Smyslově handicapované děti nemá smysl vyčleňovat

Na jedné z největších základních škol v Libereckém kraji se s ostatními dětmi učí dva nevidomí sourozenci. Ti mají speciální pomůcky a učebnice, jinak navštěvují standardní vyučovací hodiny.

Martina a David chodí na největší školu na sídlišti Špičák v České Lípě. Martina chodí do osmé, David do šesté třídy. Přestože jsou nevidomí, navštěvují standardní školu a učí se v běžné třídě s ostatními dětmi.

Rozdíl je v používaných pomůckách. K zápisu používají Pichtův psací stroj, kterým si na speciální papír pomocí vytlačených důlků zaznamenají školní zápisky v Braillově písmu. David si na něm zapsal anglická slovíčka kombinací osmi tlačítek.

Nevidomým sourozencům Martině a Davidovi pomáhá asistentka Eva Kysilková. Ta dělá pro učitele přepis školních zadání ze slepeckého písma do češtiny. Připravuje dětem i učební pomůcky.

Natrasovat školu...

Pichtův psací stroj pro nevidomé|foto: Tomáš Mařas

Sama vyrobila reliéfní průřez zubu, kde jsou jeho části vyrobené z různých materiálů – hrubá izolepa, bavlnky nebo perforovaný papír.

K učení jim slouží speciální učebnice zapůjčené ze Speciálního pedagogického centra v Liberci. Společně s ním se na příchod sourozenců škola připravovala.

Než do školy nastoupili, museli si o prázdninách školu projít společně s asistentkou. Šlo o to, aby si cesty takzvaně natrasovali.

„Je pravdou, že škola je velká. Zkoušeli jsme to od hlavního vchodu do šatny, a odtud každý do své třídy. Davidovi to šlo hned. Martina měla trochu potíže, ale obstáli výborně. Je to obdivuhodné, protože je tady hodně žáků,“ vzpomíná Eva Kysilková.

Pomohla Světluška

Učební pomůcky vyrobené asistenkou nevidomých dětí|foto: Tomáš Mařas

Ostatní děti jsou k sourozencům ohleduplní a nemají problém uvolnit o přestávkách cestu, pokud prochází. Asistentka se musela kvůli sourozencům naučit i Braillovo písmo. Zabralo jí to zhruba měsíc a půl.

Podle ředitele školy Libora Šmejdy je důležitá spolupráce rodičů, školy a centra v Liberci.

"Jsou to děti, které mají speciální vzdělávací potřeby, ale jejich intelekt je standardní a průměrný jako u ostatní populace. Není důvod je násilně vyčleňovat.“

K učebnicím v Braillově písmu mají kantoři i přepis v češtině. Z takové učebnice jim zadávají práci s textem a nemusí využívat služeb asistentky. Podle ředitele základní školy je komplikované asistentku zaplatit.

„Na část pokrytí platových nákladů dostává škola státní dotace. Nepokrývá to všechny náležitosti. Tuto situaci jsme řešili tím, že jsme navázali kontakt s nadací Českého rozhlasu Světluška a podařilo se nám přes maminku požádat o dotaci pro letošní školní rok, na dokrytí platových potřeb.“

Učebnice geometrie pro nevidomé|foto: Tomáš Mařas

Pokud by se nevidomé děti integrovaly do běžné školy ve větším počtu, musely by se podle Libora Šmejdy vyřešit finanční a personální podmínky tak, aby se dětem dostalo potřebné péče.

Kdyby přišlo další dítě se zrakovým postižením, už by škola měla situaci snažší. „Zkušenosti, které získáváme, jsou pro nás neocenitelné. Člověk si uvědomí, že přes jeho osobní starosti a peripetie jsou tu lidé, kteří jsou na tom mnohem hůř a nerezignují. Naopak, snaží se svoji situaci vyřešit.“

Podle dětského psychologa Miroslava Hudce má začlenění význam nejen pro samotné handicapované dítě.

Je ve svém přirozeném prostředí a má možnost lépe zapadnout do prostředí, ve kterém jednou bude žít. Výhody to má i pro ostatní děti ve škole. Získají tak zkušenost, jak se chovat k lidem s handicapem.