Trendy23. května  2016  

Tanečky molekul a klonování myší. Představujeme laureáty Ceny Neuron pro mladé vědce

Oceněná Helena Fulková je známá jako první Češka, která naklonovala myš - Foto:  Nadační fond Neuron, Lukáš Bíba

Oceněná Helena Fulková je známá jako první Češka, která naklonovala myšFoto:  Nadační fond Neuron, Lukáš Bíba

Nadační fond Neuron ocenil nejnadějnější mladé české vědce do 40 let za jejich úspěchy. Ze šesti vědeckých oborů bylo oceněno šest osobností a některé z nich vám představí pořad Trendy.

„Já se zabývám studiem molekul tak, že řeším fyzikální rovnice. Je to obor, který se nachází na rozhraní mezi chemií, fyzikou a vědou o počítačích a snažím se s použitím počítačů a pomocí řešení fyzikálních rovnic, rovnic kvantové mechaniky, poznat, jakým způsobem se chovají molekuly,“ říká oceněný Petr Slavíček z VŠCHT v Praze. Zaměřuje se na oblast fotodynamiky – nebo, jak sám říká, na „tanečky molekul, které jsou vyvolány světlem.“ Slavíček odhalil jeden z principů šíření energie při ozáření hmoty a ve svém oboru dosáhl v poslední době skutečně významných objevů. 

Jindřich Kolorenč přebírá Cenu Neuron pro mladé vědce - Foto:  Nadační fond Neuron, Lukáš Bíba

Jindřich Kolorenč přebírá Cenu Neuron pro mladé vědceFoto:  Nadační fond Neuron, Lukáš Bíba

Podobně jako on zkoumá pomocí počítačových simulací své objekty zájmu i další oceněný mladý vědec, fyzik Jindřich Kolorenč z Fyzikálního ústavu AV ČR. Pomocí jeho výzkumu se nám nabízí například i pohled do nitra země nebo dovnitř palivových článků jaderného reaktoru. Navíc ale zkoumá vodivosti některých látek, což by mohlo vést například ke zlepšení účinnosti solárních panelů. 

Do třetice se podíváme na medicínu, za tu byla oceněna Helena Fulková z Ústavu molekulární genetiky AV ČR, která je známá jako první Češka, která naklonovala myš. „Já se v podstatě pohybuji v oblasti embryobiotechnologií, to znamená, že pracuji s časnými embryi, zpravidla myšími. Tento obor vlastně zahrnuje všechno – od přípravy genetických modelů přes geneticky modifikované myši,“ vysvětluje obor své práce Helena Fulková. Pomocí terapeutického klonování se snaží získat buňky pro léčbu chorob, se kterými si zatím medicína neví rady. 

Petr Slavíček se zabývá fotodynamikou - Foto:  Nadační fond Neuron, Lukáš Bíba

Petr Slavíček se zabývá fotodynamikouFoto:  Nadační fond Neuron, Lukáš Bíba

A co tyto úspěšné mladé vědce spojuje? Jedním ze základních momentů je jejich zahraniční zkušenost a možnost vyzkoušet si práci na různých pracovištích. S úspěšností mladých vědců u nás i v zahraničí samozřejmě do velké míry souvisejí finance. Ani zde naštěstí neznamenají vše, ale pracovní cesty takzvaně na zkušenou jsou jedním z nejlepších směrů k profesionální kariéře, a to asi nejen pro vědce. Podle Pavla Hobzy z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, jednoho z našich nejcitovanějších vědců a zároveň porotce Ceny Neuron pro mladé vědce, je ovšem důležité, nakolik se mohou věnovat vlastnímu výzkumu, kde stále hraje prim originální myšlenka. 

Autor:  Ondřej Ševčík, Jana Přinosilová
Pořad: Trendy  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 10:34  |  Délka pořadu: 15 minut  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Radiofórum

Twitter

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace