Oslava různorodosti a soužití kultur: Fashionclash festival 2016

7. červenec 2016
Trendy

Jak oslovit světovou veřejnost a zároveň zůstat sám sebou? Tuto otázku řeší v současném globalizovaném světě spisovatelé, hudebníci, filmaři i designéři. Odpověď často nacházejí ve vlastním kulturním dědictví. O lokální tradici v globální módě a designu jsme mluvili s designéry a kurátory, kteří se sjeli na mezinárodní festival módy Fashionclash do holandského Maastrichtu.

Svůj pohled na kulturní odkaz v globálním kontextu představilo přes sto padesát designérů z více než třiceti zemí z celého světa. Hlavní cenu festivalu vyhrál se svou dramatickou kolekcí italský návrhář Alessandro Trincone, který čerstvě absolvoval prestižní školu Bunka Fashion College v Tokiu: „Těžím jak ze studia v Itálii, odkud pocházím, tak ze zkušeností z Japonska. Ve své módě míchám různé kultury a reflektuji své zkušenosti - dobré i špatné - které transformuji do krásných věcí. Inspiroval jsem se japonskou kulturou a životním stylem, do kolekce jsem zapracoval třeba odkaz na populární jídlo sushi. Najdete v ní také tvary tamní architektury nebo tradičních širokých pánských kalhot a vysokého pevného pasu. Miluji odkaz Haute couture a přenáším ho do pánské módy."


Mladá móda, představená na festivalu Fashionclash v Maastrichtu, ukázala nejen široku paletu inspirace tradicemi, ale také to, co vlastně tradiční odkaz a místní kultura pro dnešní mladou generaci znamená. „Původně jsme měli připravené jiné téma, chtěli jsme tento ročník zasvětit novým technologiím a vědě v módě. Ale pak přišlo léto a zprávy byly plné záběrů lodí, které připlouvají z Afriky, lidí, kteří umírají na cestě po moři. V Evropských zemích se začalo dramaticky řešit téma uprchlíků. A proto jsme se rozhodli, že dáme prostor tématu setkávání kultur a jejich odkazu,“ říká Branko Popovič, organizátor a zakladatel. Poslechněte si celý pořad Trendy.

Propojení dvou různých kultur bylo zásadní i pro kolekci Yekateriny Ivankovy, která pochází z Kazachstánu a posledních patnáct let žije v Itálii. „Pravidelně se do své země vracím, abych navštívila rodinu. Tato kolekce je o mých vzpomínkách na rodnou zem. Pracovala jsem s tradičním kazašským ženským oděvem, který jsem aktualizovala do současnosti. Promítla jsem do něj náladu Itálie, Florencie, Náměstí svatého Marka a Modeny, kde momentálně žiji. Důležitá pro mě byla také inspirace současným italským uměním, konkrétně pracemi malíře Vincenza De Simone. Oděvy jsou ušité z ručně tkaných látek se specifickou asijskou texturou a tradiční barevností. Použila jsem také džínovinu, která se nosí jak v Itálii, tak v Kazachstánu. Jde o upcyklované oblečení sešité ze záplat technikou patchwork. Tu si pamatuji ze svého dětství, v Kazachstánu se často používá na různé doplňky a dekorace do interiéru," říká.

 

#alessandrotrincone @fashionclash_festival #italianfashion #fashiondesign #catwalk #mensfashion #modeschauradioshow

Fotka zveřejněná uživatelem Veronika Ruppert (@veronikaruppert),Čec 2, 2016 v 2:20 PDT

Ke svým rodinným kořenům sáhla pro inspiraci i rodilá Holanďanka Jivika Biervliet. Vytvořila pánskou kolekci ve výrazných hřejivých barvách, jako červená a oranžová: „Obvykle pracuji jen v černé a bílé, ale pro tuto kolekci jsem se inspirovala Indií a Hinduismem, ve kterém jsem vychovaná. Moji rodiče přišli ze Surinamu, ale matka má původně indické kořeny. Použila jsem proto příznačné indické barvy, materiály a způsob řasení oděvu. Není to ale doslovné. Je to takový stylový mladý indický gangster."

