomoci studentských brigádníků.

„Zjistili jsme s kamarádem, že je tady zábava a je to jiný svět,“ uvádí vedoucí studenstské brigády, sociolog Vojtěch Bednář, který je na chmelu již po sedmnácté. „Dobře se češe v každém počasí. Jediná výjimka je bouřka, ve které se do chmelnice nesmí. Přecejen je to kovová konstrukce,“ vysvětluje. 

Dříve stálo u česačky patnáct, dnes jen tři lidi 

Středisko Vinařice patří pod zemědělské družstvo Ročov, které každoročně na chmelové brigády nabírá přes agenturu okolo 100 studentů. A třebaže na chmelnicích pomáhají stroje, sklizeň by se bez pomocníků rozhodně neobešla. „Chmel je náročná práce. Pracuje se od rána od půl šesté až do večera. Se studenty a jejich pomocí je vše jednodušší,“ vysvětluje předseda družstva Josef Fric a zájem studentů vítá, ačkoli se jejich počet v procesu sklizně díky strojové mechanice zredukoval přibližně na pětinu. Změnila se také délka směn z osmihodinových na dvanáctky. 

Tzv. babosed, místo pro odpočinek při práci - Foto: Tereza Šťastná

Tzv. babosed, místo pro odpočinek při práciFoto: Tereza Šťastná

Brigády pomáhají v jednotlivých fázích sběru. „Traktorista ovládá automatický strhávač, přezdívaný Solar podle firmy, která ho kdysi vymyslela. V průběhu práce na stroji stojí ještě brigádník, která strhává ručně. Říká se mu solarista nebo spíše ninja,“ ukazuje během cesty areálem Bednář. 

Hlavní část strhávání chmele řídí dnes už automatické stroje. Brigádníci pak dělají dosběr a čištění, sbírají a urovnávají chmelové rostliny, takzvané štoky. V další etapě pomáhají v česačkách, kde se chmel češe, posléze suší. 

O český chmel má zájem 75 zemí 

Zvyšování produkce chmele je odrazem o jeho žádanost nejen v České republice, ale také v zahraničí. Jedná z nejznámějších odrůd, žatecký poloraný červeňák je ceněn pro své jemné chmelové aroma a vyrovnaný obsah alfa a beta kyselin. V současnosti je český chmel vyvážen do 75 zemí celého světa. 

Autor:  Tereza Šťastná
Pořad: Trendy  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 10:34  |  Délka pořadu: 15 minut  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Radiofórum

Twitter

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace