Větrná energetika v ČR na vzestupu: V roce 2050 bude zaměstnávat tolik lidí jako pivovarnictví

20. září 2016
Trendy

Stoupajícího zájmu o obnovitelné zdroje energie (OZE) si v posledních letech nelze nevšimnout. Aktuálním lídrem v této oblasti v Evropě je bezkonkurenčně větrná energetika, právě ta totiž zaujímá takřka polovinu všech nově postavených elektráren na obnovitelné zdroje

I když v České republice panují opačné tendence, minimálně evropské trendy u našich tradičních průmyslových partnerů nelze opomenout, a tak se zdá, že segment větrné energetiky na sebe v blízkém budoucnu nabalí tisíce nových pracovních míst i u nás.


Aktuálně je v České republice evidováno 184 větrných elektráren (VTE), z čehož takřka 2/3 stojí v Ústeckém, Karlovarském a Olomouckém kraji. Výstavba nových větrných elektráren je ale kvůli vyčerpání povolené kapacity omezena. Je ovšem nutné připomenout, že z celkové maximální kapacity, kterou mohou VTE pokrýt a která aktuálně činí 500 MW, je v provozu jen něco přes polovina, zbytek blokují sporné projekty nesplňující povolovací kritéria. Situace tak uvázla na mrtvém bodě a poslední větrná elektrárna se tak u nás postavila v roce 2014.

Vliv na ráz krajiny mají sloupy větrných elektráren sice obrovský, na druhou stranu, ale nejen ekologičtí aktivisté dlouhodobě upozorňují, že z nich vznikající energie je v porovnání s ostatními elektrárnami vůbec nejlevnější. Není proto divu, že ve velké části Evropy je to právě větrná energetika, která v posledních pár letech zažívá veliký boom.

Výroba komponentů u nás zabírá zhruba 630 lidí (celou studii Hnutí Duha najdete zde). Nejčastěji se zde vyrábí ložiska, hřídele, převodovky, ale i strojovny nebo stožáry. Většina všech výrobků jde na export a není se čemu divit, oproti našim více než šesti stovkám, pracuje v Německu v segmentu větrné energetiky 15 000 zaměstnanců. Kromě našeho západního souseda, využívá větrné energie nejvíce Španělsko, Velká Británie, Francie ale velký rozmach v posledních letech zaznamenalo např. i Polsko. Situace jaké jsou v přímořských státech se, ale samozřejmě můžeme přiblížit jen stěží, velkým trendem posledních let tam jsou totiž tzv. offshorové větrné parky, umístěné na mořské hladině - jejich počet zabírá zhruba jedna čtvrtina všech evropských větrných elektráren.

Závazek pokrýt 25 % elektrické spotřeby do roku 2040 z obnovitelných zdrojů je daný a vzhledem k tomu, že všechny evropské větrné elektrárny už nyní pokrývají spotřebu Evropy z více než 11 %, dá se očekávat, že k větší podpoře větrné energetiky dojde i u nás.

autor: ošv
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.