Citizen


Znepokojuje nás rostoucí nenávist, netolerance a diskriminace v naší společnosti. Jde nám o to, poukázat na důležitost otevřenosti vůči jiným světům. Hlavním tématem je proto Heritage, dědictví a podtitulem je oslava různorodosti. Svět je plný různých kultur, regionů a barev a to je na něm krásné a magické. Branko Popovič

Stylem pouličních gangů ze svého regionu se inspirovala také původem mexická designérka, Barbara Sanchez Kane. Aktuálně žije a tvoří v Los Angeles, kam se přestěhovala za svou matkou. Do kolekce s názvem Citizen promítla napětí spojené se získáním amerického občanství a futuristickou vizi o budoucnosti, ve které hackeři přepíší naši historii. „Představila jsem si svět po konci druhého tisíciletí, ve kterém by někdo hacknul všechny stránky jako Wikipedie a změnil by informace o stvoření člověka. Přepsal by příběh tak, že Eva byla Bohem stvořena jako první a Adam až jako druhý. V takovém světě by pak museli muži bojovat za svá práva, podobně jako za ně dnes bojují ženy, feministky. Muži v Mexiku jsou hodně macho, očekává se od nich, že vydělají peníze a zabezpečí rodinu. A proto je moje kolekce o revoltě proti tomuto očekávání. Ovlivnilo mě i to, že jsem při práci na kolekci žádala o americké občanství. Chtěla jsem se přestěhovat za svou matkou, která je Američanka a bylo to poměrně těžké. Nakonec se to ale podařilo. Proto jsou na jednom z modelů motivy americké vlajky, která je použitá tak, jak by ji nosil Mexičan. Chtěla jsem vzkázat, že i lidé z Mexika se mohou stát americkými občany. Když půjdou za svým snem a budou mu věřit, mohou toho docílit."

Ve své rodné zemi naopak zůstala Juliette Heijnen. Holandská návrhářka se odrazila od tradičního oděvu rybářů: „Zaujala mě tradice spojená s manželstvím rybářů. Ženy pletly svým mužům jako svatební dar tlusté svetry, ve kterých byly zapletené i jejich vlastní vlasy. Rybář byl díky tomu své manželce svým způsobem nablízku, i když byl vzdálený na moři. Použila jsem své vlastní vlasy, se kterými jsem pracovala v pletáži a v potisku. To byl můj způsob, jak tradiční techniku aktualizovat. K obvyklé modré, černé a bílé jsem také pro osvěžení přidala zářivou oranžovou, která je více současná a kolekci hezky rozsvítila."

Na to, proč se pro letošní osmý ročník rozhodli právě pro toto téma, jsem se zeptala jednoho ze zakladatelů a organizátorů události, Branka Popoviče: „Byla to intuice. Původně jsme měli připravené jiné téma, chtěli jsme tento ročník zasvětit novým technologiím a vědě v módě. Ale pak přišlo léto a zprávy byly plné záběrů lodí, které připlouvají z Afriky, lidí, kteří umírají na cestě po moři. V Evropských zemích se začalo dramaticky řešit téma uprchlíků. A proto jsme se rozhodli, že dáme prostor tématu setkávání kultur a jejich odkazu.

Vedle tématu pozitivního přínosu kulturní diverzity festival otevřel také další důležitá témata, která rezonují v současné kultuře. Pokračuje kurátor Branco Popovič: "Věnovali jsme se například kulturní apropriaci, která je velmi zásadním a pro někoho možná kontroverzním tématem. Holandsko je zemí mnoha barev a proto i na našich přehlídkách uvidíte modely a modelky různých barev pleti. Ukazovat módu pouze na bílých dívkách by bylo hloupé a neodpovídalo by to realitě současného Holandska. Dnešní Holanďanka není jen bílá blondýnka. Dalším zásadním tématem pro nás jsou technologie a způsob, jakým mohou přispět k lepší budoucnosti, k tomu, aby byl módní průmysl více udržitelný a etický."

kolekce designérky Barbary Sanchez Kane na Fashionclash 2016

Zásadní vliv na proměnu současné módy přiznává novým technologiím a digitalizaci vlivný módní novinář a kurátor Filep Motwary. Autor konceptu a výstavy Haute-à-Porter v muzeu módy v holandském Hasseltu, který svou vizi módy představil na jedné z diskusí festivalu Fashionclash. "Za posledních patnáct let se módní průmysl a celý svět dramaticky proměnily. Žijeme v digitální éře. Věci musí být fotogenické a neustále prezentované online, ale zároveň musí být velmi kvalitně zpracované. Proto je pro mladé návrháře tak těžké se prosadit, protože nemají tolik prostředků a času, jako velké zavedené značky. Zvykli jsme si věnovat svou pozornost jenom tomu, co nám zobrazí naše sociální média na základě našich preferencí. Proto se vytrácí moment překvapení a stáváme se v určitém smyslu fašisty: sledujeme jen to, co chceme. Nezajímá nás nic mimo náš okruh. Proto je pro někoho nového tak těžké se dnes prosadit, ačkoliv je svět internetu zdánlivě otevřený všem. Je velmi obtížné, aby si vás v té záplavě někdo všimnul."

Spustit audio