Světu hrozí sucho. Dva Češi řekli NE. Vrtají studny na Haiti, staví zavlažovací zařízení v Afghánistánu. Má to smysl, říkají

6. říjen 2016
Trendy

Až o 20 % by se měla zvednout úroda rýže v Afghánistánu po vybudování třicítky zavlažovacích objektů. Součástí mezinárodního týmu je i Čech Pavel Jirák. V Africe se snaží další Čech Patrik Kutaj vrtáním studní udržet děti ve škole.

VIDEO NA KONCI ČLÁNKU: Kolik vody donesl Patrik Kutaj na zádech až do cíle?

Otočit kohoutkem, stisknout splachovač, zajít do obchodu. Pro nás je pitná nebo užitková voda samozřejmost. V řadě rozvojových zemí se jedná o nedostižný luxus. Podle zprávy OSN budou do deseti let čelit 3 miliardy lidí nedostatku vody. Dva Češi se ovšem s tímto stavem odmítli smířit. Pavel Jirák buduje zavlažovací zařízení v Afghánistánu, Patrik Kutaj vrtal studny na Haiti, teď se chystá do africké Guineje.

Osobní (těžká) zkušenost

Patrik Kutaj si doslova na vlastní hlavě vyzkoušel, co znamená nosit nádobu s vodou v padesátistupňovém vedru. „Dal sem si to na tu hlavu, a kdyby tam nebyl ten zakrývací dekl, tak po cestě vyliju úplně všechno. Člověka nejdřív začnou bolet ruce, potom záda a potom nohy." Tuto namáhavou činnost s až padesátilitrovými nádobami přitom v Africe často vykonávají ženy a děti.


Šel jsem 500 metrů a připadal jsem si jako kdybych šel půl dne.Patrik Kutaj o nošení věder s vodou na hlavě

I na základě této zkušenosti chce Patrik Kutaj vrtat studny v blízkosti guinejských škol. Tak, aby děti mohly dál nosit vodu domů a zároveň, aby nepřerušovaly školní docházku. Je to totiž právě vzdělání, které bývá pro rozvoj afrického kontinentu považováno za zcela klíčové. Kutaj by zároveň chtěl, aby si vrtání studní později převzali pod patronát místní obyvatelé. „Mým cílem není, že tam budu jezdit já a lidi tady odsud. Mým cílem je, aby tam jel aspoň jeden zkušený člověk a zaměstnal tam místní lidí. Až ty lidi budou schopni si to dělat sami, tak mým cílem je tam ty věci nechat. A pod dozorem člověka, který s námi spolupracuje, to bude pod dozorem a lidi si to budou dělat sami. Chci, aby se ty lidi naučili soběstačnosti."

S obnovou zavlažovacího systému v Afghánistánu pomáhá i Čech Pavel Jirák

Vodu pro afghánskou rýži

Východní Afghánistán. V jedné z nejchudších oblastí světa pomáhají zvýšit zdejší úrodu také experti OSN. Je mezi nimi i další Ćech. Pavel Jirák se snaží obnovit závlahový systém a tím navýšit výnosy rýže. „Náš úkol je zmapovat kolik těch závlahových polí na tu rýži tam je a spočítat, která je dostupná v řekách a zároveň spočítat náročnost těch plodin na vodu." Závlahový systém v Afghánistánu přitom není nikterak sofistikovaný. „Ty místní lidi nahrnou do řeky balvany, tím si vytvoří hráz, která protéká úplně hrozným způsobem. Ale přeci jenom při velkém průtoku jim tam ta voda nastoupá a tu si odvedou do závlahového kanálu," popisuje Pavel Jirák. Úkolem mezinárodních expertu je pak mimo jiné dohled nad rekonstrukcí těchto odběrných objektů.

Kapka života

Pomoc, pro kterou se Patrik Kutaj s Pavlem Jirákem rozhodli, řeší konkrétní problémy na konkrétním místě. Oba jsou nadšení, že jejich práce dokáže prokazatelně měnit životy. Patrik Kutaj dal proto svému projektu název Kapka života.

autoři: Martin Ocknecht , Radek Kříž
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.