Trendy21. července  2016  

Parky nejsou jen stromy a cesty, ale život, který se v nich odehrává

Stromy, tráva a cesty. Park je ale podle odborníků nejen to - Foto: Věra Hájková

Stromy, tráva a cesty. Park je ale podle odborníků nejen toFoto: Věra Hájková

Udržované městské parky vznikly zejména v 19. století otevřením šlechtických zahrad veřejnosti. Byly určené ke korzování vážených měšťanů a k jejich sebeprezentaci. Parky ve městech se ale proměňují – stejně jako jejich uživatelé. Lidé dnes do parků chodí cvičit, sportovat, piknikovat s dětmi, venčit psy, nebo se jen tak povalovat v trávě.

„Parky jsou společenská hra, jejíž pravidla jsme zdědili, ale kterou už nehrajeme, protože neodpovídá našemu životnímu stylu,“ říká sociální antropolog Radan Haluzík z Centra pro teoretická studia UK. 

Cesta podle Radana Haluzíka nevede přes vymezování jednotlivých míst v parku například pro házení frisbee nebo pro důchodce či matky s dětmi, jak se to někdy, i když v dobré víře, děje. Stejně se totiž úplně všem lidem a zájmům vyjít vstříc nedá. „Jako cestu vidím nechat prostor otevřený, dát lidem svobodu a ponechat i místo pro tajemství, spontaneitu a přirozenost,“ říká. 

Park vidí každý jinak 

Park, to ale nejsou jenom stromy, záhony a cesty mezi nimi, ale především život, který se tady odehrává, shodují se odborníci. Příkladem takového živého nebo chcete-li „polodivokého“ parku je Přístav 186 00 v pražském Karlíně. Z pozemku, který ještě před pár lety sloužil jako černá skládka, vytvořila místní komunita lidí volně přístupnou zeleň u Vltavy s kulturním i sportovním vyžitím. 

Lidé se dnes v parku nejen prochází, ale třeba i cvičí - Foto: CC0 Public domain

Lidé se dnes v parku nejen prochází, ale třeba i cvičíFoto: CC0 Public domain

„Pod slovem park si dnes každý představí něco jiného“, říká botanik Jiří Sádlo. „Může to být udržovaná Stromovka nebo Petřín, ale také zeleň na sídlištích, nebo i zarostlé brownfieldy a bývalé průmyslové areály.“ Zejména na ty poslední se zapomíná. Oficiálně ani neexistují, proto jsou nejvíce ohroženy zástavbou. Lidé nevnímají jejich přínos a rádi by je rekultivovali. „Ale jen do té chvíle, než si uvědomí, že přijdou o kus volné plochy, kam často chodí s dětmi nebo se psy,“ říká Jiří Sádlo.  

Malé zelené plochy 

Zapomínat bychom neměli ani na drobnou zeleň, kterou každodenně míjíme při svých pochůzkách, například plochy v okolí zastávek. „Jsou malé, jejich revitalizace nemusí být proto tak nákladná. Na rozdíl od velkých parků s ní ale máme každodenní kontakt“, vysvětluje krajinářská architektka Martina Forejtová. 

Od dob korzování v parcích se změnil jak způsob života, tak i trávení volného času ve městě. Navíc už o víkendech tolik neutíkáme na chaty a chalupy a svůj čas ve městě chceme trávit aktivně. A proto koncept parku jako promenády z minulého století už dnes moc nefunguje. 

Pořad: Trendy  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 10:34  |  Délka pořadu: 15 minut  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Radiofórum

Twitter

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace